Čína půjčí Venezuele šest miliard dolarů na těžbu ropy
Půjčka na černé zlato
Čína poskytne Venezuele půjčku ve výši šesti miliard dolarů na rozvoj ropného průmyslu. Podle ministra energetiky Rafaela Ramíreze se díky tomu zvýší denní produkce ropy čínských a venezuelských společností těžících v této jihoamerické zemi ze současných 100 tisíc barelů na přibližně 330 tisíc.
Venezuelský prezident Hugo Chávez při této příležitosti obhajoval rostoucí hospodářské vazby s Čínou. Odmítl výtky kritiků, kteří namítají, že Venezuela půjčku splatí dodávkami ropy. Podle opozice je půjčka nevýhodná jak pro samotnou zemi, tak i pro státní těžební společnost Petróleos de Venezuela.
Čína je největším zahraničním věřitelem Venezuely, v posledních letech jí poskytla úvěry v celkové výši 32 miliard dolarů. Největším odběratelem venezuelské ropy přitom zůstávají Spojené státy.
Bloomberg Businessweek
Adidas vsadil na kopačku s čipem
Společnost Adidas vyrábí fotbalovou obuv od roku 1920 a většinu času tomuto sportu vévodila. Od poloviny devadesátých let ale začala německé firmě šlapat na paty značka Nike, která sponzoruje přední týmy jako FC Barcelona nebo špičkové hráče, například Cristiana Ronalda. Adidas nyní představil nový produkt, který by ho mohl posunout o krok napřed před konkurenci: botu se zapuštěným čipem, jenž shromažďuje hráčům informace pro vylepšení sportovního výkonu.
Osmigramový čip je umístěn v oblasti paty. Přenáší data o rychlosti, vzdálenosti a počtu sprintů do počítače nebo mobilního zařízení. Produkt je založen na systému miCoach, který Adidas vyvinul už v roce 2006 k monitorování běžců. Použití ve fotbale ale klade vyšší nároky, protože hráči se pohybují všemi směry.
Obuv už vyzkoušel dvojnásobný držitel titulu o nejlepšího fotbalistu FIFA Lionel Messi, který si je obul na zářijové exhibici. Očipované kopačky se prodávají od poloviny listopadu v Latinské Americe, Evropě a Asii, od začátku prosince také ve Spojených státech.
Neue Zürcher Zeitung
Švýcaři dál bohatnou
Obyvatelé Švýcarska si loni zas o něco přilepšili. Podle Spolkového statistického úřadu (BFS) činil v roce 2010 platový medián 5979 franků (126 tisíc Kč), zhruba o sto franků více než předloni. Nejvíce berou zaměstnanci bank (9357 franků), špatně si nevedou ani vědci a pracovníci ve farmaceutických firmách. Mezi nejhůře placená místa patří naopak pohostinství a služby (3698 franků). Oproti roku 2009 klesl rozdíl v příjmech mužů a žen i počet míst s platem pod čtyři tisíce franků. Švýcarský odborový svaz (SGB) však varuje, že se nadále rozevírají nůžky mezi špičkovými manažerskými platy a mzdami zaměstnanců. Zamezit by tomu mělo referendum o minimální mzdě, kterou plánuje SGB svolat v lednu 2012.
