Manažerský panel
Vhodnými kandidáty na rekapitalizace jsou dospělé společnosti, které se nacházejí v poslední fázi svého životního cyklu
V poslední době je jasně vidět zvýšený zájem firem o financování tzv. rekapitalizací. Z doslovného překladu anglického recapitalisation by se dalo usuzovat, že jde o doplnění kapitálu, nicméně ve skutečnosti opak je pravdou. Firma vždy v těchto případech část svého kapitálu vyplatí svým akcionářům, ať už formou dividendy nebo splacením akcionářského úvěru, a tuto výplatu většinou financuje novým bankovním úvěrem. Výše těchto bankovních úvěrů se pohybuje obvykle kolem trojnásobku EBITDA, tedy zisku před zdaněním, úroky a odpisy. Aktuálním příkladem rekapitalizace je minulý týden oznámené klubové financování úvěru ve výši deseti miliard korun pro Mid Europa Partners, který vlastní 39procentní podíl v českém T-Mobilu. Jaké výhody a komu tyto rekapitalizace přinášejí? Dlužno říct, že jsou výhodné zejména pro akcionáře, protože ti tímto částečně realizují zisk z akcií, aniž by je přitom prodávali. Na bedrech firem pak zůstávají dluhy, které musejí bankám splácet. Přestože se to nemusí všem firmám líbit, je potřeba si uvědomit, že společnosti s nevytíženou dluhovou kapacitou mohou tímto krokem svou rozvahu lépe optimalizovat a volné peníze zaměstnat přímo u svých akcionářů. Ti, jak se dá doufat, vytvoří příležitosti s větší přidanou hodnotou, než kdyby volné finance nadále zaměstnávaly na úrovni firmy. Vhodnými firemními kandidáty na rekapitalizace jsou proto tzv. „dojné krávy“. Tedy dospělé společnosti, které se nacházejí v poslední fázi svého životního cyklu, pravidelně generují přebytečné peníze a nemají ve svém oboru už moc příležitostí, kam dále expandovat. Z pohledu firem jsou, vedle úroku z nového úvěru, v podstatě největším nákladem ušlé příležitosti, kdy by firma mohla expandovat a rozvoj ještě financovat tehdy dostupným bankovním dluhem. Zajímavé je proto vždy pozorovat, jak je management firmy sladěn s akcionářem v tématu budoucí investiční politiky firmy. Občas se totiž stává, že při diskusi s managementem firmy na téma omezení budoucích investic či akvizic dochází k nejednomu překvapení. Moudré banky proto vždy pamatují na to, aby managementu zachovaly část dluhové kapacity k využití pro akvizice firem či investic do rozšíření výroby, protože i management si zaslouží mít příležitost k dalšímu růstu.
