Požadavky exekutorů již zaplavují úřady práce
Cestu do pekel lemují vymyté mozky. Frustraci značné části populace z nedostatku peněz si osedlala reklamní mašinérie a půjčky nebo leasingové smlouvy jen prší. Kromě spotřebitelů, kteří v životě neslyšeli pojem RSPN si půjčují dokonce i takoví, kteří se dovedou podepsat jen třemi křížky. A exekutoři mají žně, z nichž profitují i lichváři. Exekuce se přitom nevyhýbají ani příjemcům dávek. Rok od roku jejich počty narůstají. Jak jinak, když se objevují letáky typu: Berete sociální dávky, udělejte si pěkné Vánoce! Týdeník EURO proto oslovil všech 77 úřadů práce v ČR, a přestože odpověděly jen dvě třetiny z nich, lze získal poměrně věrný obrázek…
Vezměte si Brno. Na tamním úřadu práce vzrostly počty exekucí mezi lety 2004 a 2005 o plné tři čtvrtiny a letos za první pololetí již úřad eviduje čtvrtinový nárůst na bezmála 4500 exekučních titulů. „Ze statistiky je patrné, že počty exekucí na dávky státní sociální podpory (SSP) se nabalují jako sněhové koule,“ podotýká Jiří Uklein, ředitel Úřadu práce Brno-město. A pokračuje: „Jen od počátku roku 2006 muselo být na vyřizování agendy exekucí nově vyčleněno šest pracovníků.“ Agenda plně zatěžuje v brněnském úřadu čtrnáct lidí čili přes pět procent personálu.
Udělejte si fajn Vánoce!
„Velká část populace má mozky vymyté reklamou a lehkovážně přijímá nejrůznější půjčky a leasingové smlouvy. Je známo, že různé peněžní ústavy s oblibou poskytují půjčky těm, o nichž vědí, že mají nebo mohou mít nárok na dávky SSP, protože stát je spolehlivým plátcem,“ zdůrazňuje ředitel strakonického úřadu práce Josef Samec.
Exekuované částky se nejčastěji pohybují okolo několika desítek tisíc korun, přestože nejsou výjimkou ani hodnoty v řádu statisíců až milionů, ale i stokorun. Věřiteli jsou vedle telefonních operátorů, distribučních společností, vlastníků bytů, finančních úřadů, zdravotních pojišťoven a správy sociálního zabezpečení, především nebankovní poskytovatelé úvěrů. Úřady práce nejčastěji jmenovaly Home Credit, Provident Financial, Cetelem, GE Money Multiservis, Multirent, O.K.V. Leasing či Profireal.
Úvěrové firmy lákají na půjčky sociálně slabší občany. Co víc, v poutačích umístěných na autobusových zastávkách nezřídka oslovují právě příjemce dávek. „Například v prosinci se objevují letáky s textem: Berete sociální dávky, udělejte si pěkné Vánoce!“ rozčiluje se šéf kolínského úřadu práce Josef Blecha. Ačkoliv řada firem, zvláště těch, které patří k mezinárodním finančním skupinám, takové zacílení odmítá, praxe jejich obchodních zástupců bude zřejmě jiná. „Půjčky od poskytovatelů spotřebitelských úvěrů bývají zacíleny na příjemce podpory, což vnímáme jako nemravné,“ říká vrchní ředitelka Správy služeb zaměstnanosti Marie Bílková.
Celý problém ještě násobí vysoké náklady spojené s uvedenými půjčkami, míry RPSN (roční procentní sazby nákladů) jsou nad 25 procenty a například Provident Financial si při půjčce na 27 týdnů účtuje až 461 procent. Pád do dluhové spirály, to už pak skutečně není problém. Zvlášť pro ty, kteří netuší, co to RPSN je. Hybatelem půjček je frustrace z nedostatku peněz. „Cílovou skupinou jsou sociálně slabí a málo vzdělaní. Jsou masírováni reklamou na spotřební zboží, která v nich vyvolává touhu tyto věci vlastnit. Vědí, že na ně nikdy neušetří. A tak si vezmou půjčku a nepřemýšlejí, jak a kdy ji splatí. Bohužel si nejsou vědomi právních dopadů,“ vysvětluje romská koordinátorka Anna Cinová. Vysokou míru RPSN firmy zdůvodňují velkou rizikovostí úvěrů.
Zablokované úřední účty?
Exekuci podléhají především rodičovské příspěvky a sociální příplatky; do loňska to byly ještě příspěvky na bydlení, přičemž příjemcům musí od loňského dubna zůstat nezabavitelné minimum. „Do té doby se sráželo ze všech dávek kromě přídavku na dítě, a to pak povinnému nebylo vyplaceno vůbec nic,“ podotýká Josef Roubínek z trutnovského úřadu práce. Teď lze samoživitelce s jedním dítětem, jež bere rodičovský a sociální příspěvek, srazit jen zhruba 1200 korun. I přestože jsou srážky nízké, splácejí třeba v Ústí nad Orlicí měsíčně na exekucích přes 60 tisíc korun.
Agenda exekucí je též administrativně náročná. Programové vybavení navíc zdaleka nepostihuje veškeré výpočty a situace, které při exekuci nastávají. „Nad každým naším pochybením visí hrozba poddlužnické žaloby a přímý finanční postih pracovníků,“ vysvětluje vedoucí odboru státní sociální podpory Brno-venkov Lenka Nedomová. A žaloba může v krajním případě vést až k zablokování účtu celého úřadu práce. Není to ani práce příjemná a nese s sebou značnou psychickou zátěž. Rozčarování z krácených dávek si totiž exekuovaní „vylévají“ přímo na úřednících. Z pléna úřadů proto zazněl směrem k ministerstvu práce a sociálních věcí návrh, aby dávky exekucím nepodléhaly. „Na neexekuovatelnost dávek by někteří lidé mohli hřešit. A nelze ani dělat výjimky, což je cesta do pekel,“ vysvětluje Bílková.
Rostoucí otročina.
Problém ale není jen v počítání srážek. „Časově náročnější je součinnost s exekutorskými úřady,“ zdůrazňuje Martin Viterna, ředitel jesenického úřadu práce. Exekutoři se totiž na „pracáky“ obracejí i s případy, u nichž nemají jistotu, zda se jedná o příjemce sociálních dávek. A úřady podobně jako policie či další instituce musejí exekutorům vyhovět. Úkolem zaměstnanců je pak zjistit, zda je exekuovaný jejich klientem a pakliže není, zda jím v minulosti byl, jaká je jeho poslední udaná adresa, číslo účtu, kam nastoupil do práce a podobně. Údaje se musejí složitě vyhledávat a ověřovat.
Například jesenický úřad vyřizuje takto 200 žádostí do měsíce, kolínský bezmála 700, a ten brněnský vykonává dokonce sto lustrací denně! „Pro Home Credit pracuje svitavský exekutor Igor Olma. Jen on nám týdně posílá na 70 dopisů,“ popisuje Blecha. A žádosti narůstají: například v Liberci jen za letošní první čtvrtletí vyřizovali necelých 1800 žádostí, přičemž za celý loňský rok jich bylo celkem 2652.
Úředník pracuje, exekutor inkasuje.
„Referentky vlastně dělají ,černou´ práci za exekutory. Na zlatém podnose jim servírují peníze, z nichž oni mají své podíly,“ pojmenovává meritus věci Jan Rychlík, ředitel Úřadu práce v Semilech. Pokud bychom počítali, že se zmiňovanou agendou celkově zabývá 400 lidí (pět procent ze všech osmi tisíc zaměstnanců úřadů práce), dosahují jen roční náklady na jejich mzdy okolo čtrnácti milionů korun - při průměrné mzdě 21 427 korun. K tomu je nutno přičíst ještě režijní náklady na telefony, poštovné a další. A jak dodává Vladimír Mládek z Úřadu práce Chrudim, tato agenda bude ještě narůstat.
Přestože o peníze jde „až“ v první řadě, nejsou náklady jediným negativem. Jako každá státní instituce mají i úřady práce tabulkou daný počet zaměstnanců a nemohou jej nijak zvyšovat, takže místo, aby se referenti věnovali nezaměstnaným, vyřizují požadavky exekutorů. Bílková dodává: „Jde to na úkor služby občanovi. Personální stav však posilovat rozhodně nemůžeme, zvlášť kdybychom měli naopak ušetřit tři procenta úředníků ročně.“
Úvěrové společnosti Jednoocí mezi slepými
Poskytovatele spotřebitelských půjček nelze házet do jednoho pytle, což koneckonců konstatuje i následující analýza o lichvě, jež objem půjčených peněz za loňský rok odhaduje na 39 miliard korun. Největší společnosti, které na domácím trhu působí, patří většinou k velkým mezinárodním skupinám a dávají si zatraceně dobrý pozor, aby se zákonu nezpronevěřili. Přestože i jejich úroky bývají impozantní (viz tabulka).
Některé z nich, jako třeba Provident Financial, Cetelem či Santander mají na svých webových stránkách kalkulačku, jejíž pomocí lze vypočítat celkovou RPSN za požadovaný úvěr a občas lze z internetu stáhnout i návrh smlouvy. To se však netýká velké skupiny menších českých úvěrových institucí, které jsou netransparentní a jejichž úvěrové smlouvy a obchodní podmínky nemá klient šanci obstarat si předem a prostudovat je. Některé z nich se zřejmě ani k půjčování peněz nechystají. „Před třemi lety jsme podávali trestní oznámení na jednu hodonínskou firmu, jejíž jméno si již bohužel nepamatuji. Ta vybrala od klientů poplatek za zprostředkování, ale úvěr neposkytla,“ vypráví romská koordinátorka Lýdia Poláčková. „Roste i podíl telefonického zprostředkování úvěru, kdy zájemce o úvěr za telefonát utratí i tisíce a leckdy úvěr opět nedostane,“ varuje David Šmejkal, ředitel Sdružení na obranu spotřebitelů (SOS).
V tisku jsou často skloňována jména firem, jako Finpomoc, Pronto Finance či Profi Credit a další, u nichž nejsou výjimkou pokuty přesahující až padesát procent úvěru, účtované již po prvním dnu prodlení s pravidelnou splátkou. Tyto a podobné společnosti požadují několikanásobně vyšší ručení, nechávají klienty podpisovat neomezená inkasa či bianko směnky. Mimochodem: bianko směnku požaduje vystavit i eBanka například ke kontokorentu k podnikatelskému účtu.
Naprostá většina úvěrových smluv navíc obsahuje rozhodčí doložku, v níž přímo stanoví svého rozhodce, jenž má rozhodovat případné spory. Bylo by asi jen iluzorní předpokládat, že „vyvolený“ rozhodce bude zcela nestranný. „Rozhodčí nález lze pak u soudu napadnout jen z procesních důvodů a námitku vůči podjatosti může každá ze stran podat jen do prvního úkonu učiněného ve věci,“ upřesňuje advokát Milan Polák z Weinhold Legal. Parametry spotřebitelských úvěrů jsou upraveny speciálním zákonem. Dozorovým orgánem je Česká obchodní inspekce (ČOI), která ovšem hlídá hlavně náležitosti smlouvy a kontroluje reklamu na spotřebitelské půjčky.
