Pochybnosti o ekonomickém efektu snižování počtu lůžek
Plány na redukci nemocničních lůžek bude ministryně zdravotnictví Marie Součková těžko prosazovat i v té části, která patří pod přímou gesci ministerstva zdravotnictví. Představitelé pražských fakultních nemocnic hovoří o možném ekonomickém přínosu ministerstvem zamýšlených kroků velmi zdráhavě, stejně jako o případném snižování počtu lékařů. Naopak zdůrazňují nutnost zajištění dostupné péče.
Lůžka i lidé.
Snižování počtu akutní péče lůžek, případně lékařů, jak s ním počítá koncepce ministerstva zdravotnictví, se má uskutečnit plošně bez ohledu na zřizovatele. Omezovat budou fakultní nemocnice i krajsky řízená zdravotnická zařízení. „Bude se to celorepublikově týkat zhruba dvou tisíc lůžek v období let 2003 až 2006,“ konstatuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Mario Böhme. Pro Fakultní nemocnici Královské Vinohrady by to znamenalo snížení počtu akutních lůžek o 219. „Současně by se musely korigovat také stavy zaměstnanců, protože jsou stanovené na základě počtu lůžek,“ řekl týdeníku EURO náměstek ředitelky nemocnice Leoš Kabát. Na otázku změn v hospodaření odpovídá pouze prognózou: „Ušetřily by se osobní náklady na zaměstnance, avšak na druhé straně bychom ztratili body, pokud by se nezvýšila efektivita práce.“
Individuální přístup.
Ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Martin Holcát týdeníku EURO k propouštění doktorů rezolutně řekl: „Masivní odchody lékařů si nemohu dovolit kvůli zajištění požadované péče. Zároveň je nevylučuji.“ Nemocnice má omezit do roku 2006 počet lůžek o 284. Jejich redukci ale brání současné mechanismy. Někteří pacienti musejí být hospitalizováni jen proto, aby se zaplatily nákladnější výkony. „Za ambulantně ošetřeného pojištěnce obdržíme jen minimální paušální úhradu. Například při jednodenní chirurgii to znamená necelých 2000 korun za výkon v řádech desetitisíců,“ vysvětluje Pavel Horák, náměstek pro léčebnou péči VFN.
O 250 by se měl počet lůžek akutní péče snížit ve Fakultní Thomayerově nemocnici s poliklinikou (FTN) v Praze. V Krči však prý všechno půjde přirozenou cestou, protože nemocnice hodlá zkvalitňovat lůžkový fond rekonstrukcí pěti pavilonů. V každém z nich se současná kapacita sníží přibližně o 50 lůžek. „Nebudeme snižovat stav zdravotnického personálu, protože nás se vstupem do Evropské unie čekají nemalé změny. Budou se týkat zejména Zákoníku práce a přesčasové doby lékařů. Více využijeme klouzavé pracovní doby a směn i u lékařských profesí,“ sdělil svou představu náměstek ředitele FTN pro léčebnou péči Jiří Slavíček.
Ve věci ekonomiky má jasno: „Plošné a direktivní snižování počtu lůžek ve fakultních nemocnicích by vedlo ke zhoršení ekonomické situace všech fakultních nemocnic a ke snížení dostupnosti superspecializované péče pro všechny občany republiky. Uváženému a individuálnímu přístupu se však nebráníme.“ Některé nadbytečné kapacity se v Praze již redukují. Právě Thomayerova nemocnice letos převzala plnou kapacitu plicní léčebny v Praze-Veleslavíně, což umožnilo zrušit 90 akutních lůžek bez náhrady.
Motolský monoblok.
V souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Dětské fakultní nemocnice v Motole se navrhovalo snížení počtu lůžek řádově o desítky. Rozhodnutí padlo v roce 2001, ještě dříve, než vznikla ministerská koncepce. „I pří redukci kapacity neuvažuje Fakultní nemocnice v Motole o snižování počtu lékařů. V této chvíli jich nemáme nadbytek,“ řekl týdeníku EURO mluvčí FNM Jaromír Morávek. Ekonomický profit pro Motol nevidí: „Redukce lůžek je optimální v nemocnicích pavilonového typu. Mohou uzavřít celý pavilon a ušetřit na nákladech. V monoblokovém typu nemocnice, jakým je FNM, by se při stejných nákladech a nižším počtu lůžek rozpouštěly provozní náklady na zbývající lůžka bez možnosti jejich snížení.“
Nereálné představy.
Předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger slyšel od zástupců ministerstva zdravotnictví jiná čísla, než která uvedl Mario Böhme. Měkčí varianta prý hovoří o likvidaci 1500, drastičtější až o třech tisících likvidovaných akutních lůžkách v celé republice. „Vše se dělá pro úsporu veřejných financí. To je pozitivní. Druhým aspektem je návazné snižování počtu lékařů. Vyloučit se rozhodně nedá,“ míní Schlanger.
Za klíčovou považuje záležitost, o které se už zmínil Jiří Slavíček: nutnost dodržování novely Zákoníku práce v souvislosti se vstupem do Evropské unie. „Lékaři nebudou moci pracovní dobu a zákonem stanovený odpočinek porušovat tak, jak se to nyní děje v devadesáti procentech nemocnic v Česku. Kdo však dnes dokáže odhadnout dopad nařízení unie ve vazbě na redukci počtů akutních lůžek a lékařů? Je fakt, že některé představy ministerstva zdravotnictví jsou, mírně řečeno, nereálné. Někteří odborníci při jejich výkladu odcházeli ze sálu,“ říká Schlanger.
