Zámečník čtyřicet tisíc měsíčně, absolvent filozofické fakulty natěračem za minimální mzdu, gymnazista kopáčem. V továrnách přeplacení dělníci z Ukrajiny a Slovenska. Úřady práce přeplněné ambiciózními ekonomy. Tak to v Česku bude vypadat za pár let. Nedostatek řemeslníků a manuálních pracovníků je skutečnou hrozbou.
Zámečník čtyřicet tisíc měsíčně, absolvent filozofické fakulty natěračem za minimální mzdu, gymnazista kopáčem. V továrnách přeplacení dělníci z Ukrajiny a Slovenska. Úřady práce přeplněné ambiciózními ekonomy. Tak to v Česku bude vypadat za pár let.
Nedostatek řemeslníků a manuálních pracovníků je skutečnou hrozbou. Odborníci z ministerstva školství si se zákonitostmi trhu práce hlavu nelámou. Hlavně když statistika vypadá „evropsky“.
Výsledek této politiky? Maturitu a odpor k manuální práci už mají i absolventi učilišť.
Továrny se doslova přetahují o obyčejné dělníky, zatímco na Úřadech práce postávají neuplatnitelní absolventi obchodních akademií.
Už dnes si vyučený řemeslník občas vydělá víc než mladý chirurg. Někteří majitelé menších továren jsou zoufalí. Jen těžko dodržují plán výroby. Nemají lidi na obsluhu strojů. Dobrého a zkušeného dělníka musí zaplatit tak, jako by místo tříletého výučního oboru málem vystudoval Oxford. Když dva obráběči onemocní, zpomalí se výroba v celé fabrice. Navíc se podnikatelé bojí, že jim velké firmy přetáhnou zbytek zkušených dělníků, techniků nebo řemeslníků. Přetahování zaměstnanců je v Česku běžné a to překvapivě i u nejnižších pozic.
Profit oslovil jednoho z největších bojovníků proti nedostatku řemeslníků. Zdroj, kterého doporučila regionální hospodářská komora, nejprve sliboval hory doly a zlaté prase navrch. Novináře velmi rád uvítá, vše vysvětlí, dovede je přímo do továren, seznámí s generálními řediteli. O pár dní později si vše rozmyslel. Rozhovor chtěl otisknout pouze anonymně. Po několika téměř hysterických telefonátech vše odvolal. Ani anonymně nelze nic otisknout, nebo bude zle. Ministerstvo školství je prý mstivé a jakoukoliv kritiku školského systému důsledně trestá. Pokud proti nedostatku řemeslníků bojují takto chrabří bojovníci, pak se máme v budoucnu na co těšit.
Nedostatek manuálních pracovníků je druhým nejdůležitějším problémem podnikatelů. Hned po tolik proklínaném zákoníku práce. A řešení? Jen teoretické: Různá setkání, kulaté stoly, efektivní grafy a powerpointové prezentace. Nejtužší „boje“ se zatím zřejmě odehrávají na rautech. Potíže, které trápí stovky podnikatelů po celé zemi, řeší bojovníci převážně tlacháním. Pravděpodobně s kaviárovou jednohubkou u úst.
Firmy bezprostředně ohrožené nedostatkem lidí si musí pomoci samy. Spolupracují s učilišti a komorou, vyhlašují různé projekty, platí si zkušené personalisty. Jde o to nalákat z učilišť co nejvíc absolventů a zbytek přetáhnout od konkurence nebo dovézt z Ukrajiny. Nejpokrokovější zaměstnavatelé si najímají specialisty-psychology. Ulovit operátora výroby, svářeče nebo zámečníka a udržet si ho, to je v Česku málem umění. *
