Poplatky na pražském letišti jsou nejvyšší v Evropě
Ostrý spor o stovky milionů korun se rozhořel mezi dvěma státními firmami. ČSA, které platí společnosti Řízení letového provozu zhruba půl miliardy korun ročně, začaly tlačit na snížení přibližovacích poplatků. Ty jsou totiž na pražském letišti nejvyšší v Evropě.
Generální ředitel ČSA Jaroslav Tvrdík, jak minulý týden informovaly Hospodářské noviny, zahájil jednání s generálním ředitelem Řízení letového provozu Petrem Maternou o snížení přibližovacích poplatků. „Pokud se s Řízením letového provozu nedohodneme, požádáme o přezkum ministerstvo dopravy a antimonopolní úřad,“ řekl.
Řízení letového provozu má přirozené monopolní postavení, a proto ceny, které si účtuje za navádění letadel na přistání a na start (takzvané přibližovací poplatky), stejně jako za navádění letu při pouhém přeletu nad Českou republikou (takzvané přeletové poplatky), musejí podléhat striktní kontrole. Mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma tvrdí, že se tak i skutečně děje a podnik prý svého monopolního postavení na trhu nezneužívá. „Regulační rámec v případě poskytování letových provozních služeb vytváří velmi přísné prostředí. Probíhá kontrola na domácí úrovni prostřednictvím ministerstva dopravy, které průběžně ověřuje postupy, na jejichž základě byla stanovena výše poplatků, které navíc s leteckými dopravci konzultujeme. Na evropské úrovni jsou poplatky regulovány Evropskou komisí, která dbá na to, aby nedocházelo k diskriminaci jednotlivých dopravců. Česká republika je navíc členským státem mezinárodní organizace civilního letectví ICAO a musí dodržovat její pravidla v oblasti tvorby poplatků, a to jak traťových přeletových, tak i přibližovacích,“ řekl Klíma.
Levný Londýn, drahá Praha.
Společnost ČSA očekává za letošní rok ztrátu 350 milionů korun, zatímco Řízení letového provozu (ŘLP) vysoký zisk (loni byl 480 milionů korun). Podíl ČSA na celkovém počtu přiblížení i na celkovém počtu přiblížených tun na letišti Praha-Ruzyně je téměř padesátiprocentní a stejně tak je významný její podíl na celkových příjmech ŘLP.
Jaroslav Tvrdík musí kvůli špatným hospodářským výsledkům, daným zejména rostoucí cenou ropy (a tedy přímo úměrně i leteckého benzinu) a sílící konkurencí nízkonákladových leteckých společností, propouštět a šetřit i na dalších nákladech. „Pokud by výše poplatků za přibližovací služby byla v Praze stejně vysoká jako ve Frankfurtu či ve Varšavě, jsme letos v černých číslech,“ říká. Tvrdík spočítal, že při úrovni poplatků, jaké jsou v Amsterodamu, by ČSA ušetřily 76 milionů korun ročně. Při „vídeňských cenách“ by se ušetřilo 200 milionů ročně, při frankfurtských 320 milionů, a při varšavských dokonce 407 milionů korun ročně.
Cena za přiblížení se počítá na jednu tunu váhy letadla. U střednětraťového Boeingu 737 - 400 představuje 205 korun za tunu v Praze, 123 korun ve Vídni, 115 korun v Bratislavě, 113 korun v Paříži, 86 korun v Moskvě, 74 korun ve Frankfurtu, 61 korun v Londýně a 38 korun ve Varšavě.
Zkreslující srovnání.
Proč české Řízení letového provozu účtuje za stejnou službu zhruba dvakrát tolik co francouzské, třikrát tolik co britské a pětkrát tolik co polské? Mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma odpovídá, že takovéto srovnání není možné dělat „bez znalostí hlubších souvislostí“. „Letecký dopravce dostává na letišti Praha-Ruzyně stejných rozsah služeb jako na jiných letištích v Evropě, ale rozdíl je v tom, že náklady na tyto služby (jako například přesný přibližovací maják ILS nebo náklady na personál) jsou na ostatních letištích rozděleny mezi více subjektů, kdežto v Praze je nese pouze Řízení letového provozu. Proto musíme účtovat i vyšší ceny. Kdybyste si odpočetl náklady, které letečtí dopravci na jiných letištích platí jiným subjektům než tamním Řízením letového provozu, dostaneme se k úplně jiným cenám,“ uvedl mluvčí Klíma. Jak se tyto náklady, které v Praze započítává do svých cen ŘLP, promítnou do cen pro letecké dopravce na jiných letištích, neuměl Klíma odpovědět. „Nevím, které subjekty co fakturují na jiných letištích. Komentuji jen situaci v Praze a vysvětluji vám, že různá řízení letového provozu mají různou strukturu nákladů, a že je proto zkreslující jednoduše srovnávat výši našich poplatků. Fakt, že pracujeme dobře, je dokumentován i tím, že asociace leteckých dopravců IATA nás opakovaně ocenila za vysoce efektivní služby,“ dodal mluvčí ŘLP Richard Klíma.
A bude hůř.
Nějaké medaile sice české ŘLP dostalo, ale se spokojeností asociace leteckých dopravců IATA s výší poplatků to nebude tak žhavé. Zvláště když pro příští rok chce ŘLP své rekordní poplatky ještě zvýšit. Laurie O´Toole z IATA napsal 15. listopadu dopis finančnímu řediteli ŘLP Luboši Hlinovskému, ve kterém protestuje proti plánu na další zdražení jako naprosto neodůvodněnému. Týdeník EURO má informace, že ŘLP chce zvýšit cenu přibližovacích poplatků ještě o 7,5 procenta. V případě Boeingu 737 - 400 by tedy cena za jednu tunu vzrostla z 205 na 220 korun. Plán na další růst poplatků nechtěl mluvčí Klíma zatím komentovat, neboť prý „konečná cena za přibližovací služby ještě není definitivně stanovena. Měla by být určena v týdnu po 21. listopadu“.
Boj o místo na transferujícím slunci.
Spor dvou státních firem, zda jedna z nich neprofituje příliš na druhé, se může na první pohled zdát jako nepříliš významný. Jenže argument, že je jedno, zda vydělá ČSA či ŘLP, protože obě společnosti patří do eráru, je v zásadě chybný. Pokud by totiž vysoké poplatky na letišti Praha-Ruzyně nemohly mít negativní dopady, bylo by z pohledu České republiky žádoucí, aby byly co nejvyšší. ŘLP totiž nekasíruje jen ČSA, ale i řadu další aerolinek. Riziko je skryto v cestujících, kteří používají Ruzyni jen jako přestupové místo. A ti v případě ČSA představují polovinu všech pasažérů. A právě u transferujících cestujících mezi sebou soutěží konsorcia leteckých dopravců, řízení letového provozu a letištních služeb v rámci celého regionu. Pokud bude pražské letiště příliš drahé, byť třeba jen kvůli vysokým poplatkům ŘLP, jeho konkurenceschopnost bude zákonitě klesat. Poplatky pro Řízení letového provozu sice platí dopravci, ale ti je samozřejmě musí nějak promítnout do ceny letenek. Pak se může stát, že víc a víc cestujících bude spíše než v Praze přestupovat ve Vídni, Varšavě, Frankfurtu či v Pobaltí. Ztráty by zaznamenaly obě znesvářené strany - ČSA a ŘLP - a kromě nich i třetí státní firma Česká správa letišť.
