Konsolidační banka se chystá na aktiva z IPB
Ladislav Řezníček (42) Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT a v roce 1983 nastoupil do Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. V roce 1991 přešel do Státní banky československé, kde prošel různé funkce a nakonec působil jako ředitel odboru nestandardních obchodů. V letech 1997 až 1999 byl jednatelem České finanční, dceřiné společnosti ČNB. Po převedení České finanční pod Konsolidační banku se stal náměstkem generálního ředitele KoB. Od letošního března je generálním ředitelem a předsedou bankovní rady Konsolidační banky. Ladislav Řezníček absolvoval dvouletý kurs Světové banky v oblasti správy aktiv a pasiv a účastnil se četných stáží v mezinárodních bankách. EURO: Pocítila Konsolidační banka nějakou změnu související s odchodem ministra financí? ŘEZNÍČEK: Změny v postojích ministerstva financí jsme nezaznamenali. Lidé, se kterými spolupracujeme, zůstali na svých místech. Ke změnám přístupu ani nevidím žádné důvody. Úkoly, které nás čekají, jsou dané a pouze pokračujeme v jejich naplňování. Podpisem smlouvy jsme z právního hlediska uzavřeli prodej prvního balíku aktiv z bilance Konsolidační banky (KoB), pracujeme na transakci s aktivy ze zkrachovalé Investiční a Poštovní banky (IPB) a připravujeme přechod Konsolidační banky na Českou konsolidační agenturu, který musí být hotov do konce srpna. EURO: Mluví se o výpadcích příjmů z privatizace a velkých zpožděních. Pro vás jsou transfery prostředků z Fondu národního majetku (FNM) velmi důležité. Jsou cesty, jak řešit situaci v případě, kdy fond nebude mít dost peněz? ŘEZNÍČEK: Rozlišil bych dvě věci. Jednou je úhrada ztrát z transakcí, které Konsolidační banka provádí, a druhou je udržení dostatečné úrovně likvidity. Ta druhá záležitost má spíše technický charakter a je otázkou vztahu k jiným bankám. Jsme schopni se financovat na trhu za velmi dobrých podmínek. I v případě odsunutí plateb z FNM bude tedy likvidita bez problémů zajištěna. Takové financování však do určité míry supluje úhradu ztráty a je z hlediska státního rozpočtu dražší, protože naše zdroje jsou vždy dražší než státní dluhopisy. Proto čím dříve stát ztráty uhradí, tím lépe, protože ušetří. EURO: Nemůže likviditu ovlivnit třeba transakce s aktivy IPB? ŘEZNÍČEK: Myslím, že ne. Naše potřeby máme pokryty. Chci ale opět zdůraznit, že to neznamená, že by Konsolidační banka byla schopná se o ztráty postarat sama. EURO: V jaké fázi je nyní operace s IPB? ŘEZNÍČEK: V této věci jsme vlastně agentem ministerstva financí a máme určitý omezený mandát, který vyplývá ze smlouvy o státní záruce. Připravili jsme první verzi restrukturalizačního plánu, který rozděluje aktiva IPB do tří kategorií. Podle smlouvy by měl být dokončen v červnu a zatím nevidíme důvod, proč by to tak nemělo být. Mohou se samozřejmě objevit nepředvídatelné události. Podobné záležitosti, jako je zveřejněný rozdíl v ocenění majetku dvěma renomovanými znalci, mohou situaci komplikovat. To dokumentuje, že transakce je velmi složitá. Pro mne je mimochodem rozdíl v ocenění v řádu desítek miliard korun velmi těžko interpretovatelný. EURO: Jde přece pouze o vztah mezi nuceným správcem a ČSOB. ŘEZNÍČEK: To je sice pravda, nicméně převod aktiv do Konsolidační banky také závisí na nějakém ocenění a také naši oceňovatelé mohou vzít v potaz to, k čemu dospěli znalci ČSOB a nuceného správce. EURO: Jak to může ovlivnit vaši transakci? ŘEZNÍČEK: Je rozdíl v tom, co bylo zadáno oceňovatelům podniku, a v tom, co řeší naši znalci. Podnik se oceňuje včetně franšízy, která plyne z existence poboček, z toho, že prodávaná banka zaujímá určitý segment trhu a podobně. U nás takové věci do ocenění začleněny nejsou. Zde se hodnotí pouze jednotlivá aktiva. Tak samozřejmě mohou naši znalci dojít k odlišnému výsledku. Ale ten musí být nějak interpretovatelný. EURO: Jaký objem aktiv jste již převedli? ŘEZNÍČEK: Něco už jsme převedli, ale byla to aktiva spojená s revitalizací a aktiva v některých větších podnicích. Nyní připravujeme první portfolio černých aktiv, již bez vztahu k revitalizaci. EURO: Půjdou tato aktiva do bilance Konsolidační banky, do bilancí dceřiných společností, či rovnou někam jinam? ŘEZNÍČEK: Ze smlouvy vyplývá, že jdou rovnou do bilance KoB. Nyní se zabýváme tím, zda by to nešlo upravit tak, že mohou do bilance dcer, které mají také určitou kapacitu, kterou bychom chtěli využít. EURO: Promítne se celá ztráta do hospodaření v letošním roce, nebo bude rozložena do delšího období? ŘEZNÍČEK: Podléháme stále bankovním pravidlům. Proto jakmile k nám bude konkrétní aktivum převedeno, tak musíme vytvořit opravné položky, a tudíž vykázat ztrátu. Proběhne–li však celá transakce letos, to je otázka. Některá aktiva mohou být dooprávkována v dalších letech, ale v tuto chvíli jsme povinni dodržovat regulační pravidla ČNB, tedy oprávkovat okamžitě. EURO: Závěrku za letošní rok však nebudete dělat s bankovním dohledem, protože se změníte na agenturu. Není to tedy jedno? ŘEZNÍČEK: Není. Jeden pohled je pohled ČNB, druhý je pohled auditorů, kteří budou vytvoření oprávek rovněž požadovat i v případě, že nebudeme bankou. EURO: Jak vypadá vyčíslení celkového objemu aktiv, který bude převeden do KoB? Poslední číslo bylo 180 miliard. ŘEZNÍČEK: Myslím, že to nebude tak vysoká částka. Máme celkem významnou skupinu aktiv, u nichž není jasné, zda se budou, nebo nebudou převádět. Není tak důležité, kolik se bude převádět, protože stát vydal záruku za všechna aktiva a převod je jen technickým naplněním garance. Když si bude ČSOB toho chtít ponechat víc, tak na to má právo. V opačném případě toho přejde více k nám. Máme skupiny takzvaných šedých aktiv, která vyžadují složitější řešení. ČSOB připravuje určité návrhy. O některá aktiva se například vede soudní spor. Potom je lze těžko ocenit a také je třeba vyhodnotit, zda by jejich převod do Konsolidační banky neuškodil úspěšnosti žaloby. V jiných případech jsou ve smlouvách zakotveny podmínky, které vylučují převod práv a závazků… Transakce je složitější, než její účastnici čekali. Každou chvíli se objevují nová a nová překvapení. EURO: Můžete to specifikovat? ŘEZNÍČEK: Objevují se třeba smlouvy, z nichž vyplývá, že postavení stran je jiné, než se dosud předpokládalo. Objevují se soudní pře s nepřímými účastníky transakcí a podobně. EURO: Známý je příklad Domeany a televize Prima. Bude to převedeno, nebo zůstane v ČSOB? ŘEZNÍČEK: Těžko říci. Nechtěl bych předjímat rozhodnutí. Naší snahou je minimalizovat ztrátu pro stát, a najít tedy ekonomicky nejvýhodnější řešení. Podobným případem jsou známé kajmanské fondy. Diskutujeme o tom, zda je převést na Konsolidační banku, která nemá kvalifikované kapacity pro řešení podobných zahraničních aktiv, když ČSOB má tuto problematiku dobře zmapovanou. Jde o diskusi, co je lepší. EURO: Můžete posoudit, zda je kvalita aktiv převáděných z IPB srovnatelná s aktivy, která přišla z Komerční banky či České spořitelny? ŘEZNÍČEK: Z toho, co již spravujeme, nelze odvodit nějaké rozdíly. Příkladem mohou být třeba pohledávky vůči Škodě Plzeň. Jeden rozdíl však existuje. Komerční banka nebo spořitelna poskytovaly úvěry přímo podnikům. Původně se říkalo, že IPB také poskytovala množství takových úvěrů. Jenže přímo podnikům šlo nějakých sedmnáct miliard, tedy velmi malá část bilance. Naprostá většina úvěrů šla na nákup majetkových účastí a financování propletenců, které byly ve strukturách blízkých bance. To je nový prvek. Jestli se z toho vytěží více nebo méně, teprve uvidíme. EURO: Tahle aktiva asi velmi snadno erodují? ŘEZNÍČEK: Mohou existovat nějaké opční smlouvy, jejichž nenaplnění aktiva znehodnotí. ČSOB má za povinnost se o majetek řádně starat a musí dělat vše pro to, aby se například nepromlčely nějaké lhůty. Z tohoto titulu by aktiva erodovat neměla. Spousta věcí je však nejasných. Smlouvy jsou uzavřeny často za velmi neobvyklých podmínek. Například smluvní pokuta je dvakrát vyšší než objem transakce. Pak je třeba se soudit, nebo se s druhou stranou dohodnout. Aktiva mohou erodovat, ale když se ošetřují, může jejich hodnota naopak stoupat. Nemáme signály, že by ČSOB aktiva řádně neošetřovala. Ztráty z operace jsou dané především kvalitou portfolia IPB a tím, že její bývalé vedení nevytvářelo řádně oprávky. Například úvěry Škodě Plzeň jsme my měli v pětkách (ztrátové úvěry – pozn. red.) a oni v jedničce (neklasifikované úvěry – pozn. red.), ačkoli v té době PricewaterhouseCoopers vyčíslil návratnost pohledávek pod osm procent. EURO: Mohou se tato aktiva stát součástí dalších balíčků, které byste rádi nabídli? ŘEZNÍČEK: Pokud vláda schválí další balíčky, budou do nich zařazena i tato aktiva. Není důvod, proč by to mělo být jinak. Nejdříve je ale třeba dosáhnout na majetkovou podstatu ve zmiňovaných strukturách zastřených opčními a dalšími smlouvami. EURO: Je KoB vybavena na řešení těchto složitých případů? ŘEZNÍČEK: Minulá zkušenost byla jiná, chodila sem jiná aktiva. Staráme se, abychom v době, kdy budou případy z IPB přicházet, byli vybaveni dostatečně. Jedna možnost je jít přes externí firmy, druhá možnost je budovat specializované útvary. Už jsme s tím začali, vzniká příslušný tým a věřím, že budeme včas připraveni. Podobné problémy jsme řešili i u předchozích transakcí. EURO: Chystáte na prodej další balíčky aktiv. Máte vůbec co nabídnout? ŘEZNÍČEK: Další balíčky budeme připravovat a zatím je z čeho vybírat, ale není toho tolik, kolik se očekávalo. Když odečteme aktiva, jako jsou úvěry Fondu národního majetku a dalším státním institucím, odečteme restrukturalizace a konkursy a likvidace, tak toho moc nezbývá. EURO: Můžete říci, jak velký je to objem? ŘEZNÍČEK: Nerad bych zveřejňoval konkrétní číslo. Teprve to přesně vyčíslujeme. Rozhodně toho k řešení tolik nezbývá. EURO: Jak dlouho může trvat, než budou připravena aktiva z IPB k možným prodejům? ŘEZNÍČEK: To je otázka. Nejde jenom o smlouvy, jde také o předání dat k zaúčtování, převody zástav v katastrech, ale i další technické záležitosti. EURO: Letošní ztráta Konsolidační banky se předpokládá ve výši dvaceti miliard korun. Udržíte ji? ŘEZNÍČEK: To číslo je bez IPB. Náš odhad ztrát z této transakce jsme publikovali ve výši padesáti miliard. EURO: Může ztrátu ovlivnit změna statutu, kdy se z banky stane Česká konsolidační agentura? ŘEZNÍČEK: Byl bych velmi nerad, kdyby nastala situace, že bychom netvořili opravné položky, a snižovali tak ztrátu. Auditor by řekl, že nejsou zreálněna aktiva v bilanci. To bychom vlastně opakovali příběh IPB. Zákon říká, že účetnictví musí zobrazovat reálnou situaci, tedy reálnou hodnotu aktiv. To nezávisí na tom, že banky mají jiná pravidla regulace než jiné podniky. EURO: Dostanete z IPB značné množství majetkových účastí. Co s nimi budete dělat? ŘEZNÍČEK: Ono jich tam zase tolik není. To je další omyl, který se vyskytuje. EURO: Majetkové účasti tam přece jsou jako zástavy. ŘEZNÍČEK: To jsou, ale bývají skryty v již zmíněných složitých strukturách. Příkladem může byt Tchecomalt, kde jsou kvalitní společnosti, ale ČSOB o ně vede spor s konkursním správcem. S přebíráním majetkových účastí to tedy nebude žádná velká sláva. Možná že nám někdy něco propadne, ale situace, že bychom ovládali půlku republiky prostřednictvím majetkových účastí, rozhodně nenastane. Navíc tyto majetkové podíly jsou často v podnicích před konkursem, takže jejich hodnota je nula. Jiné samozřejmě mohou být kvalitní. EURO: Máte pocit, že revitalizace může mít nějaké další pokračování, nebo je lepší všechno nabalíčkovat a prodat? ŘEZNÍČEK: Těžko říci. Někdy je lepší podnik restrukturalizovat, protože to přinese větší výnos. V balíčcích prodáváme špatné věci. Tam nenajdete nic, co by mělo enormní hodnotu, a nejde ani o velké podniky. V tom, co přijde z IPB, jsou jistě podniky, které bychom chtěli restrukturalizovat, ale nejsou jich desítky. Je zbytečné se bavit o dalším velkém kolu restrukturalizací, protože nebude co oživovat. Tam, kde restrukturalizace přichází v úvahu, jsme již začali. Příkladem mohou být Hutní montáže. EURO: V této souvislosti si lze položit otázku, proč má Česká konsolidační agentura fungovat ještě deset let? ŘEZNÍČEK: Deset let je spíše technická doba životnosti. Intenzita aktivit agentury bude silná ještě v dalších dvou letech. Pak to bude padat. Ale uvědomte si, že některé soudní spory trvají čtyři až šest let. Moje představa je, že zde budou v poslední fázi sedět tři lidé a budou archivovat šanony a sledovat pár posledních kauz, které jsou někde u soudu. EURO: Do přeměny zbývá necelého půl roku. Je nutné něco zásadně změnit ve fungování banky, nebo bude přechod plynulý? ŘEZNÍČEK: Není to čistě formální záležitost. Řada věcí se technicky musí upravit jinak. Nejde o to, že by agentura vyžadovala jiný systém práce či jinou organizační strukturu. Je třeba některé věci technicky změnit. Musíme udělat závěrečný audit. Musíme připravit vnitřní normy pro agenturu, změnit platební styk, vedení účtů, prověřit právní dokumentaci atd. To všechno běží. Je to hodně práce, ale zvláštní opatření nejsou nutná.
