Kdo chce nyní dostat slíbené peníze, musí ještě doplatit daň z přidané hodnoty
České a moravské vesnice soutěží o evropské dotace, aby s jejich pomocí opravily cesty, postavily vodovod nebo třeba zkrášlily náves. Podpory pro malé obce, tedy takové, kde žije méně než pět set lidí, poskytuje třetím rokem Program rozvoje venkova. Přihlášených jsou dlouhé zástupy, ale dostane se jen na každého sedmého zájemce. Ani vyvolení ale ještě nemají vyhráno. V průběhu pátého kola soutěže o eurodotace totiž překvapivě zjišťují, že za pochodu se citelně mění pravidla. Aby slíbené peníze skutečně dostali, budou muset doplatit daň z přidané hodnoty. S tím ovšem nepočítali, když loni v říjnu o dotace žádali. A 19 procent z několikamilionové investice není pro vísky s pár stovkami obyvatel a chudým rozpočtem právě málo. Zprávu se přitom starostové dozvídají teprve v posledních týdnech a dnech, někteří dokonce až od redakce týdeníku EURO. „Je to průšvih jako hrom. Pro malé obce může být úhrada daně mnohdy likvidační,“ upozorňuje předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala.
Neoblomná komise V předchozích čtyřech kolech příjmu žádostí o dotace si všichni – i neplátci DPH – mohli tuto položku zahrnovat do způsobilých výdajů. Obrat o 180 stupňů nyní vysvětluje ministerstvo zemědělství (MZe) špatným překladem. Česko bylo přitom jednou z prvních zemí Evropské unie, která sedmiletý program pro venkov spustila. Teď se však ukazuje, že práce kvapná, málo platná. Gandalovičovo ministerstvo přijde chyba na zhruba půl miliardy korun. Tolik dle jeho propočtů činí DPH nesprávně uznávaná v dosavadních čtyřech výzvách. A kdo do bruselské pokladny neoprávněně čerpané peníze vrátí? „Závazky z minulých kol příjmů v případě DPH budou na základě jednání s ministerstvem financí hrazeny z naší kapitoly,“ odpověděl mluvčí MZe Petr Vorlíček. Ministerstvo financí potvrdilo, že žádné prostředky na napravení daňového omylu neuvolní. „Za překlad přece někdo může,“ hledal by viníka Eduard Kavala. To jistě, ale vymlouvat se na chyby v překladu trochu zavání alibismem. K tomu, proč se otázka DPH u projektů podávaných veřejnoprávními subjekty rozvířila až v průběhu pátého kola, má mluvčí MZe toto vysvětlení: „Problém s uznatelností DPH byl otevřen poté, co francouzsky mluvící země vznesly námitku vůči Evropské komisi (EK), že francouzské znění příslušného nařízení (rovněž i české) umožňuje DPH jako uznatelný výdaj v případech, kdy tuto daň nese s konečnou platností příjemce dotace. Poté následovala řada jednání, intervencí šéfa resortu Petra Gandaloviče (ODS) u všech českých europoslanců a také interpelací vůči EK, které dosud neskončily. Nicméně stanovisko komise je neoblomné.“ Vorlíček připomněl, že většina členských zemí evropské sedmadvacítky podpořila výzvu, aby EK tuto věc přehodnotila. Hlavním argumentem přitom je, že jde o diskriminaci malých obcí podporovaných z Programu rozvoje venkova. „U strukturálních fondů, kde jsou příjemci podpor velké obce, je DPH uznatelným výdajem,“ porovnává Vorlíček.
Vzdát se, nebo zaplatit MZe si nechtělo vzít na triko, že dál bude přibývat nesprávně administrovaných žádostí, a obcím přikázalo, že budou muset přitlačit téměř pětinu peněz z naplánované investice. Starosta Šumic na Uherskohradišťsku Josef Bartoš do našeho telefonátu netušil, že by obec měla daň doplácet, bude-li chtít využít slíbenou dotaci 4,6 milionu korun na opravu lesní cesty. „Už takhle máme zaplatit přes tři miliony korun. Uvidíme, až nám to dají vědět, asi budeme muset od záměru odstoupit,“ reagoval na změnu pravidel. Nevěděl o ní ani Josef Liška, starosta obce Myslinka z Plzeňska, která chce pomocí evropských peněz budovat vodovod a kanalizaci. Předběžně má schválenou dotaci téměř třinácti milionů korun, což představuje 90 procent z plánované investice. „Vodovod je potřeba, ale kdybychom museli doplatit DPH, akce by se velmi prodražila,“ uvažuje Liška. Hned poté se na věc dotázal u poradenské firmy Direkta, která jim s projektem pomáhá. Dostalo se mu uchlácholení, že věc je v jednání a rozdíl v ceně prý uhradí stát. Jenže to je zbožné přání a v Direktě to dobře vědí. „Změna u DPH je čerstvá věc, o níž informujeme starosty. Nějak by se to ale mělo řešit, zatím vyčkáváme,“ uvedla Lucie Zemanová z Direkty. Dodala, že řada obcí určitě zváží, zda od svých záměrů za těchto podmínek neodstoupí. Někde se zviklat nedají, jako třeba v Řečici na Vysočině, kde mají dostat téměř čtyřmilionovou dotaci na opravu lesní cesty. „Daň uhradíme z prodaného dřeva. Chceme ale stavět kanalizaci asi za 40 milionů korun, a tam už si budeme muset vzít úvěr a zadlužit se,“ připravuje se starosta Josef Eichler. „Venkov v tomto programu prohrál,“ potvrdil starosta Čermné nad Orlicí Josef Bezdíček. Jako předseda komory obcí ve Svazu měst a obcí je u řady jednání a chápe, že problém DPH nemohlo nyní MZe zřejmě řešit jinak. „Od začátku ale upozorňuji, že peněz pro obce je v programu strašně málo. Sedminásobný převis žádostí to jen dokládá,“ zdůrazňuje Bezdíček. Ani tisková zpráva o dvojnásobném posílení finančních zdrojů (viz tabulka), do níž MZe zabalilo sdělení o DPH, vesnickou poptávku po evropských penězích nespasí. Nejde totiž o skutečné navýšení, ale jen o vyčerpání finančních prostředků dalších let.
*
BOX
Program rozvoje venkova
– Prostřednictvím programu pro období 2007 až 2013, který spravuje MZe, má českému venkovu připadnout kolem sta miliard korun, z toho většina z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
– Podpory jsou určené hlavně zemědělcům, na obce vychází ani ne pětina z celkového finančního koláče.
– Cílem je trvale udržitelný rozvoj venkovského prostoru, zlepšení životního prostředí, konkurenceschopnost zemědělců, podpora nových aktivit na venkově a vytváření pracovních míst.
TABULKA
Přídavky pro obce**
Jak MZe posílilo finanční prostředky pro obecní projekty (v milionech korun) v pátém kole
Titul*Původní výše*Poptávka žadatelů*Alokace po navýšení
Obnova a rozvoj vesnic*678,9*4419*1357,8 (200 %)
Občanské vybavení a služby*161,6*2254,5*323,3 (200 %)
Ochrana a rozvoj kulturního dědictví*196,3*292,5*294,4 (150 %)
Nákup lesnické techniky*102,3*247*117,6 (115 %)
Lesnická infrastruktura*158*603*316 (200 %)
Pramen: ministerstvo zemědělství
