(EURO 38/2002)
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Josef Bednář vznesl vážné obvinění proti nejvýznamnějším společnostem, které prodávají svým zákazníkům pohonné hmoty. Že prý porušují pravidla hry na trhu. Z hlediska „vyšší moci„ státní správy jim navíc předepsal velké pokuty.
Zdálo by se, že tak učinil z hlediska zájmů zachování fair play na trhu, a tedy i správného nastavení tržních cen. Pomiňme na chvíli, že panu Bednářovi opravdu nic není do toho, za kolik ostatní mezi sebou obchodují s benzinem. (Pan Bednář má také svobodnou vůli a tankuje určitě u pumpy, která mu je nejsympatičtější, nebo když mu dojde benzin, tak u pumpy nejpotřebnější.) Kdyby to však myslel vážně s fair play hrou na trhu s pohonnými hmotami, již dávno by musel být pobouřen a něco dělat proti neúnosně vysokým daním. Tak například takový Natural 95, jehož cena činí Kč 25,-/litr by bez spotřební daně a DPH činil Kč 9,65/litr. A takový případný boj proti politikům a berním úřadům by už měl pořádný smysl. Důvodem, proč tak Bednářův úřad nečiní, je zřejmý. Celý tento aparát na údajnou ochranu hospodářské soutěže z této DPH a spotřební daně, jako celá řada dalších úřadů žije, a přispívá tak paradoxně k vyšším cenám pohonných hmot. Že by se zde jednalo o kartelovou dohodu státního aparátu zaměřenou proti zákazníkům s úmyslem udržovat vysokou úroveň DPH a spotřební daně, významné to složky cen pohonných hmot? Těžko se to dokazuje. Ruce politiků a berních úředníků asi benzinem smrdět nebudou. Ale úřad pana Bednáře by si s tímhle soustem určitě také poradil. Kdyby jen chtěl…
Pavel Janský,
Sedlčany
(pavel.jansky@email.cz)
