Menu Zavřít

PUMPY SAJÍ VZDUCH

20. 7. 2001
Autor: Euro.cz

Majitele trápí nízké obchodní marže

Když si zhruba před rokem majitelé čerpacích stanic stěžovali na zlé časy, netušili, že bude ještě hůř. Teď tvrdí, že vydělávají méně než dřív a že se jejich marže scvrkly na minimum. A dodávají, že nejméně do jara se to jistě nezlepší.

Zatímco na začátku loňského roku dosahovali majitelé čerpadel při prodeji benzinů v průměru téměř desetiprocentních marží, v posledních měsících to bylo sotva šest procent. S mírným zvýšením obchodního rozpětí a zisků mohou počítat o d 10. ledna, kdy se snížily nákupní ceny z rafinérií, zatím si ale nikdo netroufá tvrdit, že to byl definitivní obrat k lepšímu. Mnohá čerpadla proto vůbec ceny na stojanech nesnížila a pokud ano, tak zlevnila jen částečně. Zatímco domácí dodavatel Česká rafinérská nahlásil snížení velkoobchodní ceny o korunu u motorové nafty a o necelých šedesát haléřů u benzinů, u čerpadel se zlevňovala nafta nanejvýš o šedesátník a benziny o čtyřicet haléřů.

Může za to ropa.

Zisky z prodeje pohonných hmot začaly klesat ve druhé polovině minulého roku, kdy se naopak prudce zvýšila cena ropy. Zatímco tato surovina na světových trzích podražila od pololetí 1999 na více než dvojnásobek, motorová paliva její růst kopírovala jen částečně.

Lednové snížení rafinérských cen považují mnozí odborníci za přechodné právě proto, že cena ropy opět stoupá. Na přelomu roku se sice mírně snížila, optimistické očekávání však vydrželo jen několik dní. Nyní světové ceny opět rostou a znovu překroč ily magickou hranici pětadvaceti dolarů za barel. Ropa je tak nejdražší od ropné krize, kterou na počátku devadesátých let vyvolala válka v Perském zálivu.

Pláče i Západ.

Nízké obchodní marže trápí i západoevropské prodejce. Podle studie britské organizace Datamonitor, specializované na průzkum a vývoj trhu, začal v sektoru prodeje pohonných hmot boj o přežití. Odhady počítají s tím, že se v západní Evropě rapidně sníží počet čerpacích stanic. Do roku 2004 jich zmizí na dvacet tisíc a v průmě ru by jich mělo ubývat přes tři procenta ročně.

Západoevropské prodejní sítě budou podle studie nuceny některé pumpy zavřít, jinak v konkurenci neobstojí. Spotřeba benzinů v řadě zemí stagnuje a zisky čerpadel klesají. Úsporná opatření se proto zaměří na zvýšení odbytu jednotlivých čerpadel. Zatímco nyní se v průměru u jedné stanice zemí Evropské unie prodají necelé dva miliony litrů pohonných hmot za rok, do čtyř let by to měl být téměř dvojnásobek.

Myšlenka větší koncentrace prodeje není nová, v poslední době však dostala nový impuls ve výsledcích obřích fúzí petrolejářských společností. Britská BP Amoco po spojení se sítí firmy Mobil zvýšila průměrný prodej na čerpadlo z dřívějších 2,57 milionu litrů za rok na nynějších téměř 2,8 milionu litrů. V předchozích dvou letech ovšem zavřela téměř 800 čerpadel, a snížila tak počet svých pump o desetinu.

Doma se nezavírá.

Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) je u nás v současné době něco přes 1800 čerpacích stanic. Tento počet považují odborníci za optimální. Na jednom čerpadle se v průměru prodá 2,08 milion u litrů motorových paliv ročně. U tohoto ukazatele, který se v branži označuje jako „výtoč , má tedy domácí trh zatím před Evropskou unií mírný náskok.

Generální sekretář ČAPPO Miloš Podrazil se domnívá, že se v příštích letech počet čerpacích stanic příliš nezmění. Zahraniční společnosti sice stále staví nová čerpadla, jejich přírůstek je však v posledních dvou letech nepatrný. Nedostavil se ani očekávaný úbytek. Přestože zpřísněné ekologické předpisy platí už od začátku minulého roku, žádná z čerpacích stanic, která jim nevyhovuje, se zatím nezavřela.

Do přísnějších norem se podle odhadů nevejde více než stovka tuzemských čerpadel. Většina z nich patří státnímu podniku Benzina, některá ale provozují drobní soukromí vlastníci. Nevyhovující čerpadla zatím nedostala ani pokuty a Česká inspekce životního prostředí oznámila, že první budou uděleny až v tomto roce. To, zda majitelé později kvůli pokutám pumpy zavřou, nebo se je pokusí renovovat, je ovšem výhradně jejich záležitostí.

Změny majitelů.

Rakouská OMV zvýšila v Česku za poslední tři roky počet svých čerpadel na trojnásobek. V razantním nástupu nemá konkurenci. Jediným subjektem, který ji následoval v průběhu minulého roku, je Pap Oil. Mezi domácími firmami se nyní s osmdesáti čerpadly vyšplhal dokonce na třetí příčku. Šel cestou akvizic a pumpy přebíral hlavně od soukromých majitelů.

Příkladem sítě, která naopak zeštíhlela, je Petra. V roce 1998, kdy ji vlastnil Chemapol Group, měla téměř šedesát čerpadel, teď jich uvádí 49. Většinou nové stanice nyní procházejí revitalizací s tím, že je nynější majitel, Investiční a Poštovní banka, později nabídne k prodeji (EURO 40/1999).

Počet čerpacích stanic téměř nic nevypovídá o podílu na trhu. Ten je přitom pro rozhodování o rozšíření sítě často nejdůležitější. Firma BP vloni prodala své čerpací stanice (rakouské OMV) a rozhodnutí zdůvodnila tím, že ve své síti nedokáže získat na českém trhu alespoň desetiprocentní podíl. Výstavba nových stanic nebo nákup dalších čerpadel by se jí podle jejích propočtů při současných maržích nevyplatily.

Větší kus krajíce.

Jednotliví majitelé pravidelně a ochotně uvádějí, kolik mají čerpacích stanic. Na otázky o maržích nebo o podílu na trhu jsou však víc než citliví a tvrdí, že je to předmět jejich obchodního tajemství. Magickou hran ici více než deseti procent z celkového objemu tuzemské spotřeby pohonných hmot nepochybně překračuje akciová společnost Benzina a ze zahraničních firem OMV. Pravděpodobně se jí blíží i Aral a Shell.

Podíl na trhu v posledních letech zvýšily zejména díky tomu, že kupují a staví čerpadla, u nichž mohou dosáhnout vysokého objemu prodeje. Ten může na lukrativních místech překročit domácí průměr velmi výrazně. Například stanice blízko hra ničních přechodů do Německa či do Rakouska uvádějí „výtoč přes čtyři miliony litrů ročně.

Po čtyřech nových čerpadlech vloni postavily firmy Aral a OMV. Německý Aral ani rakouská společnost OMV přitom nemají pocit, že je český trh už nasycený. Obě firmy počítají s výstavbou dalších stanic. Přiznávají však, že je stále těžší se při nízkých maržích a vysokých nákladech na výstavbu vejít do potřebné rentability těchto projektů. „Trh ještě není nasycen a myslíme si, že lukrativní místa pro výstavbu existují, uvedl přesto ředitel marketingu OMV Milan Škorpík.

Příliš drahý špás.

Do boje o trh nyní razantně vstoupila i nadnárodní petrolejářská společnost Exxon, která měla vloni v pololetí v Česku pětadvacet pump s označením Esso. Jejich počet zvýšila na osmadvacet a další tři má ot evřít do konce února. Ve druhé polovině roku dostaví ještě tři nebo čtyři.

Náklady na výstavbu nových čerpacích stanic mohou na lukrativních, a tím pádem drahých pozemcích dosáhnout 40 až 50 milionů korun. S budováním nových čerpadel proto zatím nepočítá ani akciová Benzina, ani slovenský Slovnaft. „Situace na trhu j e nyní nepříznivá, a proto jsme zatím od záměru výstavby nových čerpadel ustoupili, uvedl ředitel firmy Slovnaft Moravia Jozef Mihalovič. Firma se podle něj nyní zaměří na snížení nákladů, a pokud bude uvažovat o rozšíření sítě, tak zatím půjde cestou pronájmů.

Obrat jednotlivých čerpadel se jejich majitelé snaží zvednout i s pomocí doplňkových služeb. Kromě myček a rozšiřování sortimentu zboží, které nabízejí ve svých prodejnách či restauracích, lákají zákazníky například příjemným prostředím s ;vůní čerstvého pečiva z vlastní pekárny. Některé pumpy tak dokážou podle odhadů zvednout obrat čerpadla až o patnáct procent. Přesto ještě zřejmě mají rezervy. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že takto lze zvýšit tržby až o dvacet procent .

Spící supermarkety.

V zemích západní Evropy se téměř pětina motorových paliv prodává u supermarketů. Ceny u jejich čerpadel bývají tak nízké, že svádějí k domněnce, že se prodej benzinu dotuje z tržeb za ostatní zboží. Je ovšem p ravda, že mohou jeho obrat výrazně zvýšit.

bitcoin_skoleni

V České republice se zatím supermarketová strategie příliš neuplatnila. Dvě takové pumpy jsou v Brně, jedna v Pardubicích a jedna v Praze v Centru Černý Most. Důvodem ovšem může být to, že rozvoj obřích prodejních center kulminoval později než výstavba čerpadel. Majitelé obchodních řetězců tak často začínali stavět na místech, kde už byla v okolí koncentrace čerpadel příliš velká.

Téměř dumpingové ceny ještě počátkem minulého roku držela brněnská pumpa u supermarketu Globus. V současnosti má ve srovnání s ostatními prodejci ceny o dvacetník či třicetník nižší. Brněnští motoristé přitom o výhodu nízkých ce n přišli ve chvíli, kdy se zdálo, že jí naopak vyrostla konkurence u podobné pumpy Hypernovy.

  • Našli jste v článku chybu?