Nová šéfka londýnské burzy nezná slitování
LONDÝNSKÁ BURZA udělala radikální krok – do svého čela postavila ženu. Nová výkonná šéfka Clara Furseová (43) vstupuje do prostředí, jež bylo dosud vyhrazeno spíše konzervativním britským gentlemanům. Její pověst rozhodné ženy, která jde tvrdě a přímočaře za svým cílem, naznačuje, že londýnskou akciovou burzu ani v budoucnu nečekají žádné stojaté vody. Mezinárodní zkušenosti výkonné ředitelky jsou pro řadu akcionářů burzy zárukou, že bude schopna reagovat na výzvy globalizace. Clara Furseová se narodila nizozemským rodičům v Kanadě, dlouho žila v Kolumbii, studovala v Dánsku i na londýnské School of Economics. Ovládá pět jazyků – angličtinu, francouzštinu, španělštinu, němčinu a holandštinu. Také profese obchodnice s obligacemi a jejich deriváty Claru Furseovou, matku tří dětí, zavála do národnostně pestré škály firem. Pracovala pro brokerskou firmu Phillips & Drew a s celou touto společností později přešla do švýcarské banky UBS. Vypracovala se až na pozici nejvyšší šéfky pro termínové obchody a opce. V roce 1998 zakotvila v Crédit Lyonnais Rouse, derivátové odnoži známé francouzské banky. Tam se jako výkonná šéfka s plnou vervou pustila do restrukturalizace. Výrazně snížila náklady, propustila část zaměstnanců a začlenila obchod s deriváty do mateřské firmy. Pozorovatelé Claru Furseovou označují za „nezastavitelného manažera , který – když na to přijde – nezná slitování. „Nebojí se udělat si nepřátele, napsal o ní burzovní odborník Vincent Boland z Financial Times. To se ovšem také může obrátit proti ní. V minulosti se to prý už stalo. V letech 1997–1999 byla Clara Furseová viceprezidentkou Londýnské termínové a opční burzy (Liffe), a i když vystupovala s razantními představami o jejím fungování, nezasedla v nejvyšším křesle. „Nikdy se nestala šéfkou, protože mnozí měli pochybnosti o jejích schopnostech zajistit konsenzus, napsala agentura Dow Jones Business News. Umění kompromisu se však může ukázat jako nezbytné i při řízení proslulé London Stock Exchange. Londýnská burza je známa svou příliš rozvětvenou strukturou akcionářů, z nichž žádný nemá nárok na více než pět procent hlasovacích práv. Jejich zájmy mohou být odlišné. Zatímco velké světové banky, jako Merrill Lynch, Goldman Sachs či Morgan Stanley Dean Witter, usilují o skutečně globální akciový trh, malé britské brokerské firmy chtějí zachovat veškeré výhody lokální burzy. Právě ony zablokovaly fúzi londýnské burzy s německou Deutsche Börse. Kvůli jejímu krachu musel odstoupit předchůdce Furseové Gavin Casey. Pověstná razance může naopak pomoci nové šéfce v případech, kdyby se někdo opět pokusil o nepřátelské převzetí londýnské burzy. V minulosti o něco podobného usilovala švédská OM Group, která spravuje mnohem menší burzu ve Stockholmu. Z úhlu pohledu velkých světových hráčů má Clara Furseová řadu dalších předností – prosazuje nové technologie a dobře vychází s médii. Uvědomuje si, jak tvrdou konkurencí Londýnu se mohou stát ty burzy, které plánují další akvizice, hodlají nabídnout své akcie k veřejnému nákupu nebo se zaměřují na elektronické obchodování. Během svého působení v čele Liffe Furseová poznala na vlastní kůži ostrý nástup německé konkurence. Právě v té době Liffe ztratila značnou část trhu, který ovládl německo–švýcarský Eurex. Doplatil na to ovšem hlavně tehdejší šéf Liffe Daniel Hodson, jenž přišel o svůj post. Furseová byla z obliga. Měla totiž pověst Hodsonova kritika. Už tehdy údajně prosazovala, aby termínová a opční burza přešla na levnější elektronické obchodování. Její působení v Crédit Lyonnais Rouse pak zřejmě mnohé přesvědčilo, že opravdu ví, jak na to. Příchod Furseové do londýnské burzy bezpochyby dokládá, že tato železná dáma stále hledá nové výzvy a zkušenosti. „Osobně mne velmi zajímají změny řízení, řekla podle citace agentury Reuters. Londýnský akciový svět ji přivítal s nadějemi. Ačkoliv přišla zvenčí a její zkušenosti jsou hlavně ze sféry obligací, pozorovatelé připomínají její dlouholeté působení v City. „Chlapci to zpackali, tak proč bychom teď k tomu nepustili holky? prohlásil dealer Brian Winterflood. Ne všechny hlasy jsou tak optimistické. Prestižní týdeník The Economist oceňuje na Furseové přímočarost, zároveň však uvádí: „Není o ní známo, že by byla vizionářem. Vlastnická struktura burzy podle Economistu vyžaduje od jejího šéfa takt a sílu osobnosti. Agentura Reuters přidává další vlastnosti, které v případě Furseové otestují teprve příští měsíce: vytrvalost a trpělivost. Mezi svými předchůdci však nová šéfka žádný vzor hledat nemůže. Poslední tři odešli ze svých postů předčasně – nepochopeni nevděčnými akcionáři. Londýnská burza během jejich působení ztratila svůj velký náskok před evropskými konkurenty. Přesto ještě není nic ztraceno. Londýn si zatím udržuje své postavení nejatraktivnějšího evropského místa pro akciové obchody.
