Rusko už třetím rokem vede útočnou válku na Ukrajině, doma ale zatím prohrává boj s inflací. Ta v zemi v posledních měsících neustále roste a v červenci už přesáhla devět procent. Od začátku letošního roku tedy výrazně zdražila široká škála zboží a služeb, přičemž rekordmanem jsou pravděpodobně brambory, jejichž cena letos vzrostla o 91 procent.
K nepříznivému vývoji dochází i přesto, že ve většině zemí světa už se inflace více či méně snižuje a vrací se na svou standardní úroveň. V Rusku je ovšem situace zcela opačná, což může pro Vladimira Putina představovat poměrně zásadní problém. Kromě každodenních výdajů běžných občanů se totiž samozřejmě výrazně zvyšují také náklady na vedení války na Ukrajině.
Právě válka podle Wall Street Journal ovlivňuje současnou situaci zdaleka nejvíce. Kromě již zmíněného nárůstu vládních výdajů za tím stojí i mezinárodní sankce, které snížily příjmy země a zároveň výrazně zkomplikovaly veškeré mezinárodní platby. Vůbec největší vliv na vysokou inflaci má ale rekordní nedostatek pracovních sil.
Rusko v současnosti mobilizuje až 30 tisíc vojáků měsíčně a statisíce dalších mužů uprchly do zahraničí, aby nebyli odvedeni. Podle ruské centrální banky kvůli tomu podnikům chybí jak vysoce kvalifikovaní odborníci, tak pracovníci s nízkou kvalifikací. Jen obranný sektor aktuálně postrádá asi 160 tisíc specialistů, a to i přesto, že za poslední rok a půl do něj přešlo více než půl milionu zaměstnanců z civilního sektoru.
Vysoká úroková sazba nepomáhá
Ceny v Rusku zatím nerostou tak rychle, aby se tamní vláda musela obávat nějakých větších občanských nepokojů. Ovšem zásadním problémem se může stát to, že ruská centrální banka nemůže nárůstu inflace nijak zabránit.
„V boji proti inflaci nemají ruské úřady žádné dobré možnosti – nemohou zastavit válku, nemohou vyřešit problém na trhu práce a nemohou ani zastavit zvyšování mezd pro obyvatelstvo. Dokud tedy bude válka pokračovat, inflace zůstane vysoká,“ uvedla Alexandra Prokopenková, bývalá úřednice ruské centrální banky, která je nyní členem Carnegie Russia Eurasia Center.
Kreml sice ve čtvrtek novinářům sdělil, že pracuje na opatřeních směřujících k omezení nárůstu cen, analytici jsou ovšem skeptičtí. Ruská centrální banka ostatně už od loňského prosince drží základní úrokovou sazbu na relativně vysokých 16 procentech, na ceny to ale mělo jen velmi malý vliv.
„Tento stav jasně ukazuje limity měnové politiky v situaci fiskální expanze a velmi napjatých pracovních trhů. Centrální banka má jen malý, pokud vůbec nějaký vliv na fiskální politiku a vůbec žádný vliv na demografii,“ řekl Vasilij Astrov, ekonom z Vídeňského institutu mezinárodních ekonomických studií. Ve svém vyjádření přitom narážel především na zmenšující se populaci v zemi, což samozřejmě snižuje rovněž množství dostupné pracovní síly.
Nelichotivý je také Boršč index
Z výše uvedeného vyplývá, že běžné ruské občany pravděpodobně čeká obtížné období, kdy budou muset hledat nové způsoby, jak šetřit na každodenních výdajích. Dokazuje to i takzvaný Boršč index, což je ukazatel životních nákladů, který sleduje ceny ingrediencí nezbytných pro výrobu tradiční polévky. Z jeho údajů vyplývá, že řepa, zakysaná smetana a další suroviny meziročně zdražily o více než 26 procent.
Současné dění už tedy mezi Rusy vyvolává vzpomínky na hospodářskou krizi v 90. letech, kdy docházelo k obtížnému přechodu na tržní ekonomiku. Mnozí lidé se začínají chovat velmi podobně jako tehdy a šetří na běžných nákupech nebo omezují výdaje na dovolené. Stále populárnější jsou pak i různé skupiny na chatovací aplikaci Telegram, v nichž se diskutující baví o tom, kde lze aktuálně najít ty nejvýhodnější nabídky.
