Je málo témat, na kterých se Vladimir Putin s Angelou Merkelovou shodnou. Stavba plynovou Nord Stream 2 obcházejícího východ Evropy je jedním z nich. Projekt je však trnem v oku některým zemím Evropy i Donaldu Trumpovi.
Už dva roky jede válcovna trubek ve městě Mülheim an der Ruhr v Severním Porýní-Vestfálsku naplno. Každý den spotřebuje čtyři tisíce tun oceli. Vyrábí z nich dvanáct metrů dlouhé a dvanáct tun těžké roury. Dva plně naložené vlaky opustí každý den fabriku směrem k Baltskému moři. Celkem v Mülheimu plánují vyrobit na devadesát tisíc takových trubek a to jde jen o jednoho z tří dodavatelů.
Se stavbou, na kterou jsou ocelové kolosy potřeba, se přitom začalo teprve tento týden. Bagry v Greifswaldském zálivu odstartovaly výstavbu 1224 kilometrů dlouhého plynovodu Nord Stream 2 propojujícího Rusko s německým pobřežím. Větší rozrušení než na severu Německa však způsobil start projektu v Bílém domě, ve Varšavě, v Soči, ale i v Bratislavě.
Kontroverzní stavba má zdvojnásobit dodávky ruského plynu do Evropy a obejít přitom problematickou Ukrajinu i další tranzitní země na východě Evropy. A těm to přirozeně vadí.
Sobecký a špatný
Rusko je na penězích za plyn dodávaný do Evropy existenčně závislé. Některé východní státy se obávají, že pokud se Garzpromu podaří obejít jejich území ještě ve větší míře než doposud, stanou se pro Kreml snadno vydíratelnými. Kreml by mohl v případě sporů utnout kohoutky na východu kontinentu, dál ale prodávat plyn na západ.
„Tento projekt má vážné politické dopady. Je příkladem sobeckých ekonomických zájmů za cenu stability a prosperity v našem nejbližším sousedství,“ prohlásil například slovenský prezident Andrej Kiska.
Kiska zdaleka není sám. Na své straně má silné spojence včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Nord Stream 2 je špatný nápad,“ nechala se ve čtvrtek slyšet Trumpova energetická poradkyně Sandra Oudkirková.
Čtěte také:
Protiruské sankce ohrožují Nord Stream 2. Evropské firmy tlačí na Trumpa
Načasování nebylo nijak náhodné. V pátek se totiž v Soči konala schůzka německé kancléřky Angely Merkelové a ruského prezidenta Vladimira Putina. Šlo o první společné jednání po znovuzvolení obou státníků. „Byli bychom rádi, kdyby se projekt nerealizoval,“ dodala Oudkirková.
To navzdory rozjetým stavením pracím není úplně nereálné. Plynovodu ještě chybí potřebná povolení z Dánska a Švédska. A zatímco švédské razítko je podle německého deníku Süddeutsche prakticky jisté, Dánové ještě mohou s Američany v zádech dělat opletačky.
Putin s Merkelovou po setkání v Soči ujistili, že po dokončení projektu bude plyn do Evropy proudit i nadále skrze Ukrajinu a další transitní země. Tomu však Američané příliš nevěří. „Ruské garance nejsou spolehlivé,“ dodala Oudkirková.
Pravdou však je, že ani Američanům nejde čistě jen o bezpečnost Ukrajiny a dalších zemí. Doufají, že by se Evropa mohla jednou stát odbytištěm amerického břidlicového plynu, který by se ve zkapalněné formě dovážel tankery do evropských terminálů. Ruská roura je jejich konkurencí.
Češi zůstávají v klidu
Česko obavy svých sousedů nesdílí. Ačkoliv to původně vypadalo, že se přidá k protestům ostatních zemí, nakonec se vláda Bohuslava Sobotky před třemi lety odmítla přiklonit na stranu Slovenska a Polska. Od té doby se k Nord Streamu 2 v Česku raději nikdo moc nevyjadřuje.
Poptávka po plynu v Evropě podle stránek projektu Nord Stream II poroste.
Česká republika má oproti ostatním zemím výhodu v propojení právě s Německem. Ruský plyn tak do Česka může proudit jak přes Ukrajinu a Slovensko z východu, tak ze severu z Německa z již existujícího Nord Streamu.
Z navýšení kapacit skrze Nord Stream 2 by mohli profitovat i tuzemští přepravci plynu. Společnost Net4Gas tak již oznámila záměr na vybudování 150kilometrového plynovodu Capacity4Gas mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku. Ten by probíhal paralelně s plynovodem Gazela a mohl přepravovat právě i plyn z rozšířených trubek pod baltským mořem.
Čtěte také:
