Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se dnes v Pekingu vzájemně ujistili, že upevňování vztahů Ruska a Číny patří mezi hlavní priority obou zemí. Cílem dnes zahájené návštěvy Putina je především potvrdit dobré vztahy a posílit vzájemný obchod i ekonomickou spolupráci. Ještě dnes byla podepsána řada rusko-čínských dohod v nejrůznějších oblastech, včetně kontraktů ruské jaderné agentury Rosatom na výstavbu čtyř jaderných reaktorů v Číně.
Putin před zahájením rozhovoru se Si Ťin-pchingem zdůraznil, že stabilní součinnost s Čínou je nadále jedna z nejdůležitějších priorit Ruska a že spolupráce obou zemí dosáhla nebývalé úrovně. Nešetřil přitom chválou na současné vztahy obou zemí, které pojí „tradiční přátelství a vzájemný respekt“.
Čínský prezident nezůstal pozadu a řekl, že obě země „vždy rozhodně považovaly rozvoj svých vztahů za prioritní směr“. „Energicky podporovaly klíčové zájmy toho druhého… a společně se aktivně účastnily mezinárodních záležitostí,“ uvedl rovněž.
Odhodlání pokračovat v součinnosti na mezinárodním poli oba státníci potvrdili ve společném prohlášení. Uvádí se v něm mimo jiné, že „za rostoucí globální nestability a nejistoty“ Rusko a Čína „zintenzivní své konzultace o problémech strategické stability“. Hodlají také rozšířit spolupráci v boji proti terorismu, zvýšit kontakty svých armád a podpořit společné mezinárodní úsilí v boji proti terorismu „bez dvojích standardů“. Dokument také kritizuje USA za odstoupení od jaderné dohody s Íránem.
Čtěte analýzu Putinova Ruska od Miroslava Zámečníka:
Putinovo Rusko, epizoda čtvrtá
Putin má s čínským prezidentem velmi dobré vztahy a Si Ťin-pching mu dnes udělil nové čínské vyznamenání - medaili přátelství. Ruský prezident ve středečním rozhovoru poskytnutém čínské státní televizi svou blízkost s šéfem čínského státu dokumentoval tím, že Si Ťin-pching je jediným světovým politikem, kterého pozval na oslavu svých narozenin.
Si Ťin-pching šéfa Kremlu po jeho příletu slavnostně přivítal na náměstí Nebeského klidu v centru Pekingu. První jednání ale Putin vedl s premiérem Li Kche-čchiangem. Před jeho zahájením podle agentur ocenil nové tempo, které nabral rusko-čínský obchod a ekonomické vztahy. „Těšíme se na nové oblasti spolupráce,“ dodal v této souvislosti.
Li na druhé straně vyjádřil očekávání, že obchodní výměna letos dosáhne hodnoty 100 miliard dolarů (přibližně 2,2 bilionu korun). Zároveň dal najevo připravenost Číny rozšířit spolupráci s Ruskem jak v tradičních, tak v nových oblastech, a to včetně jaderné energetiky.
To ještě dnes potvrdil podpis dohod Rosatomu s čínskými partnery, týkající se jaderné energetiky. Podle poskytnutých informací jde o dodávku čtyř nejnovějších ruských reaktorů VVER-1200. Dva budou vybudovány v jaderné elektrárně Sü-ta-pao a dva jsou určeny pro jadernou elektrárnu Tchien-wan.
Podle viceprezidenta Inženýrské akademie ČR Aleše Johna je tento balík dohod významný i pro české společnosti, které se už výstavby čínských jaderných elektráren účastnily, jako například Armatury Group, Kabelovna Kabex, Modřany Power, MSA, Sigma Group a ZPA Pečky. „Rusko-čínská smlouva pro výstavbu dalších bloků v elektrárně Tchien-wan otevírá další příležitosti pro české společnosti, které jsou etablované v dodavatelském systému Atomstrojexportu“, pod jehož hlavičkou má být projekt realizován.
Další významnou, rámcovou dohodu podepsala ruská rozvojová banka VEB s Čínskou rozvojovou bankou. Na jejím základě může čínský partner na projekty financované VEB poskytnout úvěr až do výše 65 miliard jüanů (přes 222 miliard korun). „V současné době existuje kolem 70 projektů, které můžeme spolufinancovat, což významně přispěje ke koordinaci integračních procesů,“ uvedl při této příležitosti podle agentury Reuters ředitel VEB Igor Ivanov.
Podepsána byla ale řada dalších dohod a ujednání týkajících se nejen jaderné energetiky, ale i dalšího ekonomického rozvoje, spolupráce v oblasti dopravy a ve vesmírném výzkumu.
Rusko-čínská vrcholná schůzka se uskutečnila v předvečer summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, kvůli němuž se Putin v Číně zdrží až do neděle 10. června. Právě upevnění tohoto osmičlenného regionálního uskupení patří k důležitým prioritám Moskvy i Pekingu.
Dále čtěte:
