„Jdeme za panem Frantou," oznamuji vrátné v jednom z průchodů u Václavského náměstí, kde sídlí Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství. „Nikoho takového neznám“ reaguje překvapeně paní z vrátnice. V tu chvíli už Vladimír Franta přichází. Podle svých slov je jediným korespondentem ruské státní agentury Sputnik v Česku. Mám s ním domluvený rozhovor o jeho práci a pan Franta si vybral právě toto zvláštní místo. „Bude se vám tu líbit,“ odpovídá pohotově na otázku, proč jsme se sešli v sídle architektonické nadace.
Nepřichází sám. Přivedl si redaktora a fotografa komunistických Haló novin
Romana Blaška, který je mimo jiné jednatelem obnovené Komunistické strany
Československa (neplést s KSČM). Za partnerskou KSČM loni Blaško kandidoval ze
čtvrtého místa do Evropského parlamentu. O Blaška tu ale teď nejde, ten jen
zapíná svůj diktafon a fotí si nás. Mluvit bude Franta.
„Tak se nám představte, s kým tady děláme rozhovor,“ vyzývá Franta. Pokouším
se mu vysvětlit, že rozhovor jsem si s ním domluvil já, a dokonce jsem mu
poslal témata předem, jelikož Franta je podle svých slov nejprve musel
konzultovat se svým zaměstnavatelem. Jakmile tato žertovná hra o roli
zpovídajícího a zpovídaného skončí, dostáváme se k meritu věci. Franta pracuje
pro médium placené Kremlem.
Česká kontrarozvědka BIS zařadila Sputnik vedle televizní stanice Russia
Today mezi hlavní zdroje ruské propagandy v Česku. Tato média podle českých
zpravodajců představují bezpečnostní hrozby pro Česko i pro celou Evropskou
unii. Zajímá mě, proč se vysokoškolský pedagog ruštiny, fonolog a diplomovaný
pojišťovací zprostředkovatel Franta stal předloni zpravodajem právě ruského
Sputniku.
„Dostal jsem se k tomu jako rusista a tato práce se naprosto slučuje s mým
světonázorem,“ tvrdí zcela otevřeně Franta a dodává, že nebyl částečně spokojen
s tím, jak se o Rusku v českém veřejném prostoru mluví. „Vzniká tu jednostranný
výklad Ruska, který je negativní, a mně vadí jakákoliv negativní agenda v
současné společnosti, která by měla být eklekticko-synkretická a měla by
směřovat k něčemu konstruktivnímu. Takže jsem se rozhodl, že se budu věnovat
něčemu pozitivnímu, a to jsem našel v ruských médiích,“ dodává s využitím svých
oblíbených vědeckých pojmů.
Sputnikovská rétorika
Jak se vlastně český občan může stát zaměstnancem média financovaného
Kremlem? „Jednoduše jsem napsal do redakce a zeptal jsem se, jestli můžu
spolupracovat. Oni řekli výborně, spolupracujte, posílejte nám své texty,“
vysvětluje Franta podle něj banální příběh. Veškerá přijímací komunikace prý
probíhala jednoduše po internetu.
Nemá Franta jako český občan problém s tím, že je placen Kremlem a hájí
ruské zájmy v České republice? „Jsem s tím absolutně v pohodě,“ říká a zároveň
se chlubí dvouhlavým orlem - ruským státním znakem na klopě svého saka.
Když Franta mluví o své práci, zmiňuje takzvanou „sputnikovskou rétoriku“,
která prý odráží ruské reálie. Jedná se o způsob a styl psaní článků, jejichž
cílem je také sdělovat pozici ruské strany.
„V minimální míře je tam nějaká moje interpretace. V daleko větší míře je
upřímná snaha zeptat se respondentů, co si o těch věcech myslí,“ popisuje svůj
styl práce. Ale jak to jde dohromady s Frantovým vyjádřením pro ruskou státní
televizi, kde ve svém vstupu obviňuje pražské komunální politiky Zdeňka Hřiba
(Piráti), Ondřeje Koláře (TOP 09) a Pavla Novotného (ODS), že mohou jednat na
objednávku ze zahraničí, když pojmenovávají náměstí po ruském zavražděném disidentovi
Borisi Němcovovi, nechávají odstranit sochu maršála Koněva a umisťují památeční
desku vlasovcům? Není to přesně ta osobní interpretace, o níž Franta tvrdí, že
ji užívá jen „v minimální míře“?
„Slyšel jsem, že Česká republika chce zapadnout do nějakého mezinárodního
kontextu, kde před ruskými ambasádami v různých zemích dochází k podobným
jevům. Je to štípanec Ruské federaci, protože Boris Němcov je opoziční
politik,“ vysvětluje své vyjádření s tím, že „takto tu informaci koupil“. Prý
přímo od lidí z vedení magistrátu.
Ať prokážou, že to tak není
Franta působí možná trochu zvláštně, ale velmi sebevědomě, někdy až
vychloubačně, avšak každopádně jako někdo, kdo je o svém ideovém směřování
naprosto přesvědčen, jak by ho možná popsali bývalí důstojníci Státní
bezpečnosti. „Paradoxně Čech placený ruským státem v ruské státní televizi
někoho obviňuje, že mohl jednat na objednávku ze zahraničí. Aneb jak se říká:
To nevymyslíš,“ glosuje Frantův postoj na svém blogu Roman Máca, analytik
Institutu pro politiku a společnost a spolutvůrce webu Manipulatori.cz, který
se ruskou propagandou v Česku dlouhodobě zabývá.
A může tedy Franta nějak dokázat, že pražští komunální politici konají na
objednávku ze zahraničí? Odpovědi na tento opakovaný dotaz se Franta vyhýbá. „Dnešní
doba je taková, že vy nemůžete něco dokazovat jen pouze sám,“ říká tajemně. „At
oni prokážou, že to tak není,“ vyzývá vzápětí.
Franta se ani netají tím, že se velmi dobře zná s Andrejem Končakovem,
ředitelem Ruského střediska vědy a kultury (RSVK) v pražské Bubenči. Právě
kvůli němu mají podle informací několika českých médií policejní ochranku tři
pražští komunální politici. „S panem Končakovem si tykáme. Známe se jako
vrstevníci. Byl jsem na řadě jejich akcí nehledě na to, že jsem do RSVK chodil
na zpěv,“ objasňuje Franta.
Kromě své zpravodajské práce pro Sputnik je Franta také politikem. Loni ve
volbách do Evropského parlamentu kandidoval jako nezávislý za uskupení Rozumní
a Národní demokracie se známým antisemitským lídrem Adamem B. Bartošem. Frantu
prý do voleb nominovali Rozumní. „Byl jsem osloven Petrem Hannigem (předseda
Rozumných -pozn. red.). Vážím si ho jako člověka ze šoubyznysu. Mám velice
vřelý vztah ke kultuře a hudbě. To, že se dali do holportu s Národní
demokracií, pro mě bylo trochu překvapení, ale i tak byl jejich program
naprosto v pořádku,“ přibližuje Franta. Za Rozumné by letos mohl kandidovat
znovu, a to v krajských volbách v Ústeckém kraji.
Franta je zjevně renesančním člověkem, protože vedle všech svých aktivit
ještě zvládá sjednávat svým klientům investice do zlatých slitků. Jak to
všechno zvládá? „Pracuji nonstop. Jestli chcete uzavřít smlouvu o inteligentním
plánu investic do zlata, můžeme klidně teď,“ nabízí se muž v oranžovém tričku s
logem tiskové agentury Sputnik.
Sídlo zdarma
Čechů, kteří pracují buď přímo pro Rusko, nebo v jeho zájmu, v posledních
letech výrazně přibývá. Nejsou to jen aktivisté a novináři, ale i někteří
dlouholetí politici. Kromě Franty je vděčnou respondentkou ruských státních
médií také Vladimíra Vítová, někdejší politička ČSSD a nynější předsedkyně
Aliance národních sil. Ta sídlí v budově, kterou vlastní Český svaz bojovníků
za svobodu vedený Jaroslavem Vodičkou, který má za sebou několik skandálů a
jemuž mnozí poslanci odmítají nadále schvalovat státní dotace.
Mimo jiné i kvůli závažným chybám v hospodaření spolku. Ministerstvo financí
našlo ve svazovém účetnictví za roky 2016 až 2018 chyby za téměř milion korun.
Členové podle zjištění ministerstva vypláceli sami sobě více, než dovolují
pravidla. A kromě toho svaz, který každoročně ze státního rozpočtu získává 6,3
milionu korun, pronajímá zcela zdarma sídlo právě Alianci národních sil, což
týdeníku Euro potvrdila sama Vítová.
„Máme tam pronajatou jednu kancelář a získali jsme od Českého svazu bojovníků
za svobodu bezplatnou smlouvu na její pronájem,“ uvedla Vítová, která často
vystupuje na proruských demonstracích a píše také texty do ruských státních
médií. „Dnes se velkou nadějí pro každého stalo Rusko s výjimečným politickým a
ekonomickým stratégem - Vladimirem Putinem,“ napsala například Vítová v dopise
„ruskému lidu“, který publikoval ruský státní portál Inosmi.
Kromě Vítové je jednou z hlavních osobností Aliance národních sil také Ivan
Kratochvíl, „velitel“ polovojenského uskupení Českoslovenští vojáci v záloze za
mír. Kratochvíl podle magazínu Reportér opakovaně cestuje do Ruska a na Ruskem
okupovaná území včetně Donbasu, kde byl v kontaktu s ruskými tajnými službami.
Nemůžu to nijak ovlivnit
Vedle Vítové a Franty je častým hostem v ruských státních médiích také
zastupitel Prahy 11 Robert Vašíček (SPD). Ve všech ruských sdělovacích
prostředcích je však označován výhradně jako „starosta Prahy 11“. Jak k této
záměně mohlo v tolika případech dojít?
„Nemůžu to nijak ovlivnit. Jak to mám udělat? Diplomatickou nótou?“ ptá se
na dotaz týdeníku Euro Vašíček, jinak také expert na politický marketing. V
nedávné době proslul například tím, že žádal přesun Koněvovy sochy z Prahy 6 do
Prahy 11, konkrétně před vstup do metra Háje. Nebo nechal vyrobit kopii památní
desky Koněvovi, která se kdysi nacházela na Staroměstském náměstí.
Stálicí v proruském spektru českých politických aktivistů je bývalý senátor
za ČSSD Jiří Vyvadil. Už mnoho let spravuje populární facebookovou skupinu
Přátelé Ruska v České republice. Teď se bývalý politik chystá na zcela zásadní
krok ve své kariéře. „Ne že bych si ji přál, ale nezrál čas udělat nějakou
výraznější změnu. Agresivní útoky proti Rusku a Číně mě vedou k tomu, vytvořit
novou politickou stranu s názvem Češi proti fašisticko-liberální kavárně,“
nastiňuje své plány Vyvadil.
