Ruský prezident přiznává chyby a mobilizuje národ
Vládce Kremlu Vladimir Putin je odchovancem bývalé sovětské tajné služby KGB. Jeho cílem vždy byly funkční bezpečnostní složky. Přesto musí po teroristickém útoku v severoosetinském Beslanu přiznat, že ruské bezpečnostní orgány selhávají.
Putin v minulých letech posílil moc centrální vlády v Moskvě, zatočil s některými oligarchy a získal pověst prezidenta, kterému se konečně začalo dařit zavádět pořádek v Rusku, a to třeba i ve vztahu ke zkorumpovaným úředníkům. Přesto musí po pěti letech svého působení v nejvyšších státních funkcích konstatovat, že ruské instituce, jež mají chránit právní řád, jsou pořád ještě prolezlé korupcí. Ohrožení země či přesněji bezpečí jejích obyvatel je značné. Čečensko zůstává vředem, který ničí zdraví celého Ruska.
Tragédie v Beslanu, jíž Moskva nedokázala zabránit, je zásadním mezníkem v Putinově prezidentování. Teroristické útoky sice nejsou pro Rusko ničím novým, ale Beslan ukázal, že hrozba je ještě větší, než se všeobecně předpokládalo. Putin mluví o „přímé intervenci mezinárodního teroru proti Rusku“. Vyzývá k mobilizaci národa.
Pozorovatelé vždy hledají paralely, i když ty v mnohém pokulhávají. V této souvislosti se hovoří o dvou historických situacích, u nichž lze najít nějaké podobné rysy. Přitom jde o zcela odlišné situace: V roce 1941 sovětský diktátor Stalin vyzýval občany k boji proti nacistickému agresorovi. O šedesát let později americký prezident George Bush prohlásil, že Spojené státy čeká dlouhá válka s teroristy.
Cílem je šířit hrůzu.
Není tvrzení o totální válce Ruska proti mezinárodnímu terorismu přehnané? Nejde pouze o vnitřní záležitost země, jejíž vláda tvrdě potlačuje čečenské separatisty a pak musí čelit jejich odvetě? Nebýt války v Čečensku, nebylo by ani beslanské tragédie. Ale teroristický útok v Severní Osetii skutečně ukázal, že Rusko dnes musí bojovat proti mezinárodnímu terorismu stejně jako Spojené státy a další země. Země čelí takovému typu terorismu, který si vždy nějaké místo a záminku pro útok najde.
Jde nejen o to, jaké národnosti byli vrazi, kteří zabíjeli děti v Beslanu. O tom stále nemáme přesné zprávy. Celé provedení útoku nese rukopis mezinárodního terorismu, který je právem spojován s islamistickým extremismem a nadnárodní sítí al-Káidy. Teroristé nemohli počítat s tím, že svou akcí získají nějaké sympatie pro „svou věc v Čečensku“. Jejich útok byl v převážné části islámského světa odsouzen.
Cílem bylo - stejně jako v New Yorku a Washingtonu v roce 2001 - šířit paniku a hrůzu. Mučení a vraždění dětí bylo stejně spolehlivým způsobem jak získat pozornost jako nálet letadel do budov Světového obchodního centra.
Rusko nyní bezpochyby čeká mnoho změn. Vladimir Putin se během svého dosavadního působení v prezidentské funkci těšil slušné oblibě u ruské veřejnosti. To, jakým způsobem se skutečně zapíše do historie, však záleží na tom, zda bude úspěšný v době po beslanské tragédii.
Putin: Slabí jsou biti.
Ruský prezident slibuje, že bude tvrdý. Země podle něj nesmí projevovat svou slabost, neboť slabí jsou biti. Když taková slova zaznívají z Kremlu, vyvolává to leckde obavy. Nepovede toto vše k oslabování demokratických prvků v ruském systému, budování diktatury a dalšímu krveprolití v Čečensku?
Šachový velikán a velký kritik současné moskevské vlády Garry Kasparov tvrdí, že Putin se chce vracet k Sovětskému svazu a starým metodám KGB. Prezident čelí velkému dilematu - nutně musí udělat vše pro to, aby ruské bezpečnostní složky byly efektivnější, avšak jakékoliv posilování nástupnických organizací KGB může oživovat vzpomínky na komunismus a stíhání politických protivníků. Řada analytiků přesto tvrdí, že Putin má šanci uspět. Musí ovšem prokázat, že činnost bezpečnostních orgánů bude transparentní a pod veřejnou kontrolou.
Prezident mluví o potřebě semknuté občanské společnosti. Politolog Gleb Pavlovskij soudí, že Putin chce být vnímán jako vůdce společnosti, nikoliv jako šéf byrokracie. Může jít o zásadní změnu v přístupu. Dosud se prezident snažil ukončit celkový chaos devadesátých let, a proto se zaměřoval na centralizaci moci. Přílišná centralizace však není vhodná v době, kdy se objevují nové hrozby. Kritici tvrdí, že v době beslanského teroristického útoku všichni čekali na to, jaké stanovisko zaujme šéf Kremlu, a zbavovali se vlastní odpovědnosti.
Uvědomuje si toto vše Putin? To nikdo přesně neví. Není jasné ani to, jak si vlastně občanskou společnost představuje. Prezident prokázal, že dokáže nabídnout Rusům vize a ochotu dělat vše pro jejich uskutečnění. Umí získávat lidi na svou stranu. Ale snese také nesouhlasný názor? Týdeník Argumenty i fakty si zaspekuloval, že se v Rusku vytvoří jakési „oddíly občanské společnosti“ v podnicích, ulicích a místních orgánech.
Organizaci demonstrace proti terorismu, která se uskutečnila v Moskvě, mnozí přirovnávají k někdejším 1. májům. Objevily se informace, podle nichž nebyli na tento mítink připuštěni odpůrci války v Čečensku. A dobře známy jsou pochybnosti o nadměrné loajalitě některých sdělovacích prostředků vůči Kremlu.
Putin není Stalin.
Pokud však někteří komentátoři tíhnou ke srovnávání Putina se Stalinem, vzdalují se faktům - a to i pokud jde o způsob řešení problémů v Čečensku. Když se ruský prezident sešel krátce po beslanské tragédii se zahraničními novináři, snažil se vysvětlit, jak sovětská minulost komplikuje možnosti řešení na Kavkaze. Stalin nechal vysídlit celý čečenský národ do střední Asie. Současnému šéfovi ruského státu se právem vyčítá, že nezabránil zvěrstvům ruských jednotek a jejich místních spojenců v Čečensku (ta Putin přiznává), ale Stalinovy metody evidentně opakovat nechce.
Putin tvrdě odmítá jakékoliv jednání s teroristy, které zřejmě až příliš jednoznačně ztotožňuje s čečenskými separatisty. Prezident nicméně asi věří v možnost „dialogu s čečenskou společností“ bez separatistů nebo si ho přinejmenším přeje. Jestliže počátek Putinova působení ve funkci premiéra a prezidenta je spojen s „druhou čečenskou válkou“, již mnoho Rusů vidí především jako důsledek řádění čečenských teroristů, nyní by vládce Kremlu bezpochyby rád v Čečensku viděl mírovou obnovu. Z pohledu ruské hlavy státu by bylo ideální, kdyby promoskevští čečenští vůdci získali na svou stranu tamní obyvatele.
Někteří komentátoři se dokonce domnívají, že postupná stabilizace Čečenska už začala a že právě proto museli teroristé zaútočit nyní. Analytik Mark Urnov tvrdí, že čečenská společnost a její elity již projevují ochotu respektovat nové vládce, kteří neusilují o odtržení od Ruska. „Pro teroristy je tato situace velkým problémem,“ říká.
Ve stopách Ameriky.
Zatím se zdá, že řada ruských protiteroristických opatření bude tak či onak připomínat vývoj ve Spojených státech po 11. září 2001. Podobně jako v Americe se asi bude diskutovat o tom, zda jsou omezovány občanské svobody. Řada kritiků však moskevské vládě vyčítá spíše to, že dosavadní bezpečnostní opatření - včetně kupříkladu ochrany letišť - nebyla dostatečná.
První reakce z ruského parlamentu také naznačují, že Rusko bude chtít více chránit své hranice a také kontrolovat pohyb lidí na svém území. Poslanci navrhují změny zákona o registraci občanů. „Víme, že to může významně ohraničit ústavní svobody a práva Rusů,“ připouští šéf bezpečnostního výboru Státní dumy Vladimir Vasiljev. Duma prý hodlá také zpřísnit proceduru získávání řidičských průkazů a umožnit, aby bylo v případě potřeby možné kontrolovat podezřelé dopravní prostředky. Bezpečnostní orgány a zvláštní služby by měly získat pravomoci, které jim umožní lépe zajišťovat bezpečnost v dopravě i na masových shromážděních lidí.
Jako vzor má posloužit rovněž americký systém určování hrozby teroristického nebezpečí včetně označování stupně ohrožení nějakou barvou - červenou, oranžovou a tak dále.
Operativci na Kavkaze.
Sám prezident Putin určil tři hlavní priority: opatření, jež mají upevnit jednotu země, lepší součinnost orgánů, které zajišťují bezpečnost na severním Kavkaze, a vytvoření systému, jenž umožní efektivněji zvládat krize. Pozorovatelé spekulují o tom, zda se vytvoří jednotné ministerstvo bezpečnosti a vnitra, které by spojilo většinu bezpečnostních složek (kromě armády) pod jednu střechu.
V severokavkazském regionu již byly vytvořeny skupiny operativního řízení, které mají nést odpovědnost za odvrácení teroristické hrozby a bránit případným aktivitám nezákonných ozbrojených skupin. Šéfové těchto skupin budou mít pod sebou vydělené síly a prostředky Federální bezpečnostní služby, ministerstva vnitra, ministerstva pro mimořádné situace, ale i armády.
Pokud jde o upevnění jednoty země, jasné je, že Putin nehodlá dopustit jakékoliv ohrožení územní celistvosti země. V devadesátých letech se zdálo, že Čečensko může být jakousi rozbuškou, díky níž začne postupný rozklad Ruské federace, tedy jakési pokračování rozpadu Sovětského svazu. Je jasné, že toto je pro Putina zcela nepřípustný scénář. Šéf Kreml však teprve bude muset zaujmout jasné stanovisko ke sporu, který se vede v moskevských vládních a parlamentních kabinetech - zda respektovat autonomii jednotlivých součástí federace a národnostní zvláštnosti, nebo vše podřídit tuhé centralizaci.
