V půli listopadu přiletěl ze Ženevy do Moskvy Vladimir Kuvšinov, šéf mezinárodní charitativní International Civil Defense Organisation (ICDO). V Kremlu dojednal bohulibou věc: potvrzení ruské dotace pro ICDO ve výši 42 milionů dolarů.
Značnou část těch peněz jeho organizace věnuje na nákup protipožární techniky do různých zemí třetího světa; nejvíce dodávek očekává Latinská Amerika. Obrázek je takřka dokonalý: Rusové, ač sužováni vlastními ekonomickými potížemi, nedokážou nečinně přihlížet, jak na Kubě a v Ekvádoru zuří ničivé požáry.
Na druhý pohled dostává obrázek trhliny. Kuvšinov v Moskvě o dotacích jednal s Olegem Belavencevem, zvláštním vyslancem prezidenta Vladimira Putina na Krymu. Co má krymský mocipán společného se státní charitou určenou pro Jihoameričany, ptáte se? Odpověď je jednoduchá: vydělá na ní spoustu peněz.
Silová partička vydělává
Belavencev a Kuvšinov se dobře znají ze státní firmy či snad přesněji z úřadu při ministerstvu pro mimořádné události – Emercomu. Belavencev mu v letech 2001 až 2012 velel, Kuvšinov byl jeho náměstkem. V těchto letech se v Emercomu rozběhla praxe, která Belavencevovi a jeho firmám vynesla nečekaně snadným způsobem stovky milionů dolarů tržeb.
O řečeném úřadu (či firmě) běžní Rusové podle časopisu Business New Europe téměř nic nevědí. Je to nástroj, jehož prostřednictvím ruská vláda financuje svoji mezinárodní charitativní činnost v zemích, kde si chce udržet či vybudovat vliv. Mezi příjemce štědré pomoci tak patří země, jako je Srbsko, Libanon, Šrí Lanka, Kuba nebo Severní Korea.
Tato dobročinnost na sebe bere podobu několika specifických činností. O dodávkách protipožární techniky už byla řeč; odminování bývalých válečných prostor je druhá; doprava potravin je třetí. Těmito činnostmi se zabývají tři firmy: Emercom-Demining, FireFighting Special Technics a PO Mobile Systems, jež má na starost potraviny.
Jak zjistili novináři z Organized Crime and Corruption Reporting Project a agentury Reuters, ve všech třech uvedených firmách figuruje jediný majoritní vlastník, s typicky ruským smyslem pro půvab korporátního jazyka nesoucí název Zarubežkomprojekt (ZTPP). Šedesátiprocentní podíl v ZTPP vlastní – ano, hádáte správně – Oleg Belavencev.
Přečtěte si: Rusko láká Čínu na „studenou Hedvábnou stezku“
Putinův muž na Krymu je na vysokou hru od mládí zvyklý. V roce 1985, když mu bylo 36, skončil ze dne na den na sovětské ambasádě v Londýně, odkud jej spolu se čtyřmi kolegy vyhostila vláda Margaret Thatcherové kvůli „nepřijatelnému jednání ohrožujícímu státní bezpečnost“ (pozdější reformátor Michail Gorbačov byl tehdy u moci pouhých šest týdnů). Pro běžného „diplomata“ tehdy takový průšvih v SSSR znamenal konec kariéry, ale Belavencev se nedal.
Posledních dvacet let strávil naopak ve stále významnějších funkcích. Nejprve se coby viceadmirál válečného námořnictva uchytil jako muž číslo dvě firmy Rosvooruženije (Rosvooruzhenie), největšího ruského obchodníka se zbraněmi. Tehdy začala jeho kariéra kopírovat postup jednoho z nejbližších Putinových spojenců, dnešního ministra obrany Sergeje Šojgua. Ať už to bylo v úřadu guvernéra Moskevské oblasti, nebo na ministerstvu pro mimořádné události, kde byl Šojgu, byl i Belavencev.
Vyplatilo se to. V roce 2001, zhruba rok po Putinově nástupu k moci, jej Šojgu dosadil do čela Emercomu, což je pozice, z níž šikovný člověk se silným žaludkem dokáže vydělat slušné peníze. Belavencev zjevně obojí splňuje. Založil původně státní firmu Emercom-Demining, jež dostala 36 milionů dolarů za odminování částí válkami zdevastovaného Srbska. Poté ji v tichosti zprivatizoval, takže ani jeho bělehradští partneři neměli ponětí, že Emercom-Demining je soukromý subjekt a pod ruskou vládu formálně nespadá.
Rodinná dobročinnost
Kromě toho Belavencev prokázal, že umí myslet na zadní kolečka. Veškeré zakázky pro cizinu jdou přes ICDO, napohled respektovanou mezinárodní organizaci. Jejími členy jsou však pouze země třetího světa; jedinou členskou zemí Evropské unie v jejích řadách je Kypr (donedávna parkoviště mnoha ruských peněz pochybného původu). Rusko obstarává více než 80 procent veškerých peněz, které rozpočtem ICDO protečou; jejím šéfem je člověk z Emercomu. Oficiálně tak nejde o státní zakázky a Belavencev je čistý jako lilium.
Problém v tom smyslu přineslo až jeho loňské jmenování Putinovým vyslancem na Krymu – Belavencev se v Americe i Evropě dostal na seznam lidí, na které se vztahují protiruské sankce. Konkrétně se to mohlo podepsat na běhu firmy PO Mobile Systems, která vznikla za účelem dodávek potravin proruským vzbouřencům na východě Ukrajiny. Jejím spoluvlastníkem je rakouský výrobce protipožární techniky Rosenbauer, jenž také po vyhlášení sankcí znervózněl.
Ani tady však Belavencev nezaváhal: jeho jméno se v souvislosti s PO Mobile Systems nikde neobjevuje. Ředitelem a spoluvlastníkem firmy je jistý Jegor Bliznov. Jen čirou náhodou je jeho ženou Viktoria Bliznová, za svobodna Belavencevová.
Čtěte také:
Rusko zahájilo stavbu mostu na Krym. Hotový bude za tři roky
Moskvě se nelíbí hodnocení ratingových agentur. Založila proto vlastní
