Téměř polovina (48 %) z 1258 dotázaných ředitelů, kteří po celém světě odpovídali v tradičním průzkumu PwC, věří, že vývoj globální ekonomiky se bude zhoršovat i v letošním roce. Pouze 15 % očekává zlepšení během roku 2012. Nicméně, téměř třikrát tolik ředitelů (40 %) věří v růst svých vlastních společností.
Foto: Profimedia.cz
Ukázal to 15. celosvětový průzkum názorů generálních ředitelů, jehož výsledky stejně jako v předchozích letech představila poradenská síť PwC na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. „Optimismus generálních ředitelů jde dolů s tím, jak se vypořádávají s následnými otřesy recese. Ředitelé jsou zklamáni vývojem globální ekonomiky a rychlostí jejího zotavování. Optimismus, který se postupně zvedal od roku 2008, začíná ustupovat,“ říká Dennis M. Nally, generální ředitel mezinárodní sítě poradenských společností PwC.
„Čeští generální ředitelé odpovídali na stejné dotazy jako jejich globální kolegové ještě pesimističtěji. Zhoršení světové ekonomiky očekávají dvě třetiny z nich a jen necelých 13 % si je opravdu jista, že jejich firmě letos porostou tržby. Chápou, že jsme malá otevřená ekonomika, která se těžko může vyvíjet odlišně od hlavního proudu. Většina negativních impulsů k nám přichází ze zahraničí a sotva je můžeme ovlivnit. Na druhou stranu situace české ekonomiky není tak špatná. Stabilitu bankovního sektoru nám může eurozóna závidět a je zde řada firem, které dokázaly navzdory krizi najít růstové příležitosti a nabírají nové zaměstnance,“ říká Jiří Moser, řídící partner PwC v České republice.
Nabírat se bude navzdory obavám
Celkem 40 % globálních lídrů uvedlo, že si jsou „velmi jisti“ růstem své společnosti v příštích 12 měsících. To sice představuje pokles oproti 48 % v loňském roce, stále je to však více než v letech 2009 i 2010 (21 %, resp. 31 %). Kromě toho více než polovina generálních ředitelů po celém světě očekávat zvýšení počtu zaměstnanců v příštích 12 měsících, i když situace se bude v jednotlivých odvětvích velmi lišit. Nejlepší vyhlídky má oblast zábavy a médií.
Není překvapením, že největší pokles důvěry byl v západní Evropě. Fiskální krize eurozóny způsobila, že jen čtvrtina evropských respondentů věří v růst svých výnosů. To představuje výrazný propad z loňských téměř 40 %. Krátkodobý pokles důvěry vyjadřují i generální ředitelé v Asii (pokles na 42 % z loňských 54 %). Čína zaznamenala největší pokles důvěry v asijsko-pacifickém regionu. Přibližně polovina (51 %) tamních generálních ředitelů se letos cítí „velmi jistých“, loni si takto věřilo 72 %. K výraznému poklesu důvěry došlo také v Indii (55 % z 88 % loni). Na přibližně stejné úrovni se drží USA (41% oproti loňským 45 %).
„Pokračující dluhová krize v eurozóně spolu s ekonomickou nejistotou srážejí důvěru v hospodářský růst po celém světě. Dokonce i rychle se rozvíjející ekonomiky v Asii a Latinské Americe nejsou imunní vůči realitě pokračující hospodářské stagnace. Stejně jako ve zbytku světa se tamní generální ředitelé obávají o zdraví světové ekonomiky,“ zmiňuje Dennis M. Nally.
Největším strašákem zůstává nejistý ekonomický vývoj. Obává se o něj 80 % respondentů. Šéfové významných světových firem zmiňovali rovněž obavy ze schopnosti vlád reagovat na velké rozpočtové deficity a zadlužení (66 %), nestabilitu kapitálových trhů (64 %), o 66%, rozkolísanost měnových kurzů (58 %) a přílišnou regulaci (56 %). Více než polovina evropských ředitelů (56 %) uvedla, že jejich společnost byla finančně postižena fiskální krizí, necelá polovina (45 %) přijala v této souvislosti konkrétní kroky.
„Dobrou zprávou je, že dlouhodobý cyklus zpomalení naučil generální ředitele, jak řídit své podnikání se stále větší efektivitu. Generální ředitelé teď říkají, že jsou lépe připraveni vypořádat se s ekonomickou situací, jež je definována rozkolísanými globálními trhy, slabou poptávkou v rozvinutých ekonomikách a nejistotou na rozvíjejících se trzích. Mnozí ředitelé si jsou jisti, že mohou zajistit růst tržeb i navzdory obtížné podmínky,“ dodává Jiří Moser.
Příležitosti k růstu
Podle generálních ředitelů budou nejlepší růstové příležitosti v příštích 12 měsících pocházet ze zvýšení podílu na stávajících trzích. Cesta k úspěchu může vést i přes vývoj nových výrobků a služeb. Oboje zmínila téměř třetina respondentů. Vstup na nové trhy plánuje 18 % dotázaných a na společný podnik či alianci sází desetina oslovených generálních ředitelů. Stále poměrně nízký zůstává počet respondentů, kteří plánují fúzi či akvizici.
Rozvíjející se ekonomiky zůstávají důležitou příležitostí k růstu. Celkově 59 % ředitelů se shodlo, že rozvíjející se trhy jsou pro budoucnost společnosti významnější, než vyspělé ekonomiky. Téměř polovina respondentů z rozvinutých ekonomik uvedla, že rozvíjející se trhy jsou nejdůležitější pro jejich budoucnost. Nejvyšší růstové příležitosti jsou očekávány od zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), následují Spojené státy a Německo. Oslovení ředitelé byli požádáni, aby uvedli tři nejdůležitější trhy pro růst jejich společnosti. V jejich odpovědích zaznělo 60 různých zemí.
Celkem 70 % generálních ředitelů plánuje v příštích 12 měsících změny ve své strategii. Důvody jsou zejména změny v zákaznické poptávce a ekonomických podmínkách. Snižování nákladů zůstává i nadále klíčovým, i když o něco méně než loni. Loni snižovalo náklady 76 % firem, v předchozím roce jich bylo 84 % a letos se chystá 66 % společností.
„I čeští generální ředitelé sázejí především na domácí trh, což zřejmě povede k zesílení konkurence na českém trhu. Chtějí také zaujmout zákazníky novými produkty. Měli by si však vzít příklad z globálních lídrů a ve větší míře spolupracovat, zakládat společné podniky či strategické aliance. Jen tak se prosadí i na mezinárodním trhu,“ uvedl Jiří Moser.
Klíčoví lidé chybí
Získání a udržení si klíčových zaměstnanců zůstává hlavní starostí generálních ředitelů. Pouze 30 % z nich věří, že budou mít přístup k talentům, které potřebují pro uskutečnění strategie své firmy. Téměř polovina (43 %) se domnívá, že je nyní v jejich odvětví obtížnější získávat správné lidi. Nábor a udržení středního managementu s vysokým potenciálem jsou největší výzvou, které generální ředitelé v oblasti lidských zdrojů nyní čelí. Následuje získávání kvalifikovaných pracovníků ve výrobních a mladších zaměstnanců. Těmto úkolům všechna odvětví s různými požadavky na zaměstnance, např. průmyslová výroba či farmaceutický průmysl.
I přes stagnující ekonomiku se firmy chystají nabírat. Více než polovina respondentů uvedlo, že se zvýšil počet zaměstnanců v jejich organizaci za posledních 12 měsíců a přibližně ve stejné míře hodlají nabírat i letos. Více generálních ředitelů na Blízkém východě, v Africe a Severní Americe hlásilo nárůst počtu zaměstnanců v loňském roce, zatímco v Asii generální ředitelé uvedli, že budou s největší pravděpodobností nabírat v letošním roce. Jen 18 % respondentů uvedlo, že očekává letos propouštění, celkem 23 % škrtalo loni.
Potenciální nedostatek klíčových zaměstnanců zmínila více než polovina generálních ředitelů (53 %) jako ohrožení růstu jejich společnosti. Dostupnosti kvalifikované pracovní síly byl vnímán jako nejvyšší obava ve všech regionech mimo Evropu. Další faktory ohrožující růst firem byly očekávané zvýšení daní (55 %), měnící se vzorce chování spotřebitelů (50 %), náklady na energii (46 %), neschopnost financovat růst (40 %), noví konkurenti na trhu (38 %), stabilita dodavatelského řetězce (34 %) a nedostatečná základní infrastruktura (30 %).
„Je ironií, že s tím, jak světová ekonomika bojuje o růst, nedostatek klíčových zaměstnanců má vliv na způsob, jakým společnosti podnikají,“ řekl Dennis M. Nally. „Generální ředitelé říkají, že mají potíže najít a udržet kvalifikované lidi ve svých oborech. Fluktuace na rozvíjejících se trzích je obrovská. Problém se stává stále aktuálnějším kvůli měnícím se globálním demografickým vzorcům chování.“
