Hospodářská kriminalita v Česku roste, stále více pachatelů se vkrádá do firem prostřednictvím internetu. Vyplývá to z celosvětového průzkumu hospodářské kriminality, který každé dva roky provádí poradenská společnost PwC.
Foto: Profimedia.cz
Celkem 29 procent společností v České republice se v uplynulém roce stalo obětí hospodářské kriminality. V roce 2009 bylo mezi českými společnostmi podle průzkumu „jen“ 24 procent obětí ekonomické kriminality.
Nejčastějším typem hospodářské kriminality v České republice zůstává krádež či zpronevěra majetku firmy jejími zaměstnanci (75 procent). V tomto případě jsou české firmy dokonce nad světovým (72 procent) i evropským (69 procent) průměrem. Společně s počítačovou kriminalitou se zpronevěra nejvíce podílí na procentuálním nárůstu společností postižených hospodářskou kriminalitou.
“Tento výsledek není překvapením, neboť zpronevěra je zpravidla lépe odhalitelná než jiné typy podvodů. Zcela nepochopitelné je však přesvědčení většiny firem v České republice, že se s hospodářskou kriminalitou v následujících 12 měsících nesetkají. Vezmeme-li v úvahu současný vývoj světové ekonomiky, který nepochybně zvýší riziko podvodů včetně manipulace finančních výsledků firem, mohla by se tato iluze velmi snadno rozplynout,“ uvedl Michal Kohoutek, ředitel ve Forenzním oddělení společnosti PwC Česká republika.
Relativně novým trendem je však počítačová kriminalita, která v České republice zaujímá svou četností již čtvrtou pozici (13 procent) za účetními podvody a korupcí (shodně 21 procent). Tuzemské firmy si stále více uvědomují reálné nebezpečí, které přichází z virtuálního světa. Téměř třetina dotázaných vnímá za uplynulý rok nárůst počítačové kriminality a další dvě třetiny se domnívají, že je na zhruba stejné úrovni jako v předchozím roce. Více než polovina (56 procent) českých respondentů však zároveň uvedla, že jejich organizace nesleduje používání sociálních sítí, nebo si toho nejsou vědomi.
“Toto číslo je poměrně překvapivé, neboť tyto stránky mohou představovat velké bezpečnostní riziko, pokud je zaměstnanec zneužije. Přestože sociální sítě jako Facebook či LinkedIn nemusí samy o sobě představovat skutečného původce počítačové kriminality, mohou sloužit jako velmi cenný zdroj pro počítačový zločin typu sociálního inženýrství a následné efektivní útoky, např. phishing,“ varoval Filip Volavka, odborník na počítačovou kriminalitu ze společnosti PwC Česká republika.
Náklady spojené s ekonomickou kriminalitou jsou vysoké. Téměř 38 procent respondentů z České republiky, kteří se v minulých 12 měsících setkali s podvodem, uvedlo, že celkové náklady přesáhly 100 000 dolarů (necelé dva miliony korun), přitom osm procent utrpělo škodu převyšující pět milionů dolarů (téměř 100 milionů korun).
“Podvody ve firmách však nepředstavují pouze přímé finanční náklady. Více než dvě třetiny společností, které se staly obětí hospodářského zločinu, pocítilo jako nejzávažnější nefinanční dopad zhoršení morálky svých zaměstnanců,“ upozornil Jiří Moser, řídící partner PwC v České republice.
Hlavní hrozba z pohledu hospodářské kriminality přichází zevnitř organizace, a to ze strany zaměstnanců (67 procent). Toto číslo ve srovnání s rokem 2009 (50 procent) výrazně vzrostlo. Nejčastějšími externími pachateli byli zákazníci (43 procent) a dodavatelé (29 procent). České společnosti se nebojí proti pachatelům radikálně zasáhnout. Nejčastější reakcí v případě zaměstnanců bylo propuštění (81 procent). Obdobně v 71 procentech byl ukončen obchodní vztah s externím pachatelem. Tento výsledek představuje výrazný nárůst oproti roku 2009 (30 procent) a je vysoko nad průměrem střední a východní Evropy (53 procent) i celosvětově (39 procent).
“Malá tolerance vůči pachatelům podvodů je jistě pozitivní, přesto bychom společnostem rovněž doporučili, aby se více soustředily i na oblast prevence. Programy ´poznej lépe své zaměstnance a obchodní partnery´, které by měly být aplikovány před začátkem spolupráce, jsou zajisté méně nákladné než následky podvodů,„dodal Michal Kohoutek.
Šestý Celosvětový průzkum hospodářské kriminality PwC byl proveden v období červen – listopad 2011. Formou on-line dotazníku se jej zúčastnilo celkem 3877 respondentů ze 78 zemí. Účastníci odpovídali na otázky týkající se společnosti a země, ve které působí. Jde o nejrozsáhlejší studii svého druhu na světě.
