Startup Festival přivítal přibližně 2700 nadšenců, nabídl 28 workshopů, přednášek a panelových diskusí, představil mnoho ambiciózních inovativních firem. Návštěvníci mohli potkat zástupce startupů, které již zamířily vysoko, jako je Rohlik.cz rozvážející potraviny nebo Prusa Research vyrábějící nejpoužívanější 3D tiskárnu světa. V prostorách VŠE se ale také několik příběhů začalo rodit. Třeba Neuron Soundware již získal na investicích přes 160 milionů korun, mimo jiné od fondu Inven Capital, který provozuje polostátní energetická společnost ČEZ.
Neuron totiž umí pomocí umělé inteligence analyzovat zvuky průmyslových strojů, a pokud rozezná odchylku, upozorní na blížící se závadu. V podstatě jednoduché řešení vychází ze známého faktu, že každý stroj se před poruchou „ozývá“. Velkým firmám může takové řešení uspořit na opravách a údržbě významné částky. Stejně jako Expres Menu Petra Sogela, o kterém ještě bude řeč, je Neuron v záběru svého byznysu světově jedinečný.
Všechno začalo tím, že tým kolem Pavla Konečného přemýšlel, jak využít schopnosti neuronových sítí pochopit zvuk. Na seznam nápadů vedle dalších položek přibyly právě zvuky strojů, k čemuž Konečného přivedl příběh jednoho jeho známého. „Slyšel zvláštní zvuky z motoru svého nového auta. Odjel s ním do servisu, ale řekli mu, že počítač nic nehlásí a že může klidně jet dál. Za sto kilometrů mu praskl válec motoru. Auto bylo naštěstí dva dny před koncem záruky,“ vypráví.
Neuron následně vyvinul hardware pro poslouchání technických zvuků, protože vstupních dat je v tomto oboru velmi málo. A umělá inteligence jich potřebuje co nejvíce, aby mohla být přesná. „Je to malá IoT krabička, která má 12 senzorů, a jsme díky ní schopni monitorovat 12 zařízení nebo třeba 12 komponentů složitějšího stroje,“ popisuje Pavel Konečný. V případě potřeby se dá samozřejmě na jeden stroj nainstalovat i více krabiček.
Komu tluče srdce
Každý stroj je ale jiný a je potřeba ho naposlouchat, což zabere někdy několik hodin, občas i pár dní, aby byla umělá inteligence schopna rozpoznat anomálie. Mezi zákazníky Neuronu patří firmy provozující či vyrábějící různé kompresory, pumpy, jeřáby, kogenerační jednotky a podobně. Firma je v kontaktu i s výrobcem letadel Airbus a s výrobci domácích spotřebičů. Ti služby Neuron Soundware využijí při výstupních kontrolách, do budoucna bude ale umět svůj zdravotní stav poznat třeba i myčka nádobí u vás doma. „Hardware stále zlevňuje a je menší a menší. Co se teď vyplatí jen pro velké a drahé stroje nebo při záchraně životů, bude za pár let dostupné i v jiných oborech,“ míní Pavel Konečný.
Jak utopit milion: startupy umírají rychleji, než se rodí
Jeho vize jdou ale ještě dál. Firma pracuje s konceptem termokamery, kterou by do procesu se zvukem také zapojila. Díky ní by bylo možné do strojů „nahlédnout“ a například díky vzniklému teplu odhalit třeba zadírající se ložisko. To ale není všechno. „Zákazníci nám říkají, že diagnostika poruch je sice skvělá, ale je to jen půl problému. Druhá půlka je mít technika, který stroj rozebere, opraví a složí. Proto se díváme po trhu virtuální a rozšířené reality.
Bude možné nejen zobrazit stav stroje na brýlích i s manuálem pro opravu, ale za pár let věřím, že dodáme robota, který se napojí na systémy, přijede ke stroji a opraví ho,“ plánuje Konečný. Zní to sice jako sci-fi, ale budoucnost je podle něj prý velmi blízko.
Pasta života
Na budoucnost sází i Petr Sogel. Připravil Space Menu a bude jej nabízet vizionáři Elonu Muskovi pro chystanou cestu na Mars. Strava z dílny trutnovského podnikatele vydrží po speciální úpravě nejméně deset let při pokojové teplotě, je bez jakékoliv chemie, navíc stoprocentně přírodní, bezlepková, bezmasá a přesto pestrá. Co zní jako zázrak a splněný sen generace 21. století prahnoucí po zdraví, se rodilo poměrně dlouho.
Předstupněm zázračné pasty Space Menu je Expres Menu. Stejnou metodou zpracované hotové jídlo v sáčcích pro cestovatele, rybáře a obecně všechny, kdo nechtějí vařit. Pokrmy jsou opět bez chemie, ale není to pasta. Firma Petra Sogela trvanlivosti dociluje tím, že uvařené jídlo nejprve v přístroji vyrovnávajícím tlak zvaném autokláv zahřeje na více než 112 stupňů a následně šokově zchladí. Vše probíhá ve speciálních obalech. Firma také používá oddělenou vodu buď s kladným, nebo záporným pH. Tou se záporným pH si zaměstnanci myjí ruce a náčiní, protože má antibakteriální účinky.
Objem startupových investic v Evropě je na rekordu. V žebříčku měst vede Londýn
Takzvaná živá voda s kladným pH se pak používá jako přísada do jídel, protože zvýrazňuje jejich chuť. Nemusí se pak používat tolik soli ani koření.
Příběh firmy, která se dopracovala k vesmírným ambicím, se začal psát v 90. letech, kdy tehdy ještě člen developerského týmu a architekt Petr Sogel koupil v Trutnově hotel. Měl v plánu ho opravit a prodat. Nakonec se ale rozhodl jej provozovat a zapojil celou rodinu. Ze začátku to ovšem nevypadalo růžově. „Pořídili jsme drahé vybavení kuchyně. Jenže kuchaři ráno odbavili snídaně a do večera si četli časopisy, protože do večeře se nic nedělo. Chodil jsem s hlavou v dlaních, že to je drahé vybavení a lidé nepracují,“ říká. Z cest si tehdy přivezl nápad na mražená jídla. Nakoupil technologie a kuchaři místo aby četli, hluché časy vyplňovali vařením a šokovým mražením jídel do misek.
Napoleon vzorem
Nápad se ujal a kuchyně brzy přestala stačit. V roce 1999 proto vznikla samostatná firma Expres Menu. Vařit začala v pronajatém motelu Horal, u nějž kdysi končily Závody míru a byla tam velkokapacitně zařízená kuchyně. V té době nastoupila do firmy provozní, která měla děti alergické na lepek, a Petr Sogel si řekl, že vedle jídel bez chemických konzervantů začne vařit také bezlepkově. Po čase ale firma narazila na další limit. Šlo o distribuci. Veškeré uchovávání a rozvoz jídel závisely na tom, že musejí probíhat v minus 18 stupních, což se ukázalo jako drahé.
Trutnovský podnikatel začal proto pracovat na změně technologie, která vyústila až do dnešní podoby. Mražená jídla mohla díky tomu v roce 2009 v režii Expres Menu skončit. A jak na konzervaci v autoklávu přišel? Inspirací mu byl Nicholas Appert, lahůdkář z Paříže, který vymyslel trvanlivé jídlo pro Napoleonovu armádu. Speciálně upravené sklenice s jídlem kdysi potápěl na dno moře.
„Říkal jsem si, když to šlo bez chemie tenkrát, proč by to nešlo dnes“ vzpomíná podnikatel. Na způsob konzervace dokonce získal mezinárodní patent. Řízení běželo několik let, občas se do něj přihlásila firma z USA nebo z Ruska, že tuto technologii vymyslela ona, ale Petr Sogel vždy dokázal patentový úřad přesvědčit, že je jeho postup jedinečný.
Přečtěte si: Jednorožcům se v Číně daří, v zemi je nejvíce miliardářských startupů na světě
Obloukem se dostáváme k veganským pastám řady Pure Way a Space Menu. Petr Sogel má tým lidí, kteří je testují. Testy dokončilo už 30 lidí a 25 prý po nich omezilo nebo úplně přestalo jíst maso. „I já jsem se stal vegetariánem. Poté kdy jsem kůru absolvoval, se mi změnily chutě a maso mi přestalo chutnat,“ukazuje podnikatel na pytlíky s pastou obsahující až 50 ingrediencí na přírodní bázi. Jde o chia semínka, březový cukr, čekankový inulin, červenou řasu, macerovaná kávová zrna a podobně.
Vše v biokvalitě samozřejmě. Stravu nyní zkoumá univerzita v San Francisku, v Silicon Valley vzniká druhý testovací tým. V tom českém je i režisér Petr Jákl, který má coby ambasador přinést stravu do filmových studií v Los Angeles, kde se za asistence nejslavnějších vegetariánů dneška - Arnolda Schwarzeneggera a Novaka Djokoviče - rodí dokument o fenoménu vegetariánství. K Elonu Muskovi se prý Petr Sogel se svým nápadem už také blíží.
Ač nápad startupu Neuron Soundware končí jako sci-fi a plán Petra Sogela jako historka ze života Járy Cimrmana, velké příběhy začínají vždycky právě tak. Jednou bude skvělé si vzpomenout, že startovaly ze stánků v atriu pražské VŠE.
Dále čtěte:
Digitální Sapa. Skupina vietnamských mladíků v Česku buduje obdobu Alibaby
Vietnamské podnikání: ze Sapy do Silicon Valley
