Půjčka od TeleDanmarku zavání porušením privatizační neutrality
Zemanův kabinet zásadně změnil svůj loňský plán na prodej zbylého 51procentního státního podílu v Českých radiokomunikacích (ČRa). Nové usnesení již nepočítá s prodejem 13,2 procenta akcií společnosti TeleDanmark (která nyní drží 20,8 procenta) ani s umístěním zbylých na kapitálových trzích. Celý erární balík půjde do veřejné soutěže, kde by o něj měl svést souboj podstatně větší okruh zájemců. V reakci na změnu privatizačního záměru vylétla cena akcií ČRa na pražské burze nad 2100 Kč, což je historické maximum. Žádné překvapení. Důvodem vládního rozhodnutí je snaha o maximalizaci výnosu. Kabinet tak vyslyšel rady finančních analytiků a poradců, kteří již dříve upozorňovali, že při prodeji celého podílu najednou je možné inkasovat prémii za majoritu. Proto není divu, že reakce na rozhodnutí ministrů je většinou pozitivní. Spokojenost neskrývají ani politici nevládních stran. Stínový ministr dopravy a spojů Martin Říman (ODS) říká, že od začátku považoval prodej celého balíku za výhodnější. „Myslím si, že v tendru je třeba dát příležitost všem seriózním telekomunikačním investorům, přičemž klíčovým kritériem pro volbu vítěze musí být nabízená cena, prohlásil pro týdeník EURO. První příznak, že privatizace státního podílu v Českých radiokomunikacích může nabýt jiné podoby, se objevil loni 15. prosince, kdy Fond národního majetku oznámil, že bude přes odpovědná ministerstva žádat revokaci původního usnesení. Fond tak zřejmě reagoval na signály ze strany německého Deutsche Telekomu. Tato společnost projevila zájem o koupi celé české telekomunikační firmy a ochotu zaplatit za akcie více, než stát původně očekával. Vláda do té doby odhadovala výtěžek na 18 až 20 miliard korun, po oznámení německé nabídky se začalo hovořit o 25 až 30 miliardách. Nebe a dudy. O tom, jaký bude výnos skutečný, však zatím nelze ani spekulovat. Chybí jeden podstatný údaj - informace o tom, zda si vítěz tendru bude kupovat kromě ČRa i majoritu v jeho dceřiné společnosti RadioMobil, či mu bude nabídnuta pouze minorita. Rozdíl může být přibližně takový, jako kdyby někdo nabízel auto bez motoru, nebo auto s motorem. Celkovou hodnotu radiokomunikací totiž dnes ze zhruba šedesáti procent tvoří právě hodnota její dravé mobilní dcery. Proto je třeba nejdříve urychlit jednání o RadioMobilu, aby do veřejné soutěže, plánované již na květen, byla nejistota zažehnána. Do té doby musí být známo, zda radiokomunikace svůj nynější 51procent ní podíl v mobilní firmě v roce 2001 navýší, či majoritu přenechají druhému akcionáři, mezinárodnímu konsorciu CMobil, vedenému právě Deutsche Telekomem. Partner nyní drží 49 procent akcií. Bude to válka nervů. V tuto chvíli je CMobil vlastníkem opce, která by mu umožnila v příštím roce upsat nových 120 tisíc kusů akcií, a tak zvýšit svůj podíl v Radio-Mobilu ze 49 na 60,77 procenta. Akcie z chystané emise si předplatil již v roce 1996 částkou 3,785 miliardy korun a je plně oprávněn realizovat práva s opcí spojená. Smlouva je však koncipována tak, že napřed musí dát šanci svému partneru, radiokomunikacím, aby opci odkoupil. Pokud by ji radiokomunikace získaly, mohly by navyšovat jmění RadioMobilu samy. Nyní CMobil šanci radiokomunikacím dal a ty se jí zřejmě chystají uchopit. Představenstvo ČRa minulý týden rozhodlo, že doporučí mimořádné valné hromadě společnosti (sejde se již ve středu 1. března), aby odkoupení opce od konsorcia odsouhlasila. Pokud hromada doporučení přijme, měly by ČRa nejpozději následující den, tedy 2. března, předat druhému akcionáři návrh, kolik jsou ochotny za opci zaplatit. A CMobil bude mít třicet dnů na to, aby výhodnost nabídky objektivně posoudil. Pokud se mu bude zdát cena vysoká, opci by mohl za navrženou částku protistraně přenechat. Pokud se ale konsorciu CMobil bude jevit cena únosná, opci si ponechá a nové akcie upíše. V tomto případě ale musí uvedenou částku radiokomunikacím poukázat. Ušetřen bude právě jen oněch 3,785 miliardy korun, kterými si novou emisi předplatil. Střízlivost podmínkou úspěchu. Při použití tohoto modelu velice záleží na tom, zda obě strany dokážou střízlivě odhadnout reálnou hodnotu opce. Pokud ne, hrozí, že některá z nich koupí předražené zboží. Radiokomunikace vypustily minulý týden pokusný balonek. Generální ředitel Miroslav Čuřín uvedl, že společnost by měla nabídnout maximální cenu doporučenou jejich finančními poradci, má se jednat o částku 700 milionů USD (25 miliard korun). Až do této výše také vláda přislíbila poskytnout ČRa záruku pro případ, že se CMobil opce vzdá. Je totiž naprosto nereálné, že by radiokomunikacím s vlastním jměním kolem jedenácti miliard korun půjčil někdo 25 miliard bez garance. Záruka, že akcionář je schopen dostát svým závazkům, je i požadavkem smluvně zakotveným. Řada pozorovatelů však hodnotí cenu 25 miliard jako nadsazenou. Libor Vinklát z Conseq Finance by za rozumné považoval zhruba dvacet miliard. Jeho kolega, analytik z londýnské pobočky investiční banky ING Barings Dalibor Vavruška, odhaduje reálnou cenu na 530 milionů USD, tedy asi 19 miliard korun. Samotný Deutsche Telekom je ještě více u země. „Na základě našich odhadů, podpořených analýzami významných mezinárodních bankéřů, by se částka za opci měla reálně pohybovat pod úrovní půl miliardy dolarů, tedy pod osmnácti miliardami korun, říká jménem německé firmy tisková mluvčí RadioMobilu Tereza Kakosová. Evidentní taktizování. Je však třeba brát na zřetel, že pro Deutsche Telekom by bylo ideální (pokud ovšem skutečně chce v RadioMobilu být hlavním akcionářem), kdyby ČRa nabídly za opci co možná nejméně. Česká strana musí naopak doufat, že nabídne tak vysokou částku, která bude ještě pro CMobil, potažmo Deutsche Telekom, akceptovatelná. Jestliže přestřelí, získají sice ČRa ve své dceři natrvalo majoritu, ale za cenu vysokého zadlužení. „Ještě loni v polovině roku měla firma závazky ve výši asi osmi set milionů korun. Naráz by vyskočily o více jak dvacet miliard. K tomu by samozřejmě zájemci o ČRa museli v tendru přihlédnout, poznamenává Libor Vinklát z Conseq Finance. O tom, s jakou cenou radiokomunikace nakonec vyrukují, se ale rozhodne až na valné hromadě. Náměstkyně ministra dopravy a spojů Marcela Gürlichová nechtěla konečný verdikt předjímat. Týdeníku EURO sdělila jen to, že 700 milionů USD je skutečné maximum vládní záruky. Poměrně vysoká cena nabízená ČRa by mohla mít dva důvody. Buď jsou si Češi naprosto jisti tím, že zahraniční partner má o RadioMobil eminentní zájem a bude ochoten si i připlatit, či jej naopak chtějí takto z mobilní firmy elegantně vytlačit. Není vůbec vyloučeno, že se Deutsche Telekom nakonec svého podílu v dceřiné firmě raději vzdá a soustředí se na boj o ovládnutí matky, Českých radiokomunikací. V něm sice bude muset více riskovat, ale také může více získat. Ale je tu pro něj ještě třetí, možná nejatraktivnější příležitost. Nelze vyloučit, že se německý obr nakonec pustí do boje o Český Telecom, který by pro něj představoval kořist hodnou jeho ambicím. Pokud by nepůsobil v jiné tuzemské telekomunikační firmě, antimonopolní legislativa by mu v tom nebránila. Zrádná pomoc. TeleDanmark se sice cítí pozměněným privatizačním rozhodnutím vlády, které jej připravilo o exkluzivitu, zhrzen, ale veřejně to nedává příliš znát. Potvrdil úmysl se tendru zúčastnit. Zajímavé jistě je, že těsně předtím, než vláda vydala nové privatizační usnesení, Dánové oznámili, že jsou připraveni ČRa poskytnout půjčku na odkoupení opce od CMobilu. Zda šlo o poslední pokus zachovat pro sebe výsadní pozici, či nabídka platí i ve změněné situaci, není známo. Bylo by však určitě lépe, kdyby radiokomunikace zdánlivě velkorysého návrhu nevyužily. Do jisté míry by tím totiž pozbyly neutrality vůči všem potenciálním zájemcům, která by se u takto choulostivé záležitosti logicky předpokládala. „Myslím si, že pokud existuje státní záruka, není problém získat půjčku od jakékoliv standardní banky, komentuje návrh Dalibor Vavruška z ING Barings. Jestliže by to z časových důvodů měl být problém, pak je právem klást si i otázku, kdo a proč v této věci zaspal.
