Nový ředitel spravoval jako privátní bankéř peníze ministra dopravy
Po Haně Černochové usedl počátkem června na šéfovský post Letiště Praha bývalý privátní bankéř Miroslav Dvořák (36). Na rozdíl od předchozích šéfů letiště má jasný mandát firmu nejen vést, ale především dokončit její transformaci na akciovou společnost, dohodnout se s vlastníky pozemků pod plánovanou novou vzletovou dráhou a připravit společnost na privatizaci. „Provést takto významnou firmu úspěšnou privatizací je ojedinělou výzvou. Jsem rád, že budu moci zúročit svoje dosavadní manažerské i odborné zkušenosti. Mým hlavním úkolem je maximalizace výnosu pro stát. Tomu podřídím jak způsob řízení firmy, tak návrh její privatizace,“ řekl Dvořák o důvodech, proč přijal místo šéfa Letiště Praha.
Přestože po dubnové rezignaci Hany Černochové na pozici generální ředitelky plánoval ministr dopravy Aleš Řebíček vypsat na místo šéfa státní firmy konkurz, nakonec dal přednost člověku, kterého zná. Miroslav Dvořák v ČSOB spravoval osobní portfolio současného ministra, který je kvůli bývalému spoluvlastnictví dopravní společnosti Viamont považován za jednoho z majetkově nejvíce zajištěných ministrů současné vlády. „Ministr si mne důkladně proklepl dávno předtím, než mne oslovil s nabídkou šéfovat Letiště Praha,“ říká s úsměvem Dvořák. „Dvořáka znám po odborné stránce již řadu let, mám v něj plnou důvěru a jsem si jistý, že působení v nové pozici zvládne. O to, abych ho pro resort získal, jsem stál už od příchodu na ministerstvo,“ komentoval příchod nového ředitele Letiště Praha ministr dopravy Aleš Řebíček s tím, že patnáctiletá praxe pana Dvořáka v investičním bankovnictví a během ní získané zkušenosti s fúzemi, akvizicemi a divesticemi jsou nejlepšími předpoklady k tomu, aby Letiště Praha provedl nadcházejícím obdobím.
Nezáleží ale jen na Řebíčkovi s Dvořákem, zda se během tří let, které zbývají do voleb, podaří vyřešit hlavní problémy Letiště Praha. Aktuálně například probíhá jeho transformace na akciovou společnost. Ta ale nebude hotova do doby, než o ní rozhodnou politici. Státní podnik totiž může z pozice zakladatele kontrolovat ministerstvo dopravy, po transformaci by však akcionářská práva beze změny zákona začalo vykonávat ministerstvo financí. Dohodnout se na převodu akcionářských práv mezi ministerstvy není úplně jednoduché. Přitom teprve tehdy, až budou všechny politické kompetence vyřešené, může být transformace dokončena.
Hlavním klíčem k tomu, zda bude Dvořák na letišti úspěšný, je však jeho schopnost vykoupit od restituentů a spekulantů pozemky pro stavbu nové dráhy. Sám Dvořák totiž připouští, že bez vyřešení tohoto problému nemá cenu vůbec začínat s přípravou privatizace. Předpoklady, aby letiště pozemky získalo, ale má. Vypsalo již tendr na znalce, který by pomohl pozemky ohodnotit cenou, jakou mají pro letiště, ne podle pozemkových map, jimiž se při snahách o výkup zaštiťovali jeho předchůdci.
EURO: Šéfoval jste v ČSOB privátní bankovnictví, které je se šedesátiprocentním tržním podílem největší v České republice. V čem vás oslovila nabídka změnit profesi a odejít vést Letiště Praha? DVOŘÁK: Vždy si rád vybírám šéfa, ne, že si šéf vybírá mne. V první fázi jsem o nabídce začal uvažovat právě proto, že jsem znal dobře dnešního ministra Aleše Řebíčka. Je to ten typ lidí, pro který chci dělat. Druhým momentem je jistá paralela mezi private bankingem a letištěm. Privátní bankovnictví je vlajkovou lodí bankovnictví, letiště a letecká doprava zase dopravních systémů. Je kvalitativně úplně někde jinde než celý zbytek dopravního světa. Přestože s globalizací světa ztrácí letecká doprava punc výjimečnosti a stává se retailovou, nadále si drží exkluzivitu, která je podobná jako u privátního bankovnictví. Poslední příbuzností je, že privatizace letiště jako taková je velmi blízká byznysu, který jsem v uplynulých patnácti letech dělal - investičnímu bankovnictví. Ať již na straně kupujícího nebo prodávajícího, kde jsem byl zvyklý hrát roli investičního poradce. Myslím, že je to i má hlavní přidaná hodnota, se kterou na toto místo nastupuji.
EURO: Čím jste podle vašeho názoru zaujal ministra Řebíčka? DVOŘÁK: Myslím si, že svým pragmatismem. Tím, že nikdy nedělám závěry bez toho, abych měl k dispozici čísla k rozhodování. Navíc dobře rozumím pojmu riziko a nikdy jsem zbytečně neriskoval. Troufnu si tvrdit, že privatizace Letiště Praha bude transakcí, na kterou se bude vzpomínat za pět i za deset let. Proto při rozhodování o ní nemají mít místo žádné emoce.
EURO: V jakém stavu Letiště Praha přebíráte? DVOŘÁK: Nečekal jsem na prvního června. Za poslední týdny jsem měl stovky schůzek a myslím, že dnes již dovedu říci, kde nás tlačí bota. Zjednodušeně bych řekl, že většina problémů zde je vztahová a plynula z nedostatečné komunikace.
EURO: Jak dlouhý je váš manažerský kontrakt? DVOŘÁK: Není časově ohraničen. Mám jasně daný mandát provést společnost transformací státního podniku na akciovou společnost, dořešit paralelní vzletovou dráhu a všechny s tím související otázky, až po připravení materiálu pro vládu, kde budou alternativní návrhy toho, jakou formou a cestou se bude prodávat jaké množství akcií společnosti. Součástí mého mandátu je být tu až do finálního výběru strategického partnera. Časově se tento mandát nedá ohraničit, protože existuje celá řada neznámých, které je v tuto chvíli těžké definovat.
EURO: V uplynulém týdnu opustila Letiště Praha jeho bývalá ředitelka Hana Černochová. Podle našich informací její odchod iniciovala dozorčí rada, když se přišlo na to, že pozměnila výši odměn v manažerských smlouvách svých spolupracovníků. Můžete komentovat důvody toho, že nakonec nebude pracovat jako finanční ředitelka Letiště Praha? DVOŘÁK: S ředitelkou Černochovou jsme se dohodli, že právní audit společnosti nebude součástí jejího nového kontraktu. Proto jsem ani neřešil otázku, na kterou se mě ptáte. Nemohu to ani potvrdit, ani vyvrátit. Paní ředitelka mě sama požádala o to, abychom se rozešli. To, na co se mě ptáte, je spíše otázkou na zakladatele a dozorčí radu.
EURO: Jedním z posledních počinů bývalé ředitelky ve funkci byl výběr nového pojišťovacího makléře letiště - firmy Renomia. Týdeník EURO informoval o průběhu tohoto tendru jako první (EURO 23/2007). Potvrdíte jej, nebo se jeho výsledky budete dále zabývat? DVOŘÁK: Nechal jsem si udělat výpis všech výběrových řízení, která probíhají či probíhala v posledních několika měsících. Je jich několik desítek, blíží se to ke stovce. Snažím se je všechny pochopit a výběru pojišťovacího makléře nechci dávat větší ani menší váhu. Pro mne jsou všechna řízení významná a chci mít dobrý pocit z toho, že pro společnost dosáhla toho nejlepšího. Toto je v souladu s mou filozofií. Součástí mého týmu navíc bude velmi zkušený člověk, který povede právní odbor. Jeho úkolem bude analyzovat smlouvy se všemi dodavateli. V tuto chvíli mi nepřísluší zmiňovat či rozporovat žádnou ze smluv.
EURO: Podle našich informací se připravuje dohoda s investiční společností Penta. Po jejím uzavření by údajně mělo být možné vybudovat zkrácenou verzi dráhy, která by však letišti z hlediska provozu stačila. O variantě dlouhé dráhy se podle našich zpráv již příliš neuvažuje. Je to pravda? DVOŘÁK: Nevedeme jednání jen s některým z vlastníků dráhy. V tuto chvíli existuje celá řada vlastníků pozemků, s nimiž jednáme. Naším primárním zájmem stále je postavit dráhu v její plné délce a šířce. To považuji za svůj prvořadý úkol. V současné době připravujeme materiál, který nám pomůže ohodnotit tržní cenu pozemků s ohledem na jejich budoucí potenciál. V kontextu této ceny budeme znát strop pro jednání o výkupu a okamžitě začneme vyjednávat se všemi vlastníky. Určitě však nebudeme vyjednávat prioritně s Pentou. Je to jeden ze dvou významných vlastníků pozemků pod dráhou (druhým je restituční spekulant Vladimír Beck - pozn. red.), ale zdaleka ne jediný. Podporu musíme získat u všech vlastníků. Zájmem ministerstva dopravy je vyřešit problém s pozemky jako celek, nikoli částečně. Zkrácená verze dráhy je ústupovou variantou v případě katastrofického scénáře. Teď jsme na počátku jednání, brzy budeme znát nové ceny, které můžeme nabídnout. V tuto chvíli není důvod na tuto variantu myslet.
EURO: Jak vidíte spolupráci s ČSA? DVOŘÁK: Hned první den po nástupu do funkce jsem měl schůzku s prezidentem ČSA Radomírem Lašákem. ČSA jsou nejdůležitějším zákazníkem letiště, ze všech 51 pravidelných dopravců mají u nás největší - 43procentní - tržní podíl. Mým zájmem je, aby vzájemné vztahy byly co nejlepší a abychom se vůči ČSA jako našemu nejdůležitějšímu zákazníkovi také náležitě chovali. Navíc určitá oborová paralela mezi šéfem ČSA a mnou (oba bývalí bankéři) nám vzájemnou komunikaci zjednodušuje. Už na první schůzce jsme našli hodně společného. Myslím, že případné třecí plochy rychle odstraníme.
EURO: Ředitelka Černochová byla vnímána jako kontroverzní osoba i při jednání s nájemci prostor na letišti. Budete se chovat jinak? DVOŘÁK: Ve vztahu k nájemcům podle mého žádný konflikt neexistuje. Všechno je otázkou vzájemné komunikace. Určitá nevole vznikla po otevření terminálu Sever 2, kde zprvu nebylo naplněno očekávání počtu tranzitních zákazníků, a ceny nájemného proto byly v tu chvíli z pohledu návratnosti vyšší. To však bylo v době, kdy se z terminálu ještě neodlétalo a pouze přijímal. Časem se to mění a počet pasažérů, který v současnosti projde terminálem, je podstatně vyšší. Díky tomu jsou zajímavější tržby nájemců. S našimi zákazníky, tedy i s nájemci, je však určitě třeba více komunikovat. Měli bychom znát jejich očekávání a pochopit jejich motivace. Na druhé straně se musím chovat jako řádný hospodář a snažit se pro letiště získat ty nejlepší podmínky. Již jsem měl celou řadu setkání s nájemci a rozhodně jsme se rozcházeli velmi optimisticky.
EURO: Neobáváte se tlaku na snižování poplatků za odbavení na letišti? DVOŘÁK: Stále větší podíl našich výnosů tvoří pronájmy prostor. Naši nákladovou strukturu považujeme za poměrně optimální.
EURO: Kdy bude dokončena transformace státního podniku na akciovou společnost? DVOŘÁK: V tuto chvíli se dokončuje transformační projekt. Z našeho pohledu jsme blízko finále. Pak do toho ale vstoupí legislativní vazby, vláda, diskuse o budoucí struktuře akcionářů a další externí věci, které neovlivníme. Až budou všechny externí věci vyřešené, bude dokončení transformace záležitostí několika měsíců.
EURO: Kdy budete mít názor na to, jak letiště privatizovat? DVOŘÁK: Názor vyplyne z odborných analýz a valuací, které budu společně s poradci zpracovávat. Bude silný a podložený kvantitativní analýzou. Pocity v něm nebudou mít žádné místo. Dovoluji si však tvrdit, že až takový materiál předložím, bude vyhovovat a ministr i vláda se o něj budou moci opřít. Mým cílem je zpracovat několik variant, které budou k dispozici pro politické rozhodnutí. Bude na státu rozhodnout, zda preferovat jednorázový příjem, nebo celkově vyšší výnos rozložený však do splátek během třeba třiceti let. To je však opravdu otázka, na kterou musí dát odpověď vlastník. Dám mu k ní ty nejlepší podklady, kalkulace a odhady.
EURO: Jak dlouho bude hledání partnera pro letiště trvat? DVOŘÁK: Ze své minulé praxe vím, že takový proces začínající výběrem poradce a končící negociací smlouvy lze těžko zvládnout za dobu kratší než jeden rok. Ten rok je však třeba počítat až od doby, kdy o hledání partnera pro Letiště Praha rozhodne vláda. V podstatě jedinou informací, kterou v tuto chvíli mám a která je součástí mého mandátu, je, že existuje rozdíl mezi strategickým a finančním investorem. Cílem této vlády přitom je posílit pozici Letiště Praha jako brány do střední Evropy. Budeme proto určitě ve finále hledat pro letiště strategického partnera, jenž bude mít dlouhodobý rozvojový záměr. Kromě peněz tedy určitě budeme posuzovat i to, co který investor letišti přinese.
EURO: Budete připravovat společnost na privatizaci ještě před získáním pozemků pro novou dráhu? DVOŘÁK: Vyřešení problémů s dráhou musí nezbytně předcházet všem přípravám na privatizaci. Bude totiž rozhodujícím způsobem ovlivňovat budoucí cenu letiště. Je proto pro mne prioritou číslo jedna a až po jeho vyřešení se vrhneme do přípravy privatizace a hledání poradce. V současnosti náš zakladatel - ministerstvo dopravy - připravuje výběrové řízení na znalce, který pomůže stanovit cenu letiště po dobudování paralelní dráhy v plné i zkrácené variantě a zároveň odhadnout i tu zcela bez této dráhy. Z tohoto ocenění zjistíme, jaká je maximální cena, již ještě můžeme utratit za výkup pozemků. Budeme znát cenu, která pro nás bude stropem, nad nějž bude muset nastoupit institut vyvlastnění. Ten by však celý proces prodloužil, ale pravděpodobně i zlevnil.
EURO: Zdá se, že se privatizace Letiště Praha nedá zvládnout do tří let, jež zbývají do příštích parlamentních voleb. DVOŘÁK: Tento názor nemusí být správný, byť je třeba z pohledu politiků logický. Kdybych však tento pohled přijal, mám nyní zhruba rok a půl na dokončení výkupu pozemků. Tři roky je na dokončení všeho, co jsem popsal, poměrně šibeniční doba, mou povinností však minimálně je to zkusit. Nemusíme navíc čekat až do vykoupení posledního pozemku. Nějaké minimální portfolio však nejdříve vykoupit potřebujeme.
EURO: Jaké jsou priority společnosti kromě výstavby dráhy. Jaké rozvojové programy chystáte do doby, než bude letiště zprivatizováno? DVOŘÁK: Domnívám se, že společnosti opravdu mohu nejvíce pomoci tím, když do ní přivedu strategického partnera, jenž třeba i z hlediska držby jiných letišť dodá jiné dopravce. Programy, které tu běžely, například na přilákání nových dopravců, samozřejmě fungují dále.
EURO: Jak vnímáte pozici Letišti Praha vůči hlavním konkurentům, tedy především vůči letišti ve Vídni? Chcete ji nějak změnit? DVOŘÁK: Letiště ve Vídni se ve srovnání s námi opravdu objevuje nejčastěji. Navíc je nám i co do velikosti nejbližší. V současnosti odbavujeme 68 procent jeho kapacity. Firma sice každoročně velmi zajímavě roste, abychom se však mohli posunout skokově dále, je to záležitost vytvoření strategických aliancí. Abych se vrátil k přirovnání s bankami. Významný tržní podíl se jen těžko získá vybudováním dvou set nových poboček. Lze ho získat jen nákupem jiné instituce působící na trhu. Strategický partner může Letiště Praha posunout kvantitativně i kvalitativně o třídu dále.
EURO: S jakou obměnou vedení letiště počítáte? DVOŘÁK: Jde o drobné, ale kvalitativní změny. Doplňuji tým o lidi, kteří tu vůbec nebyli, například z oblasti bankovnictví. Vytvářím tím infrastrukturu, která bude partnerem budoucímu privatizačnímu poradci. Jde v podstatě jen o dva lidi: Petra Vlasáka, moji pravou ruku, který se mnou přišel z private bankingu ČSOB a s nímž budeme společně připravovat privatizaci, a Richarda Chvojku. Ten dosud působil v Pozemkovém fondu a na Letišti Praha povede právní odbor.
EURO: Díky bývalému spoluvlastnictví Patria Finance jste považován za bohatého člověka. DVOŘÁK: To je velmi relativní. Z pohledu většího množství občanů jsem bohatý. Viděno optikou partnerů a klientů, s nimiž jsem se v posledních patnácti letech stýkal, znám mnoho podstatně bohatších lidí.
Miroslav Dvořák (36) Působil od roku 2002 jako šéf privátního bankovnictví ČSOB. V letech 1997 až 2001 byl ředitelem a předsedou představenstva společnosti Patria Asset Management. Jeho profesní kariéra začala v ČSOB, kde pracoval jako zástupce ředitele odboru správy aktiv (1992-1997). Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity se specializací obchod, finance a obchodní právo. Absolvoval zahraniční stáže u společností Vontobel Asset Management v Curychu a Kredietbank v Lucemburku a v Ženevě. Je ženatý a má dvě děti. Má rád umění a potápění.
