Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 1,75 procenta. Jde tak o čtvrté zvýšení sazeb v řadě. ČNB zároveň v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta a pro příští rok na 3,3 procenta.
„Dnešní zvýšení sazeb, pokud bude vývoj tak, jak ho předpokládá prognóza, by v podstatě mělo stačit, pokud jde o závěr letošního roku,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků tuzemský ekonomický vývoj. Výrazně rostou mzdy, koruna oslabuje a inflace je nad dvouprocentním cílem ČNB. Příští rok ekonomové čekají další zvyšování sazeb.
„V kontextu vývoje tuzemské ekonomiky jsou současné kroky ČNB ve směru utahování měnové politiky žádoucí. Inflace zrychluje a v příštím roce by se měla přiblížit tříprocentní hranici. Zároveň koruna v poslední době neposiluje natolik rychle, jak se dříve předpokládalo,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Zvyšování úrokových sazeb podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské není u konce. „Cyklus zvyšování sazeb ale nebude trvat dlouho a v příštím roce vyvrcholí. Ekonomika už bude výrazně zpomalovat a s ní vyprchá i potřeba zvyšovat sazby. Jen výrazně slabší kurz české koruny by mohl vytáhnout sazby výš a protáhnout cyklus i do roku 2020,“ uvedla.
Ilona Švihlíková: Můžeme si dovolit recesi? Centrální banky jsou bez střeliva
ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta.
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil, že srovnatelně intenzivní zvyšování úrokových sazeb se odehrálo naposledy na jaře 1996.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Proinflační rizika
Banka v nové prognóze také očekává, že průměrný kurz koruny letos bude 25,60 Kč/EUR a příští rok posílí na průměrných 24,70 Kč/EUR. V předchozí srpnové prognóze ČNB letos počítala s kurzem 25,50 korun za euro a příští rok s 24,60 Kč/EUR. V roce 2020 by měla koruna podle ČNB posílit na průměrných 24,20 Kč/EUR.
Vývoj kurzu koruny k euru
V případě inflace ČNB odhad pro čtvrté čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,2 procenta. V srpnu počítala se dvěma procenty. Pro první čtvrtletí 2020 odhad banka zvýšila na 2,1 procenta z předchozích dvou procent.
Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle guvernéra mírně proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Rizikem je delší trvání globálních faktorů, které oslabují kurz koruny. Za nejistoty Rusnok označil i nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě, způsob provedení brexitu, rozpočtovou situaci v Itálii a kolísající ceny ropy.
Dále čtěte:
