Ministři zahraničí Spojených států amerických Condoleezza Riceová a České republiky Karel Schwarzenberg stvrdili minulé úterý v Praze podpisem dohodu o vybudování radaru protiraketového systému USA v ČR. Po dvou letech vyjednávání tak výstavba radaru v Brdech získala konkrétní základ v podobě třicetistránkového dokumentu. Podepsány zatím nebyly dvě další smlouvy. První popisuje podmínky pobytu až 250 příslušníků amerického personálu na základně (takzvaná SOFA) a druhou je smlouva o vědecké a průmyslové spolupráci obou zemí, která umožní zapojení českých firem do budování protiraketového systému (viz Radarové plody).
Podle základní smlouvy podepsané šéfy diplomacií bude výhradní velení radaru v rukou USA, které ale budou povinny poskytovat Česku přehled o jeho operacích. ČR zase bude moci ovlivnit naprogramování systému protiraketové obrany tak, aby bylo chráněno přednostně. Američané budou odpovídat za vnitřní bezpečnost a pořádek na stanici, česká Vojenská policie zabezpečí okolí. Na základně bude i český velitel.
Schwarzenberg po podpisu označil smlouvu o radaru za výsledek konzistentní české zahraniční politiky, která je zakotvena v evropském společenství, ale pěstuje i transatlantické vazby. Podle Riceové smlouva spojuje přátele a spojence čelící stejnému riziku a je klíčovou dohodou pro bezpečnost v 21. století.
Den nato pohrozil ruský prezident Dmitrij Medveděv v reakci na podpis smlouvy neupřesněnými odvetnými opatřeními. Riceová nad tím vyjádřila zklamání. Podle ní má být protiraketová obrana zaměřena nikoliv proti Rusům, ale proti Íránu.
Smlouvu o radaru musí ještě schválit český parlament, což není zdaleka jisté, a podepsat prezident. Václav Klaus prohlásil, že smlouvu je připraven podepsat „bez jakéhokoliv váhání“.
BOX
Základní údaje o radaru
- Pozemní radar s dalekým dosahem (takzvaný X-Band radar - pracuje v pásmu X, tedy 8 až 12 GHz)
- Radar tvoří anténa o rozloze mřížky 105 metrů čtverečních umístěná v ochranné kopuli o výšce 26 metrů
- Zaměřuje střely ve střední části letu s využitím přesně cíleného paprsku; paprsek vždy míří vzhůru v minimálním úhlu dva stupně
- Je schopen sledovat a rozeznat velmi malé objekty na vzdálenosti až několik tisíc kilometrů; efektivní praktický dosah má 2058 kilometrů, teoretický dosah 4000 až 6700 kilometrů
- Do ČR má být přemístěn modernizovaný radar z Marshallových ostrovů
- Napájení elektřinou z běžné sítě nebo z naftového agregátu
- Měl by být spouštěn jen při zkouškách a reálných hrozbách
- Radar vyžaduje vytvoření bezletové zóny, která by významně nepřesáhla hranice již existující bezletové zóny nad vojenskými újezdy
- Pohyb osob by měl být zakázán v okruhu 500 metrů od zařízení; vstup do vojenského újezdu je nyní možný pouze na povolení.
BOX (na str. 15 nahoru plus foto)
Radarové plody
Minulý týden se Česko a USA také dohodly na definitivním textu rámcové smlouvy, která umožní firmám a vědeckým institucím zapojit se do vývoje protiraketového štítu. Obě strany ji mají podepsat během šedesáti dnů.
O předvýběru 119 akademických pracovišť vhodných k těmto účelům, o pojetí spolupráce i financování informoval s předstihem týdeník EURO (25/2008). Na podobné bázi již s obrannými agenturami kooperuje v Česku asi šest vědeckých institucí včetně Katedry kybernetiky ČVUT nebo Fyzikálního ústavu Akademie věd. Výsledky bádání jsou veřejné, ale s konkrétními „plody“ výzkumu dále nakládá i americké letectvo (USAF) či námořnictvo (US Navy).
„Je to stejný typ dohody, kterou máme přibližně s pěti státy včetně Japonska, Británie či Dánska,“ vysvětlil šéf americké agentury protiraketové obrany (MDA) Henry Obering. Dohoda je spjata s protiraketovou obranou a definuje též právní rámec pro financování výzkumných projektů. Dle Oberinga stěžejní zaměření na obranné složky zdaleka neznamená, že by vědecká spolupráce neměla i další pozitivní důsledky. A připomněl, jak jeden z algoritmů, původně vyvinutý pro rozlišování mezi skutečnými jadernými hlavicemi a pouhými návnadami, slouží v mamografech odhalujících rakovinu prsu.
