Schodek zahraničního obchodu za měsíc srpen dosáhl 15,6 miliardy korun, což byl výrazně horší výsledek, než se čekalo. Ve srovnání se srpnem loňského roku se měsíční schodek prohloubil o třináct miliard korun. Po zveřejnění výsledku zahraničního obchodu (Český statistický úřad tak učinil 21. září) se objevila řada interpretací tohoto výrazného meziročního zhoršení salda obchodní bilance. Podívejme se, jak z hlediska komoditní struktury vypadá interpretace založená na detailních údajích zveřejněných Celní správou ČR, která na svých internetových stránkách publikuje detailní statistiku vždy s jednodenním zpožděním po Českém statistickém úřadu (ČSÚ), v tomto případě tedy v pátek 22. září.
Méně než dříve.
K výraznému meziročnímu zhoršení obchodního salda došlo v komoditních skupinách SITC–3 (nerostná paliva) a SITC–7 (stroje a přepravní zařízení). Významnější meziroční zhoršení bilance nastalo také u skupin SITC–6 (polotovary) a SITC–5 (chemikálie). K meziročnímu snížení přebytku došlo u skupiny SITC–8 (různé průmyslové výrobky, tedy u spotřebního zboží).
Skupina SITC–3 v srpnu meziročně prohloubila schodek o 4,1 miliardy korun. Na saldo obchodu s ropou a ropnými výrobky připadá meziroční zhoršení 2,4 miliardy, schodek u topného plynu se meziročně prohloubil o 1,9 miliardy korun. Není tedy pravda, že by ropa sama o sobě byla hlavní příčinou překvapivého srpnového deficitu – naopak, meziroční zhoršení je v případě ropy dokonce menší ve srovnání s propadem zaznamenaným v červnu a červenci.
Skupina SITC–7 zaznamenala v srpnu schodek 2,3 miliardy korun, což ve srovnání se srpnem 1999 znamená také zhoršení o 4,1 miliardy. Objevily se spekulace, zda příčinou nebyl nárůst dovozů automobilů v souvislosti se zářijovým zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Odpověď zní: Nikoliv. Přebytek v obchodě s osobními automobily v srpnu meziročně vzrostl o 1,8 miliardy korun a srpnový meziroční nárůst dovozů osobních automobilů o 12,4 procenta neznamená ve srovnání s předchozími měsíci letošního roku nijak vysoký růst.
Hlubší analýza nám však nabízí jiná zajímavá zjištění. Předně, aniž by na to ČSÚ upozornil, v srpnu bylo do České republiky dovezeno letadlo (případně letadla) v hodnotě 1,26 miliardy korun, což bilanci ve skupině SITC–7 samozřejmě značně zatížilo. Dále došlo k výraznému meziročnímu zhoršení salda u „zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku , u nichž byl letos v srpnu zaznamenán schodek 3,6 miliardy, což znamená meziroční zhoršení o 2,1 miliardy korun. Rozsah tohoto meziročního výkyvu je zcela mimo úroveň fluktuace obvyklou v předchozích měsících letošního roku. Žádná očividná a zřejmá interpretace tohoto faktu nebyla oficiálně podána, ale nákup telekomunikačních prostředků v souvislosti se zabezpečením průběhu zářijového zasedání Světové banky a MMF se nabízí jako možná interpretace. Ovšem opakuji, že v tomto směru pouze spekuluji.
Ocel a železo.
U polotovarů (skupina SITC–6) není meziroční zhoršování bilance žádnou novinkou. V srpnu ovšem činilo toto zhoršení 2,1 miliardy korun, což je mnohem více než v předchozích měsících. Za zmínku stojí položka „železo a ocel , kde se schodek meziročně propadl o více než jednu miliardu korun, u neželezných kovů zhoršení schodku činí 0,7 miliardy. Chemikálie – skupina SITC–5 – zaznamenaly prohloubení schodku o 1,5 miliardy korun. Ve srovnání se srpnem 1999 je zhoršení patrné zejména u plastů, organických a anorganických chemikálií.
Vybočení z řady.
Pozornost přitahují spotřební průmyslové výrobky (komoditní skupina SITC–8). Vyvolávají otázky a obavy ohledně možné akcelerace spotřební poptávky. V této kategorii se přebytek meziročně snížil o 0,6 miliardy korun. Rozhodující tlak na zhoršení ovšem přišel z kategorie, která tak úplně spotřební není: položka „odborné, vědecké a řídící přístroje zaznamenala meziroční zhoršení salda o 0,4 miliardy korun. Další dvě subkategorie s poměrně výrazným snížením byly obuv (0,26 miliardy korun) a oděvní výrobky a doplňky (0,2 miliardy). Meziročně se dovozy ve skupině SITC–8 zvýšily o více než 29 procent, což je hodně. Je to číslo zcela vybočující z vývoje v předchozích měsících, ale těžko lze na jeho základě usuzovat na nový trend.
Více čísel, méně spekulací.
Nicméně podtrženo a sečteno, ze srpnového deficitu nelze vinit pouze ropu. Ve skupině nerostných paliv hrál vedle ropy velmi silnou roli topný plyn. Dále došlo k nárůstu deficitu u strojů a přepravních zařízení, ovšem nikoliv kvůli automobilům. Roli zde sehrála „telekomunikační technika a dovoz letadla (či letadel). Výrazné zhoršení je patrné také u polotovarů a chemikálií. U spotřebních průmyslových výrobků je sice nesympatický vysoký nárůst dovozů, ale samotné zhoršení obchodního salda zase tak moc výrazné – aby mohlo sloužit jako významný faktor vysvětlující nepříjemný srpnový výsledek zahraničního obchodu – nebylo.
Na závěr je nutno konstatovat, že podrobné hodnocení vývoje zahraničního obchodu je možno vypracovat vždy až na základě podrobné celní statistiky. V posledních několika měsících se totiž tržní interpretace a mediální komentáře založené na pouhé zprávě ČSÚ opakovaně ukázaly jako příliš spekulativní, předčasné a nepřesné.
