V květnu loňského roku získala burzovní společnost Fio bankovní licenci a doslova „vtrhla“ do českých bankovních vod. Hned ve třetím a čtvrtém čtvrtletí roku se stala nejvstřícnější bankou u nás a uspěla i v anketě Zlatý měšec 2011. Pozitivní hodnocení dostala i díky tomu, že za většinu operací od klientů nevybírá poplatky. Na českém trhu není přitom Fio žádným nováčkem.
Foto: Jiří Tůma
U zrodu Fia stáli před 17 lety čtyři studenti a absolventi Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. Dušan Ditrich, Jan Hřebíček, Petr Marsa a Romuald Kopún nejprve dali dohromady vlastní peníze, se kterými začali obchodovat na RM systému. Když zjistili, že plán funguje a oni dokáží peníze vydělat, založili si fond, se kterým se účastnili druhé vlny kuponové privatizace, a navíc najali i obchodníka s cennými papíry, který začal zprostředkovávat obchody klientům. O dva roky později měla firma už několik desítek klientů, stala se přímým členem burzy. Další rok nato otevřela vlastní družstevní záložnu. „Byl to přirozený krok. Viděli jsme, že naši klienti mají o takový typ služeb zájem,“ říká Ján Franek, člen dozorčí rady Fio banky. „Záložna jim dokázala pomoct vydělat. K jednomu dílu vlastních peněz klienta jsme třeba přidali čtyři díly našich. Pokud klient na akciích vydělal, měl pětkrát víc než při investování jen vlastních peněz,“ popisuje Ján Franek hlavní úvěrový produkt záložny. „Samozřejmě to má svá rizika, hlavně když na obchodu proděláte,“ dodává.
Aktivní klientela
Zatímco v roce 1995 bylo drobných akcionářů hodně, dobíhala totiž kuponová privatizace, časem se poměry změnily. „Vlastně nemáme typického klienta. Jsou to studenti, lidé v produktivním věku i důchodci. To, co je spojuje, je snaha starat se o své peníze aktivně. Sledují vývoj trhů, ročně dají i několik desítek pokynů,“ říká Franek. Ani to ale není nic složitého, zejména proto, že Fio jako první už v roce 1997 spustilo jednoduchou internetovou aplikaci e-Broker. „Tehdy jsme zachytili trend. Všechno jsme se snažili zjednodušit a dostat na internet. Bylo to v době, kdy být online nebylo tak běžné jako nyní. I tak jsme chtěli, aby své cenné papíry mohli klienti ovládat, kdykoliv sami potřebují.“ V roce 1999 pak přišel první skalp v podobě spuštění online obchodování v USA, později i v Německu, na Slovensku a v Polsku. Se vstupem do Evropské unie Fio jako první vstoupilo i na německou burzu Xetra.
Zatímco obchodování na RM systému a burze šlo bez problémů, na druhou část aktivit Fia, družstevní záložnu, dolehl krach některých kampeliček v Česku. „Že se něco děje, jsme tušili už pár měsíců dopředu. Měli jsme informace o tom, že obchody některých záložen jsou rizikové. Že něco není v pořádku, bylo jasné i podle nereálného úroku, který ty ústavy nabízely,“ popisuje měsíce před krachem několika záložen Ján Franek. Jejich záložna se připravila. Měla finanční rezervu, která se hodila v roce 1999, kdy trh kampeliček zasáhla panika a lidé své úspory začali vybírat. „Během půl roku nám klesly vklady o třetinu. Byly to velké otřesy, které jsme naštěstí zvládli.“
Další čtyři roky označuje Franek jako období temna. „Tehdy nemělo cenu dělat nějakou reklamu, lidé kampeličkám nevěřili. Ta naše fungovala docela dobře a pomalu rostla. Nic závratného to ale nebylo.“ Důvěra lidí se obnovila až po vstupu země do Evropské unie, kdy kampeličky musely navýšit kapitál a přijmout evropská pravidla. Za jediný rok mezi lety 2004 a 2005 kampelička Fio takřka zdvojnásobila počty klientů i objem vkladů. Podobně pak rostla čísla v dalších letech.
Partnery si kupujeme
V roce 2006 Fio koupilo RM systém. Ten RM systém, na kterém začínalo obchodovat. „Nové obchodní partnery vždycky před spoluprací s námi varujeme, že buď zkrachují, nebo je koupíme,“ směje se Franek. K dalšímu rozvoji brokera, který si zakládá na online obchodování, paradoxně přispěly kamenné pobočky po celé republice, které Fio získalo s RM systémem. „V roce 2008 jsme zaznamenali obrovský nárůst klientů. Šlo o několik tisíc lidí za půl roku. Přitom ostatní, zejména banky, si stěžovaly na odliv zákazníků. Naše klienty k obchodování na burze přivedla paradoxně právě celosvětová ekonomická krize,“ popisuje období krize Franek.
Nové klienty neodradila obecná panika z bouří na akciových trzích. Pochopili, že akcie jsou na historickém dně, a chytili se příležitosti. I pro lidi v regionech po celé zemi pak bylo nejjednodušší zapojit se do obchodování přes pobočky, které původně patřily RM systému. „Dlouhodobě jsme uvažovali o přeměně záložny na banku, takže i v tomhle plánu měly pobočky své místo. Teď v nich opravdu sídlí Fio banka,“ vysvětluje přerod Ján Franek, který si na nezájem o novou banku nemůže stěžovat. „Už před získáním bankovní licence nám přicházelo asi 250 nových klientů týdně. Po jejím získání to bylo až 700 klientů týdně. Poté co jsme spustili v lednu reklamní kampaň, jedou naše pobočky naplno. Hlásí se nám asi 1 400 nových klientů týdně.“ Kromě drobných střadatelů Fio banka cílí i na malé a střední firmy. „Těm nabízíme zejména účet bez poplatků za vedení a domácí platební styk. To, pokud vím, nenabízí žádná jiná banka. Takovou třešničkou je pak bezplatný platební styk se Slovenskem a výhodné zahraniční platby ve styku s eurozónou, což je příznivé i pro firmy, které mají aktivity i mimo ČR.“ To Fio bance umožňuje dávná expanze na Slovensko, které je od začátku roku v eurozóně.
Cílů má nyní Fio banka před sebou řadu. Do konce roku by chtěla získat 50 tisíc klientů. Nabídnout jim chce v budoucnu úvěry, hypotéky i další bankovní služby. To, co ale mohou vyzkoušet už nyní, je třeba platba přes paymyway, výběry z bankomatů zdarma a v nejbližší době i aplikace pro chytré telefony. „Snažíme se jít krok za krokem. Nevěřím na vel
ký třesk, který by nám přinesl desítky tisíc klientů ze dne na den. O to bychom ale ani nestáli. Nedokázali bychom jim nabídnout kvalitně všechny služby. Takže porosteme radši pomaleji, ale o to kvalitněji,“ dodává Ján Franek.
