Myanmar má svou novou vládu, přísahu složil i demokraticky zvolený prezident. Země se otevírá investicím a nabízí spoustu příležitostí. Mnohé ale záleží na ekonomické politice.
Rodina asijských ekonomických tygrů očekává nový přírůstek. Měl by se jím stát Myanmar, dříve Barma, kam s počínajícím nástupem civilní demokratické vlády mohutně proudí zahraniční investice a hospodářský růst se pohybuje kolem velice mrštných osmi procent.
Konkrétně české finance ani podniky se ale zatím v Barmě příliš neangažují, což se může ukázat jako zbytečně propásnutá šance.
Prosím méně stručně
Svět financí a podnikání obecně ale Barma jistě zajímá, i když to dlouho byl a dosud je zájem spíše opatrný. Čekalo se především na to, zda současná politická transformace Barmy a její odklon od vojenské a autoritářské vlády posledního půlstoletí proběhnou bez větších konfliktů s nastupující civilní, demokraticky volenou mocí, kterou nyní reprezentuje Národní liga pro demokracii.
Po jasném volebním vítězství z loňského listopadu převzala NLD formálně moc 30. března, tedy s počátkem nového finančního roku. Přísahu složil jednak nový prezident Tchin Ťjo a jednak dvě desítky členů vlády. Trochu překvapivý byl velmi stručný, pouze tříminutový inaugurační prezidentův projev, v němž k programu vlády nic nezaznělo, tím méně k jeho ekonomické stránce.
Ťjo však deklaroval snahu dosáhnout plně demokratické ústavy, která by ještě více omezila privilegia vojáků, jež jim zůstávají i s reformní ústavou z roku 2008.
Těžiště na venkově
Vojsko má v Barmě kromě blokace parlamentní ústavní většiny stále ještě pro sebe vyhrazena všechna silová ministerstva, což především z pozice vnitra poskytuje řadu možností, jak NLD znepříjemňovat život.
Kromě toho jsou ve hře významné hospodářské vazby představitelů někdejší junty.
Z tohoto hlediska byl k programu vlády sdílnější ministr financí za NLD Ťjo Win, když kritizoval nerovnoměrnou distribuci příjmů, korupci a mezery v řízení státních financí.
Bojem s těmito problémy může Win podstatně navýšit příjmy státu, aniž by zvyšoval daně, což by za situace, kdy šedá zóna podle odhadů tvoří kolem poloviny celé ekonomiky, beztak bylo velice problematické. Hospodářská politika by měla podporovat především rozvoj zemědělství a venkova, kde dosud žije 70 procent 50milionové barmské populace, vesměs s velmi nízkými příjmy i na poměry rozvojové Asie.
Příliv zahraničních investic se s očekáváním nástupu NLD k moci podstatně zvýšil na necelých devět miliard dolarů za poslední finanční rok.
V tomto směřování hospodářské politiky má Barma rozsáhlou podporu ze strany mezinárodních finančních institucí, jako je Asijská rozvojová banka a Světová banka. Zatímco první jmenovaná se soustřeďuje hlavně na praktické projekty infrastruktury, druhá svým poradním hlasem v rámci politiky „inkluzivního růstu“ hodlá společnost připravit na strukturální posuny k produktivnějším a pracovně intenzivnějším aktivitám.
Prostředky mezinárodních finančních institucí však mají svá omezení, takže hlavní roli v barmské reformě nakonec stejně sehrají soukromé peníze a aktivity. A ty skokově narůstají, což je pro Barmu velmi dobrá zpráva
.
Jak ukazuje zcela čerstvá statistika barmské vlády, příliv přímých zahraničních investic se s očekávaným nástupem NLD k moci podstatně zvyšuje, a to na téměř devět miliard dolarů za uplynulý finanční rok, což je meziročně o miliardu více a mnohonásobně víc proti tomu, co do Barmy teklo před reformami nastoupenými v roce 2012.
Prostředí pro investice
Příležitosti rozvoje jsou v Barmě nedozírné díky přírodním zdrojům i lidskému potenciálu. Vyžadují si však dlouhodobé a nemalé investice, které potřebují stabilní a transparentní prostředí. NLD by se proto neměla soustředit na touhu po odplatě vůči bývalé juntě.
Ostatně stále nemalá moc představitelů armády by mohla vyprovokovat pro celou zemi zcela fatální konflikt. Jde především o to hledat společný zájem. A tím by měl být bezesporu lepší život pro všechny obyvatele Barmy. Barma se zcela nepochybně stává investičně zajímavou i pro nás.
Autor je publicista
Čtěte také:
Barma má civilního prezidenta, poprvé po půlstoletí vojenské diktatury
