V době našich vánočních a novoročních svátků se v Egyptě, kolébce civilizací, završila přijetím nové ústavy prodemokratická revoluce, jejíž hlavní a nejostřejší fáze probíhaly právě před rokem. Cesta k přijetí základního zákona nebyla v Egyptě zdaleka snadná.
Starý pořádek se usilovně bránil příchodu něčeho jiného. Běh dějin se však nenechal zastavit. Je to revoluční prezident Muhammad Mursí a Muslimské bratrstvo, z něhož pochází, kdo děj usilovně poháněl a pohání kupředu, aby neustrnul v bezvýsledném patu. Ten by přinášel hlavně zkázu, a to především těm, kteří se nového pořádku dožadovali v ulicích.
Vztah k náboženství
Jistěže ne všechny proudy egyptského revolučního hnutí mají stejný směr. Ale pokud výslednice těchto sil skutečně vede v zemi k demokracii, je to jen dobře. V souvislosti s novou ústavou se objevilo mnoho námitek. Za pozornost stojí třeba ta, že se s ní Egypt vrací do minulosti. Tomu lze oponovat jednoduchou úvahou, že děj přítomný se odvíjí od děje předešlého. Egypt se tedy rozhodně do minulosti nevrací, pouze na ni nějakým způsobem navazuje.
Vzhledem k výrazně sekulárnímu charakteru předešlých režimů kultu osobnosti a socialismu lze však chápat obavy významné části společnosti, zda obnova náboženského uvědomění neomezí nějakým výrazným způsobem občanská a lidská práva. Obě strany tohoto závažného sporu by si měly dobře naslouchat; vztah k náboženství byl v sekulárních autoritářských režimech zásadně narušen a je třeba jej znovu hledat, aniž by se společenské uspořádání pohybovalo takříkajíc ode zdi ke zdi od sekularismu k teokracii. Na to je třeba vzájemného pochopení.
Ze znění ústavy vyplývá, že tyto problémy by se v Egyptě měly řešit kompromisním způsobem. Sami tvůrci základního zákona o něm říkají, že nejde o neživý dokument, který by se nemohl parlamentní cestou časem měnit.
Problém s vojáky
Co se týče postavení žen ve společnosti, jímž se islámský svět asi nejvýrazněji odlišuje od jiných kultur, k tomu se ústava explicitně nevyjadřuje a ponechává jednání na zvycích a hodnotách každé rodiny. Obecně však má veškerá legislativa ctít hodnoty islámu. Tak tomu ovšem bylo již za předešlé ústavy z roku 1971. Velké změny ovšem nastávají v oblasti moci světské a prezident už se při respektování ústavy nemůže cítit být povolán k autokracii jako svržený Husní Mubarak.
Zájmy demokracie ústava zjevně poškozuje snad jen ve vztahu mezi mocí civilní a vojenskou, protože nadále umožňuje vojenským tribunálům soudit civilisty, což se za revoluce zhusta dělo. To se může i do budoucna ukázat ošemetným vzhledem k postavení, jaké vojáci v egyptské společnosti mají. Do svržení Husního Mubaraka totiž představovali prakticky výlučně vládnoucí moc a jen velmi pozvolna se zřejmě hodlají tohoto privilegia posledního arbitra vzdát.
Naděje v mladých
V tomto bodě je tedy třeba doufat, že to je snad otázkou jen skutečně výjimečných situací. Přes zjevný rozkol ve společnosti v době ústavního referenda se poměry v zemi do značné míry brzy uklidnily.
Nastává čas pro řešení každodenních problémů. K těm u mnoha Egypťanů stále ještě patří i otázka, jak se dosyta najíst. Egypt potřebuje vzpruhu úvěrů a investic, jejichž hlavní zárukou zůstává ponejvíce početná mladá generace. I to by mělo blahodárně přispět k tomu, aby v zemi nedocházelo ke zbytečným společenským experimentům.
Čtěte také:
Egypt - poslední slovo má od nynějška Mursí, opozice protestuje
Egyptský prezident zrušil dekret rozšiřující jeho pravomoci
Egypt: Kontroverzní ústava oficiálně schválena
Autor je publicista
