Porušování příměří na ukrajinském Donbasu přiblížilo Západ ke studené válce s Ruskem, které zůstává hlavním pramenem síly tamních rebelů. Scenérie bojů o Debalceve znovu jasně ukázala, jak je Rusko schopno bohorovně přehlížet ukrajinskou suverenitu a prosazovat na jejím území své cíle. Nikdo už se moc neptá, kde všichni ti havíři, hutníci a řidiči traktorů, jak své spolubojovníky popsal jeden z rebelů, vzali těžkou vojenskou techniku, tanky a raketomety a kde se s ní tak rychle naučili zacházet.
Pokud se tedy nyní Spojené státy, Británie a snad i většina EU začínají dohadovat o tom, jak Rusko ještě silněji přitlačit ke zdi, je to proto, aby si z Donbasu přestalo dělat nástupiště k možnému útoku na Kyjev nebo kdovíkam ještě.
Druhá minská dohoda o příměří sice předpokládá značnou autonomii povstaleckých republik, ale jde jen o dočasné řešení na základě loňské legislativy přijaté kyjevským parlamentem v rámci prvního minského příměří. Donbaské republiky sice mají právo na jmenování vlastních soudů, prokuratur a policie, ale o nějakých „národních gardách“ s ruskými tanky, houfnicemi a raketomety není nikde ani slovo.
V tom si Rusko v rámci druhého minského příměří upletlo samo na sebe bič. Pokud bude příměří naplněno, čemuž nakonec přes všechna porušení leccos napovídá, pak musejí povstalecké republiky i v rámci prozatímního zvláštního statusu plně respektovat státní svrchovanost Ukrajiny.
Tím nastane situace, v níž by záhadní ruští ufoni, kteří se na Donbasu z ničeho nic zjevili, měli zase zmizet. Mají na to de facto měsíc. Do té doby musí kyjevský parlament rezolucí specifikovat území, jichž se speciální režim na Donbasu dotkne. Zde bude asi hlavní kámen příštího úrazu. Jistě by bylo zajímavé, kdyby na ukrajinsko-ruské hranici byly nějaké turnikety, které by ukázaly, co všechno se do Ruska vrací. V omezené schopnosti pozorovatelů OBSE nelze příliš doufat.
Aby se na Donbasu dále nezjevovala neidentifikovatelná vojska, navrhuje Kyjev vytvoření robustnější monitorovací mise s mandátem OSN, nejlépe v rámci policejních sil Evropské unie. K tomu ale zatím není širší vůle ani v Bruselu, ani v New Yorku. Na plné obnovení kontroly hranic stanovují minské dohody lhůtu až do konce roku, a to ještě za podmínky ústavní reformy a nových voleb na Donbasu.
Jedinou spolehlivou cestou, jak zajistit větší autoritu vlády v Kyjevě, proto bude bezprostřední zvýšení její obranyschopnosti. Tomu napovídá vytváření společných sil s Polskem a Litvou a plánovaná výcviková mise 600 amerických výsadkářů na Ukrajině, pokračování v mobilizaci záloh a doufejme i příznivé vyjádření Washingtonu k ukrajinské žádosti o výzbroj. Pokud se ruští ufoni z Donbasu stáhnou, Ukrajina už bude schopna sama udržet na svých hranicích mír.
Autor je publicista
Čtěte také:
Tusk chce začít jednat se zeměmi EU o zpřísnění sankcí vůči Rusku
V Donbasu má začít stahování těžkých zbraní
Při výbuchu během pochodu v Charkově zahynuli nejméně dva lidé
