Na Blízkém východě se formují šiky, což by určitě nemělo nikoho nechávat klidným. Země Arabského poloostrova jednaly s USA na mimořádném summitu v Camp Davidu o čistě vojenských tématech. Evropská unie mezitím rozvíjí společné námořní operace ve Středomoří – zatím s účelem bránit přílivu migrantů od libyjského pobřeží k evropským břehům. Ovšem každé společné manévry se hodí také jako příprava k boji. To ovšem dělají i Rusové a Číňané.
Jisté je jediné. Západ se může obávat dopadů změn a výzev budoucnosti, s nimiž se jeho islámští sousedé potýkají a potýkat budou. Připravit se na ně není určitě na škodu. Což se na pondělním summitu EU odrazilo v pozoruhodné ochotě ministrů obrany a zahraničí jednat ve Středomoří solidárně a také bystře.
V unii nás k tomu nutí také postoje Spojených států, které očividně přestávají stačit na všechny své spojenecké a partnerské závazky. Jen to spočítejme. Obavy jejich partnerů ve východní a jižní Asii, ještě doutnající válka na Ukrajině na východním zápraží NATO, konflikty na Blízkém východě i na pomezích islámského světa v Africe. Začíná se nabízet otázka, kam dřív skočit a zda vůbec někam skákat. Od Američanů se stále intenzivněji ozývá: Ano, poskytneme vám zbraně i know-how, ale zbytek záleží na vás. Od pacifismu chráněnce USA už musí ustupovat dokonce i Japonsko.
Čtěte také: Islamisté pronikají do Evropy mezi migranty, varuje Libye
Ve čtvrtek se představitelé arabských zemí v Camp Davidu dozvěděli, že s nimi USA přes všechna ujištění o pomoci v nouzi žádnou závaznou spojeneckou smlouvu typu NATO neuzavřou. Z toho lze číst jednak obavy Washingtonu z možných závažných problémů v této části světa a jednak nutnost, aby Arabové odložili své věčné spory mezi sebou a jednali zodpovědněji, podobně jako američtí spojenci v Evropě.
Vzájemný nesoulad
To se ostatně může hodit i Evropské unii při řešení problémů s islámskými sousedy, ale i tyto vztahy zatěžuje vzájemný nesoulad. Ve Středomoří prý země unie hodlají zasahovat společně a jednotně, ale upřímně – stále si bude každý tam či onde přihřívat své želízko. Příliš proto nevěřím, že by se prevence a předcházení různým krizím někdy stalo jádrem unijní diplomacie, alespoň pokud jde o blízké okolí. I když by to bylo velmi zapotřebí.
Ostatně ani Američané nemusejí mít zcela čisté svědomí. O tom se teď Arabové a Židé dohadují při pohledu na postoje USA k Íránu a my v Evropě třeba při pohledu na káhirský projev Baracka Obamy, který byl jedním ze spouštěčů arabského jara, nebo na krizi na Ukrajině, odkud stále v paměti zaznívá ono jadrné „Fuck the EU“ z úst náměstkyně amerického ministra zahraničí.
Podle toho, jak si momentálně stojí stoupenci demokracie třeba v Sýrii, Libyi, Egyptě nebo na Ukrajině, jsme se jako jejich spojenci věru příliš neosvědčili. Pokud jsme jimi někdy jako celek skutečně byli. Teď hlavně abychom se nerozhádali alespoň sami mezi sebou. Proto je dobré si pro začátek stanovovat jen takové plány a cíle, na které stačíme.
Čtěte také:
Zeman: Islámský stát je větší hrozbou než Rusko
Zaorálek: S rozdělováním migrantů podle kvót má problém více zemí
Počet imigrantů v EU roste, azyl loni získalo 185 tisíc lidí
Německo bude potřebovat více imigrantů, chce preferovat kvalifikované lidi
Počet imigrantů v EU roste, azyl loni získalo 185 tisíc lidí
