Evropská unie v uplynulém týdnu na mimořádných summitech ministrů zahraničí a hlav států identifikovala další z problémů, při jehož řešení se spojují síly členských zemí. Jde o záplavu válečných uprchlíků, ale také čistě ekonomických migrantů, která míří k evropským břehům Středozemního moře z Blízkého východu a severní Afriky.
Nejde o problém neznámý ani náhlý, a tak se zdá až frenetická reakce evropských vůdců na utonutí osmi set imigrantů z jediné lodi spíše podezřelá. Jde sice o lidsky velmi tragický případ, ale sám o sobě nemůže být tou skutečnou příčinou, proč se v politicích hnulo svědomí.
Tou bude spíše strach Evropy z toho, co letošní rok přinese. Statistiky migrace ve Středomoří za loňský a předloňský rok jsou totiž tím pravým poplašným zvonem, který Evropu nutí jednat. Tento apel je silnější než nelidskost a cynismus obchodníků s lidskými osudy, na které apely humanismu nijak neplatí, spíše jich dokážou zneužít jako zbraně vůči nepříteli.
Mezi lety 2013 a 2014 se příliv uprchlíků od severoafrických břehů Středozemního moře do Evropy zvětšil čtyřnásobně na přibližně čtvrt milionu. Především v souvislosti s tím, jak se anarchie šířila Libyí, odkud to mají novodobí obchodníci s lidmi do Evropy nejblíže.
Především pak do Itálie, kam nyní z Libye míří devět z deseti lodí s migranty. Nemálo jich ale vstupuje také na řeckou půdu, objevují se i případy v Černém moři. Nedávno zachytili čeští celníci při namátkové kontrole podobné migranty také u německých hranic namačkané jako sardinky v maďarské dodávce.
Problému se nevyhneme
Vidíme tedy, že problém se týká i nás. A v Bruselu jsme pochopili, že Itálii a Řecko v tom nemůžeme nechat o samotě, ani kdybychom přehlédli jejich domácí sociální a hospodářské trable. Otázkou je, co s problémem migrace můžeme dělat nad obvyklé postupy, které se zdají z pohledu Středomoří stále méně účinné.
Italská unijní šéfdiplomatka Federica Mogheriniová na úvod krizových summitů k imigraci apelovala na evropské principy křesťanství a humanity: „Evropská unie byla a je postavena na ochraně lidských práv, lidské důstojnosti a humánního života.“ O tom nelze polemizovat.
Při představě běžných životních situací bychom si však měli uvědomovat, že chudákům a žebrákům sice poskytujeme almužnu, ale nezveme si je do svých domovů na oběd. Tak na problém imigrace zřejmě pohlíží většina obyvatel unie, a tedy i voličů těch, kteří se snaží problém politicky řešit. Proto je také pochopitelná zamítavá reakce Česka na diktát imigračních kvót z Bruselu. A z celoevropského pohledu lze chápat i zjevný a přetrvávající nesoulad v této otázce mezi jihem a severem kontinentu.
Strategie zadržování
Lze proto odhadovat, že projevená politická horlivost řešit problém imigrace a obchodu s lidmi vyústí především ve strategii zadržování. V prvé řadě se posílí vojenské námořní hlídky u severoafrických břehů. Žádnou námořní blokádu typu Kuby si však nepředstavujme – za přispění Británie, Německa a dalších zemí půjde patrně o nasazení vlajkové vrtulníkové lodi a nějakých šesti fregat a torpédoborců.
Pokud se podaří získat mandát OSN, ve vybraných místech se budou také ničit plavidla užívaná pašeráky. Jinak půjde vše postaru, jen s většími fondy a početnějším personálem.
Zdroje migrantů tím však nevyschnou, jen se budou hromadit jinde. To už ale nebude problém jen Evropské unie, ale i jiných nadnárodních a rovněž nevládních organizací především humanitárního zaměření. Právě těm bychom měli poskytovat dostatek prostředků, pokud nechceme, aby humanitární krize v našem okolí přerůstaly v krize bezpečnostní.
Rizikem jsou především válečné konflikty, jako je ten syrský, jimž bychom se měli snažit předcházet a pro jejichž ukončování bychom především v oblasti Blízkého východu, severní Afriky a Sahelu měli dělat maximum. Východní otázka unie v souvislosti s Ukrajinou se zdá z tohoto hlediska již marginální. A Rusko by si mělo uvědomit, že problém jihu je aktuální i pro něj a nezneužívat unijní rozpolcenost k naplňování svého egocentrismu.
Autor je publicista
Čtěte také:-
Řecko přes víkend zadrželo přes 800 uprchlíků
Do Itálie by mohlo letos z Afriky dorazit až 200 tisíc uprchlíků
Miliony korun a letadlo CASA. Česko chce přispět k ochraně hranic EU
ČLÁNKY DO MAILU