Brusel, Kyjev i Berlín, který je hlavním unijním motorem ukrajinských reforem, právě finalizují zónu volného obchodu mezi EU a Ukrajinou. Jejímu otevření k začátku příštího roku už zřejmě nic nestojí v cestě. Po revoluci na Majdanu jde o další velký krok k desovětizaci Ukrajiny.
Z praktičtějšího hlediska půjde s očekávaným rozvinutím hospodářských vztahů s EU hlavně o modernizaci ukrajinské ekonomiky v tom smyslu, aby se vymanila ze sovětských hospodářských struktur. Ty by pro ni v nastupující postindustriální éře, kdy ekonomiky jen na uhlí a oceli, byly spíše tíživým závazkem, než radostným dědictvím.
Nelze čekat, že tento proces bude rychlý. O tom svědčí například neustálé snahy Německa budovat dobré hospodářské vztahy jak s Kyjevem, tak s Moskvou, ale i mezi nimi navzájem. Protože všichni dobře vědí, jak jsou už od dob stalinské industrializace obou ekonomik hluboce provázány.
Výslovně o tom hovořila i vyjádření nejvyšších státních činitelů a představitelů hospodářských komor Německa, Ukrajiny a Ruska při rozhovorech v Berlíně. Tato setkání budila dojem, jako by se budoucí zrušení unijních sankcí vůči Rusku už bralo za hotovou věc a jako by snad totéž platilo i pro obnovení praktických vztahů Kyjeva s Moskvou.
Kdyby teď byly na Ukrajině nějaké předčasné parlamentní nebo prezidentské volby, výsledek by mohl být pro reformy nepříznivý
Vrcholní politici ale zatím tak otevření jako zástupci podnikatelských sdružení být nemohou. Každopádně premiérovi Arseniji Jaceňukovi se dostalo přísného nabádání k pokračování v nastoupeném reformním trendu.
Malým referendem o postupu reforem na Ukrajině se již pár dní po blýskavé berlínské konferenci staly volby do místních zastupitelstev měst a obcí. Jaceňuk se v Berlíně sice mohl holedbat, že s mafiánskými strukturami plynárenských oligarchů Naftogazu, jehož dluhy bezmála rozvrátily stát, již zatočil. Ale voliči mu teď mimo jiné spočítali to, co dostávají v účtech za plyn, jehož ceny pro individuální spotřebitele se od října už nedotují.
Ani lidé spojení s prezidentem Petrem Porošenkem a ostatními představitelů porevolučního režimu se mimo samotný Kyjev nedočkali nijak závratné přízně voličů na místní úrovni.
Proreformní strany trpí roztříštěností
Industriální střed velkých aglomerací od Charkova přes Dněpropetrovsk po Záporoží a Oděsu svými hlasy stále sune do popředí známé tváře Strany regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče.
Západ Ukrajiny sice tyto staré tváře nevolil, ale tam zase proreformní a proevropské strany trpí roztříštěností a vzájemnou řevnivostí, čímž trpí autorita Kyjeva v celé zemi stejně jako postup reforem, které jedni považují za příliš liknavé, jiní, především průmyslový východ a střed, se naopak obávají jejich tvrdých dopadů.
Kdyby teď byly na Ukrajině nějaké předčasné parlamentní nebo prezidentské volby, výsledek by mohl být pro reformy nepříznivý. V takové situaci je třeba zatnout zuby a pokračovat dál. Voliči by si měli uvědomit, že pokud nynější evropské šance Ukrajiny nehodí za hlavu oni samotní, okolní svět je přes palubu házet nebude. Svědčí o tom vše, co se v poslední době děje.
Autor je publicista
Čtěte také:
Porošenko navýšil svůj majetek o pětinu, ukrajinští oligarchové ale zchudli
Drolí se ukrajinské příměří? Boje u Mariupolu si vyžádaly civilní oběť
