Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy prochází s počátkem jeho druhého funkčního období proměnami. Týká se to také americké diplomacie a bezpečnosti. Podle politického profilu tří hlavních nominovaných představitelů nastupuje spíše strategie uvolňování napětí v mezinárodních vztazích.
Prezident Obama se rozhodl nominovat nové ministry zahraničí a obrany a také nového ředitele CIA. Jejich schvalovací slyšení před Senátem probíhají v těchto dnech.
Klacek v záloze
V případě odcházející ministryně zahraničí Hillary Clintonové se už před čtyřmi lety její umístění do čela diplomacie považovalo za odměnu za to, že čestně ustoupila Obamovi z cesty v demokratických primárkách. Po její píli přichází profesionalita. Její nástupce, dlouholetý demokratický senátor John Kerry, se v Kongresu specializuje na zahraniční politiku; už jeho otec sám býval kariérním diplomatem. Vzhledem ke svému manželskému svazku s Theresou Heinzovou ale představuje také zájmy byznysu především v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu.
Jak by tedy mohla vypadat příští americká diplomacie? Bude hledat společný zájem tam, kde skutečně může být, pokud tomu nebrání nepřekonatelné antagonismy, zpravidla ideologické. Kvůli těm se v záloze ponechává pověstný klacek. Nad otázkou jeho užití by mohly mezi Kerrym a vojáky vznikat spory.
Hlavní rizika
Mezi americkými ministerstvy zahraničí a obrany dochází často ke sporům. A Pentagon od dob Vietnamu své působení v zahraniční politice stále rozšiřoval. Dnes se shodují na faktu, že zásadní oblast amerických zahraničních zájmů se přesouvá z Atlantiku do Asie a Tichomoří. Kerry však míní, že amerických základen a vojáků se tam už nachází dost a je třeba dát přednost obchodu a hledání vzájemného porozumění.
Kdo v této debatě získá navrch, není zcela zřejmé, nicméně Kerryho postoje se celkem blíží názorům nominovaného ministra obrany, republikána Chucka Hagela. Ten neváhal v Kongresu ostře vystupovat proti druhé válce s Irákem a v roce 2007 byl jedním ze tří republikánů, kteří v Senátu hlasovali pro ukončení irácké mise.
Co se týče nového šéfa CIA Johna Brennena, u toho je třeba si hlavně uvědomit, že nejde o politika, ale úředníka. V Bílém domě měl dosud jako poradce velký vliv na utváření názorů prezidenta Obamy. Z Brennenovy znalosti arabštiny a z jeho někdejšího vedení stanice CIA v Saúdské Arábii lze vytušit, jaká rizika nyní USA považují za prioritní.
Nový zahraničně-bezpečnostní tým prezidenta Obamy se ujímá práce v nelehkém období. Stále rychleji se může blížit vyhrocení vztahů na Blízkém východě vyvolané nejen íránskou otázkou, ale i střety zájmů mocností vyššího řádu. Napjatost situace ilustrují mimo jiné i mohutné manévry ruského námořnictva ve Středomoří, kam byli povoláni zástupci všech ruských flotil včetně zbrusu nové jaderné ponorky.
Nové myšlenky
Americký prezident John Kennedy v mezinárodních vztazích zažíval v šedesátých letech rovněž horké chvilky a byl to on, kdo si kdysi na adresu své diplomacie postěžoval: „Bundy (poradce pro národní bezpečnost) a já jsme v Bílém domě za jeden den udělali více než ti na ministerstvu zahraničí za šest měsíců. Nikdy tam nemají žádné myšlenky, nikdy nepřicházejí s ničím novým.“ Byrokracie od té doby jistě neubylo. Nyní dává prezident Obama najevo, že upřednostňuje schopnosti, aby si takto stýskat nemusel.
Čtěte také:
Trhy zajásaly. Amerika oddálila rozpočtovou krizi
Barack Obama začíná nové období
Vyřeší spor o dluh v USA „kouzelná“ bilionová mince? Obama to zatrhul
Autor je publicista
