Americký prezident Barack Obama řekl na Kubě, co mělo být řečeno. Jeho historická návštěva Havany má podobně důležitý symbolický význam jako kdysi cesty George Bushe, Jimmyho Cartera či Richarda Nixona do revoluční Prahy. Nic více a nic méně než toto symbolické poselství za Obamovou cestou na Kubu nehledejme.
Šlo především o vyjádření podpory lidem, kteří přes půlstoletí komunistické diktatury nepřestali věřit ve svobodu a demokracii. Fyzický kontakt je přitom velmi důležitý a ten prezident Obama, ale také čtyři desítky amerických zákonodárců a řada dalších představitelů během tří dnů Kubáncům poskytli. Jistě mnohým z nich dodali odvahy ke změně názoru, jiné možná utvrdili, že jejich cesta životem je přes všechny obtíže ta správná.
Na Kubě u příležitosti Obamovy návštěvy rozvíjeli své představy vzájemných vztahů také američtí podnikatelé. Z tohoto hlediska bylo nejzajímavější částí Obamova programu setkání se zástupci kubánského soukromého sektoru pořádané americkou obchodní komorou.
Šance pro soukromý sektor
Právě soukromý sektor může totiž v blízké budoucnosti hrát zásadní roli v proměnách, jež lze na Kubě očekávat. Na svůj účet na ostrově podniká již kolem půl milionu Kubánců a co se týče jejich podílu na pracovním trhu, představují už jednu třetinu. Umožňuje jim to nová politika nastoupená socialistickou vládou pod vedením prezidenta Raúla Castra.
S ním Obama v Havaně vedl prý „upřímnou a otevřenou“ debatu. A právě otázky kolem soukromého podnikání podle Obamy vyvolávaly Castrův živý zájem. To je jistě dobrá zpráva pro všechny, kteří přes přetrvávající rizika spatřují v rozvoji zanedbané kubánské ekonomiky velkou příležitost.
Základní disharmonií v politice Kuby zůstává skutečnost, že lidská práva jsou tu „garantována“ státem diktátorského charakteru
Jenže stále tu máme americké hospodářské embrago, které sice podle Obamy jednou padne, ale otázkou je kdy. Dal také najevo, že tento proces uspíší jedině pokrok v problematice základních lidských práv na Kubě, především povzbuzení svobody projevu, shromažďování a vyznání.
V tomto směru byla pozoruhodná společná tisková konference obou prezidentů, kde kubánský vůdce dovolil, aby mu nezávislí novináři pokládali otázky. Kubánský prezident tu kupodivu prohlásil, že lidská práva respektuje, jen některým přikládá větší význam a jiným menší.
Je přitom přesvědčen, že žádný stát světa není co v dodržování základních lidských práv dokonalý. Castro má v jistém ohledu právo na otázku lidských práv takto pohlížet.
Ovšem základní disharmonií v politice Kuby zůstává skutečnost, že lidská práva jsou tu „garantována“ státem diktátorského charakteru, což je samo o sobě protimluv. V ohledu politických svobod přitom Obamova návštěva názor kubánského vedení zjevně nijak nezměnila.
Dá se proto očekávat, že na polovinu dubna plánovaný sjezd komunistické strany Kuby sám sebe nerozpustí. Na druhé straně nebude moci přehlížet skutečnost, že život se už na Kubě rozbíhá svou vlastní cestou.
Autor je publicista
Čtěte také:
Radek Palata: Rudé trenýrky nad Bruselem?
Radek Palata: KLDR se stává jen figurkou velmocí
