Spojené státy americké zveřejnily ambiciózní plán snížení emisí oxidu uhličitého při výrobě elektřiny. Do roku 2030 o 32 procent oproti úrovni před deseti lety. V praxi to znamená výrazné omezení používání uhlí v tepelných elektrárnách. Ty ve valné části světa stále ještě představují páteř národních elektrických sítí včetně té americké.
S takzvaným Plánem čisté elektřiny vystoupil prezident Barack Obama před veřejnost zkraje srpna. Přesto nelze čekat, že by stoupenci těchto ekologických iniciativ měli v USA vyhráno. Je třeba mít na paměti, že Evropě máme pro podobné plány o poznání větší pochopení.
Širší plány boje se změnami klimatu dosud v USA narážely nejen na odpor politický, zejména u republikánů, ale velmi často také právní. Mnohdy je blokovala soudní moc.
Ovšem pokud jde o globální opatření proti změnám klimatu, která lidstvo v zásadě připravují na velké proměny ve využívání zdrojů energií, budou mít ekologické postoje Obamovy demokratické administrativy bezprostřední vliv. Od poslední neúspěšné snahy dosáhnout před šesti lety v Kodani celosvětové dohody na společném postupu se ani další pokus plánovaný na prosinec do Paříže nemusí zdařit. USA a Čína mají na svědomí dohromady téměř polovinu všech globálních emisí oxidu uhličitého. Na rozdíl od Kodaně nyní oba velcí emitenti přicházejí k rozumu. Ovšem přípravná jednání stále ještě bazírovala na slůvku, že státy „mohou“, nikoli „musí“.
Naděje však svítá. Dnes už se průmyslově rozvinutý svět zemí OECD přesvědčuje, že za dosud poměrně nenásilného prosazování ekologicky a energeticky šetrných technologií lze udržovat hospodářský růst, a přitom nezvyšovat emise ze spalování uhlovodíkových paliv. Podle statistik Mezinárodní agentury pro energii hospodářství zemí OECD vzrostlo za posledních pět let úhrnem o sedm procent, zatímco emise oxidu uhličitého v těchto státech klesly o čtyři procenta.
To je pro ostatní dobrý příklad. Ovšem je otázkou, kam až můžeme se současnou politikou větru a slunce dojít. U kapacit k výrobě elektřiny se ve světě obyčejně dostáváme k hranici desetiny celkového výkonu národních sítí. Obamovy plány však počítají do roku 2030 dokonce s 28procentním podílem obnovitelných zdrojů v energetickém mixu USA. Předpokládané proměny tedy budou rozsáhlé. Dnes USA vyrábějí téměř 40 procent elektřiny z uhlí. Čína tři čtvrtiny a Polsko 90 procent.
Z toho vidíme, že pouhé sázení větrníků a pokládání solárních panelů není řešením všeho a pro všechny. Kromě toho tyto energie dosud neukládáme pro plynulé využití a neexistuje jejich širší propojení. Nabízejí se třeba také přečerpávací elektrárny nebo solární na bázi paroplynových turbín s použitím nikoli panelů, ale zrcadel a obřích boilerů na horkou vodu. Zajímavým tématem energetických debat je jistě i jádro, ale je třeba mít na paměti, že nejde o obnovitelný zdroj.
Budeme prostě muset hledat ještě mnohé cesty, konstruovat komplexnější politiku, abychom dospěli ke kloudnému řešení. Je proto otázkou, zda současnou euforií z panelů a větrníků příliš nevyčerpáváme své zdroje, které bychom mohli jindy potřebovat jinde. Vždy je třeba vážit, co a jak rychle něčím nahrazovat a za jakou cenu. Nad rozpočty domácností se o tom diskutuje stále, tak proč ne na úrovni vlád?
Autor je publicista
Čtěte také:
Námitky jsou prý předčasné. Soud zamítl stížnost na Obamův klimatický plán
Obama zavádí převratné normy pro elektrárny, chce snížit emise o 30 procent
Názory odjinud: Obama plánem redukce emisí dohání, co zameškal
