Ze Sahary nevane do Evropy jen písek. Kromě imigrantů odtud pochází i podstatná část zemního plynu, ropy a uranu, které Evropa spotřebovává a nutně potřebuje. Tragédie, jaká se v těchto dnech odehrávala v továrně na zkapalňování zemního plynu, ztracené v nitru alžírské pouště, nás upozornila, jak mohou být evropské zájmy zranitelné.
Pro islámské militanty by asi nepředstavovalo velký problém přepadat taková důležitá zařízení a atakovat evropské zájmy. Jen kdyby se jejich řady rozšířily a oni disponovali větší mocí. Právě k tomu se schylovalo v Mali na jižním okraji Sahary.
Po jarní vzpouře severních domorodých kmenů, k níž valnou měrou přispěla katastrofální humanitární situace panující ostatně napříč Sahelem, se v Mali ujali iniciativy islámští fanatici. Jejich zájmy ovšem míří výš a pro Evropu mohou představovat reálné bezpečnostní riziko. Francie před týdnem vstoupila v Mali do hry nasazením vlastních vojsk v rámci operace zvané Serval. Zjevně kvůli odvrácení takové hrozby.
Stálé odklady vojenské intervence afrických států na pomoc vládě v Bamaku přivedly malijský stát na pokraj zhroucení. Zřejmě už chybělo málo, než by se islamistům otevřela cesta k moci.
Překvapivý Serval
Neotálet
To bylo hlavní příčinou, proč se Francie ve své bývalé kolonii odhodlala k zásahu tak nečekanému a důraznému, i když také riskantnímu. Stačí si uvědomit, o jak rozsáhlou operační oblast jde a jak extrémní podmínky tam panují. Na zabřednutí do vleklých konfliktů v této části světa má Francie z koloniálních dob nepříjemné a bolestné vzpomínky. Už proto bude důležité, aby se do řešení krize v Mali skutečně zapojily i okolní africké země, jak se na tom v sobotu dohodly na mimořádném summitu s francouzským ministrem zahraničí.
Rychlé rozšiřování pozemního nasazení Francouzů, jichž v Mali za necelý týden přibyly téměř dva tisíce, zjevně nutí Afričany, aby s vlastní vojenskou misí podepřenou rezolucí OSN neotáleli.
Vůdčí sílu představuje Nigérie, která má, co se týče vybavení svého 1200hlavého kontingentu, nejlepší možnosti. Nejpočetnějším sborem pak přispěje Čad se dvěma tisíci vojáků, jejichž výhoda spočívá ve znalosti terénu a zkušenosti s podobnými misemi. Hlavní problém komplikující nasazení afrického kontingentu v Mali ale zůstává stále stejný: Kdo to všechno zaplatí? Třeba Senegal nemá ani munici pro své dělostřelectvo.
Dlaně se zřejmě natáhnou hlavně k OSN, ale přesnější obrysy financování vystoupí až při mezinárodní dárcovské konferenci pořádané za týden v Etiopii. Doufejme, že se tu pro více než pět tisíc vojáků afrického kontingentu najde dost prostředků stejně jako pro civilisty, jimž konflikt ničí už tak chatrná živobytí.
Stepní požár
Světový fond pro výživu už v létě hlásil, že v celém Sahelu, pouštní oblasti mezi Čadem a Senegalem, poskytuje pomoc deseti milionům osob. Do podzimu se tam počet lidí, jimž hrozí hlad, takřka zdvojnásobil. Jen v samotném Mali dubnové údaje vlády v Bamaku uváděly, že na vzbouřeneckém severu trpí nedostatkem potravin na tři miliony obyvatel. Válečný konflikt tuto vážnou humanitární situaci určitě ještě zhorší.
Takové okolnosti vždy nahrávají extremismu. Jestliže v Mali chybělo málo, aby se tam moci chopili fundamentalisté, může se tato nestabilita šířit jako stepní požár napříč Saharou. Na ní bývají státní hranice jen pomyslnými čarami na mapách. Předcházet rizikům v této oblasti se může jen vyplatit.
Čtěte také:
Francie zahájila pozemní operaci v Mali
Francouzská intervence v Mali potrvá několik týdnů
Francie se po intervenci v Mali bojí útoku
Autor je publicista
ČLÁNKY DO MAILU