Vrcholný summit Severoatlantické aliance konaný ve Walesu nás celkem jasně upozornil, že svět v dohledné době určitě nebude bezpečnější, než je nyní. Na to je třeba se připravit, což hlavy členských států aliance obecně uznaly. Plyne to zejména z přijatého závazku navyšovat celkové obranné rozpočty. Jinými slovy mělo by skončit dlouhé období jejich postupného snižování.
Pro nás v Evropě není dobrou zprávou, že hlavní bezpečnostní rizika, která summit NATO v Newportu určil a popsal, se geograficky nacházejí právě na periferiích starého kontinentu. Sever a východ ohrožuje obrozený ruský imperialismus, Středomoří pak hlavně nestabilní režimy muslimských zemí.
Evropská část aliance přitom od kosovské krize v roce 1999, kdy letecké údery proti Srbsku musely z valné části kvůli nedostatečnému vybavení Evropanů provádět Američané, v reformách a posílení své obrany daleko nepokročila. V terénu to znovu prokázal před třemi lety zásah v Libyi, v němž hlavní část práce museli opět oddřít Američané. Snižování evropských vojenských rozpočtů bylo také velmi rozšířenou reakcí na globální hospodářskou krizi. Okolní svět to určitě nenechal bez povšimnutí.
Nepoučená Evropa
Závody ve zbrojení
Je jistě příjemné těšit se z bezpečí ve stínu odstrašující síly amerického spojence, a když nám samým začne téct do bot, tvářit se neutrálně. Jenže ani neutralitu si nemůže nikdo dovolit jen tak. Predátor svou vyhlédnutou oběť nechá na pokoji, jen pokud získá dojem, že by sám mohl přijít k úhoně. Vzájemný poměr velikosti přitom nemusí být určujícím faktorem.
Aliance na rozdíl od Ruska, které kompletně obnovuje své jaderné i konvenční arzenály, nehodlá vyvolávat nové závody ve zbrojení, jaké jsme viděli za studené války. Ty zbytečně zatěžují ekonomiku, navíc moderní bezpečnostní hrozby si vyžadují účelnější výzbroj i strategii. V Newportu potvrzený cíl vojenských výdajů ve výši dvou procent HDP s dvacetiprocentním podílem na nové vybavení, vývoj a výzkum by měl proto být v kombinované síle celé Aliance dostačující.
Je ale nutné tyto závazky plnit, ne jako dosud. Na dohnání restů ve výdajových závazcích určil velšský summit NATO lhůtu deseti let. Vytváření různých kombinovaných sil rychlé či dokonce velmi rychlé reakce, jak to Aliance v Newportu předeslala, si takové náklady vyžádá. V první řadě na dopravní prostředky. Hlavně v dopravním letectvu Evropa silně zaostává.
Peníze ale budou třeba i na logistické zázemí, průzkum, zabezpečení komunikací, kvalitní vojáky i jejich vybavení. Něco jako vykládání transportního letadla lidským řetězem, které jsem zažil v devadesátých letech při české dodávce humanitární pomoci pro Rwandu, je prostě nemyslitelné. Minuly ovšem i časy Maginotových linií nebo našich řopíků, pokud vůbec kdy přišly. Mementem neúčelnosti obranných výdajů v moderní době budiž také Albánie nesmyslně posetá protiatomovými kryty.
Raději hi-tech
I proto dnes aliance před budováním nějaké sítě základen dává přednost expedičním sborům a nejmodernějším technologiím ve výzbroji i dalším vybavení. Takové výdaje se mohou příznivě projevit i v podnikatelské sféře, kde se často stávají motorem inovací, ze kterých mívá prospěch i soukromý sektor.
Někdy se může soukromý sektor stát pro vojáky i nepostradatelným partnerem, což si nyní aliance přiznává hlavně v problematice kybernetické bezpečnosti. Suma sumárum, výdaje na obranu prostě nejsou peníze vyhozené oknem, jak se u nás hlavně u piva rádo láteřívá.
Autor je publicista
Čtěte také:
Polsko opustilo společnou výrobu radarů s Čechy
NATO hodlá do deseti let zvýšit obranné výdaje na dvě procenta HDP
Koalice slíbila posílení rozpočtu armády na 1,4 procenta HDP
