Menu Zavřít

Radek Palata: Podivné hry v Pchjongjangu

13. 3. 2013
Autor: čtk

Máme důvod obávat se obnovení ozbrojeného konfliktu na Korejském poloostrově? Mnozí si nejsou jisti. Důvody k obavám existují. Ještě nikdy Severní Korea nevydala tak úplný a zničující seznam výhrůžek najednou.

Vypovězením příměří z roku 1953 a hrozbou jaderným útokem proti centrům nepřátel hodlá nejvyšší velení severokorejských sil podle svých prohlášení reagovat na obvyklá, i když rozšiřovaná společná vojenská cvičení USA a Jižní Koreje, a především pak na zpřísnění sankcí ze strany Rady bezpečnosti OSN. Na jejich přípravě se oproti dosavadním zvyklostem ruku v ruce se Spojenými státy podílela také Čína.

Naštvat chlebodárce

To je asi na celé věci nejzajímavější, protože Peking se dosud považoval za hlavního chlebodárce, díky němuž je totalitní zkrachovalý režim v Pchjongjangu schopen přežívat. Oproti tomu Rusko tentokrát patřilo k hlavním kverulantům. Důvodem zpřísnění izolace Severní Koreje se stal již třetí a dosud nejsilnější pokusný jaderný výbuch, který se v této zemi odehrál 12. února a byl asi dvakrát mocnější než ten z roku 2009.

Můžeme se jen dohadovat, kde bere chudičká KLDR peníze na to, aby stále odpalovala jaderné nálože a vypouštěla balistické rakety. Za vším jistě stojí mocenské hry, v jejichž hraní se vládcové v Pchjongjangu zjevně vyžívají. Nepřestřelili však tentokrát?

Řinčením zbraněmi si proti sobě popudili Čínu, což s ohledem na zájmy Severní Koreje není příliš logické. V posledních letech se utěšeně rozvíjela obchodní výměna mezi oběma zeměmi. Z necelých dvou miliard dolarů v roce 2007 stoupla na více než pět a půl miliardy v roce 2011.

Krátká uzda

Zásluhu na tom měl hlavně čínský zájem o korejské uhlí, zlato a železnou rudu, zatímco Severní Koreji se otevřel přístup k palivům a dopravním prostředkům. Řada představitelů severokorejského byznisu také absolvovala v Číně školení, kterak obchodovat se světem, a hovoří se také o oživení dosud klímajících ekonomických zón.

Jaderné výbuchy a starty raket však hospodářským reformám příznivé prostředí nevytvářejí a Čínu, která do Severní Koreje investuje peníze i prestiž, vždy popouzely. Zdá se tedy, že tentokrát Pekingu došla trpělivost. Neměl ale právě na tom někdo v Pchjongjangu zájem? Kdyby se totiž severním Korejcům příliš povolila uzda bídy, na níž své občany velmi zkrátka drží už třetí generace Kimů, mohli by se lidé začít příliš ptát, zda ti, kteří jim vládnou, jsou skutečně ti nejpovolanější.

Nelze totiž opomíjet, že v KLDR vládne diktatura v jádru vojenská, podobně jako dosud v Barmě. O schopnosti systému reformovat se zevnitř však v případě KLDR existují mnohem větší pochyby, a to je eufemisticky řečeno.

Sebejistí vládci

Za takových okolností lze i jinak posuzovat žebříček priorit Pchjongjangu. Tenké vrstvě elity k blahobytu postačí čachrování na pomezí šedé zóny a obchodování s exkluzivními nebezpečnými technologiemi zbrojního a jaderného průmyslu. V tomto byznysu mohou jejich styky sahat od Číny k Íránu nebo i do Ruska či Sýrie.

Jinými slovy, zbytek „mužstva“ ať má k životu jen to nejpotřebnější, často ani to, aby si moc nevyskakoval. Generálové s maršálem Kim Čong-unem v čele tak budou moci panovat sebejistě dál. Komu kromě vládců v Pchjongjangu takový stav vyhovuje? Každému, kdo nechce, aby ve východní Asii zavládlo porozumění a spolupráce. Kdo všechno to může být, se lze jen domýšlet.


Čtěte také:

KLDR odpojila horkou linku do Soulu

Kimovy hrozby Jižní Koreu a USA nezastrašily - společné vojenské cvičení začalo

bitcoin_skoleni

KLDR vyhrožuje preventivním jaderným útokem proti USA


Autor je publicista

  • Našli jste v článku chybu?