Egypťané hlasují o nové ústavě. Jejím přijetím by se země po krátkém revolučním období arabského jara v podstatě vrátila do vyjetých kolejí silné státní moci garantované vojenskou silou.
Egypt už jednu novou ústavu přijal před rokem po svržení Husního Mubaraka. Její autory, z valné míry islamisty z Muslimského bratrstva, však vojáci po masových demonstracích v červenci vyhnali z úřadů a platnost ústavy pozastavili.
Exprezidenta Mursího čeká soud, stovky jeho muslimských bratří se ocitly ve vězení. Co naplat, že zvítězili v demokratických volbách. Jejich oponenti proti nim využili stejnou zbraň jako dříve oni proti Mubarakovi. Hlas ulice.
Z přípravy nové ústavy islamisty prakticky vyloučili, což je patrné na jejím liberálním ladění, odhlédneme-li od hospodářských témat. Demokracie v Egyptě dostala na frak, ale můžeme my v Evropě jako proponenti demokratických principů něco namítat?
Na to už jsme ztratili morální kredit. Když jsme nebyli ochotni důrazně hájit bezbranné demonstranty za svobodu demokraticky zvoleného prezidenta před střelbou vojáků, pak bychom nyní měli mlčet docela. Pragmaticky řečeno, moc si tím neuškodíme.
Ostatně přivřeme-li obě oči, demokracie v Egyptě nedostává na frak zase až tolik. Klíčové součásti nové ústavy demokratický charakter mají. Parlament může odvolat hlavu státu, přinejmenším na papíře se ctí svoboda vyznání i rovnoprávnost žen. Ve světě islámu věc ojedinělá. Egypt, zdá se, s novou ústavou vykračuje k vytvoření moderní společnosti odpoutávající se od tradic, které nejsou pro život v dnešním světě příliš praktické.
Staré, zejména sociální, problémy plynoucí z rychlého růstu populace ovšem nikam neodcházejí. V ústavě se odrážejí v zachování silné role státu jako garanta uspokojení základních životních potřeb. Tím se sice navazuje na islámské tradice, ovšem při vyloučení náboženských autorit ze světské moci.
Řeč čísel je neúprosná a ani ústava se před ní neschová. Nebude snadné ji dodržovat, pokud hlásá masivní sociální výdaje za účelem „dosažení sociální spravedlnosti“. Garantuje i zajištění výživy všem obyvatelům a penze umožňující důstojný život. Desetina HDP má s platností od fiskálního roku 2016/2017 mířit na zdravotní péči, školství a vědu.
Mezinárodní finančníci nad takovými zákony lomí rukama. Zdá se však, že Egypt se jinou cestou vydat nemůže, pokud se chce vyhnout zničujícímu společenskému chaosu. Ten demokraticky zvolení islamisté během arabského jara dokázali na čas uklidnit, ale státní pokladna po nich zela prázdnotou a nebylo naděje, že by ji vbrzku dokázali zázračně naplnit. Jednoduché to nebudou mít ani jejich nástupci, ať to bude kdokoli. Zatím se bohužel zdá, že stabilitu jsou v Egyptě schopni navodit a udržovat zase jenom generálové.
Autor je publicista
Čtěte také:
Egypťané hlasují o směřování země. Nová ústava má zajistit rychlé volby
