Rada bezpečnosti OSN přijala v noci na sobotu rezoluci číslo 2118, která žádá, aby se Sýrie v rámci stanoveného postupu vzdala svých arzenálů chemických zbraní. Nic více, nic méně.
Začněme z té lepší stránky. V Radě bezpečnosti se v první řadě podařilo prolomit patovou situaci připomínající debatu hluchých se slepými. Jistě tomu napomohlo i současně probíhající Valné shromáždění OSN, na němž se v New Yorku setkávaly desítky hlav států napříč světem a velmoci se v rámci prosazování svých zájmů chtěly ukázat v lepším světle. Nicméně i tak platí, že jistě nebylo snadné donutit Rusko a Čínu ustoupit od politiky, jež kázala vetovat jakoukoli rezoluci, která by poškozovala zájmy syrské vlády.
Zejména díky demonstrativnímu odhodlání Západu, především Spojených států, odpovědět na masové užití chemických zbraní u Damašku silou nakonec stoupenci Bašára Asada v radě přistoupili na výběr té méně špatné ze všech špatných možností.Hluší a slepí
Asadova vláda rezolucí 2118 získala spoustu času, aby se s jejími důsledky i s válečnou situací vyrovnala. Zatím není vůbec zřejmé, co by se stalo, kdyby odevzdání svých chemických zbraní do poloviny příštího roku nestihla nebo ani nechtěla stihnout. Rezoluce sice ve svém závěru odkazuje na VII. článek Charty OSN, ovšem jak při jejím výkladu zdůraznil i generální tajemník Pan Ki-mun, k použití sankcí nebo vojenskému úderu tato rezoluce nikoho neopravňuje.
Justiční skandál
Tím jsme se dostali k horšímu úhlu pohledu na věc. Nutnost další, řekněme trestné, rezoluce přináší riziko, a to dost vysoké, dalšího patu v Radě bezpečnosti. Mimo to rezoluce 2118 sama poškozuje renomé OSN jakožto organizace schopné trestat zločinné režimy.
Představme si, že by policie dopadla masového vraha s kulometem, z jehož hlavně se ještě kouří, a potrestala by jej jen tím, že sežene překupníka, který mu zbraň prodal, aby mu ji zase odebral. Zdůvodnění? Aby vrah už nepáchal další hrůzy. Překupník by se ke spolupráci se zákonem uvolil, jen aby nepřišel o dobrého zákazníka, jemuž beztak napříště může prodat jinou, legální zbraň. Kdyby takový případ prosákl do jakékoli krimirubriky, byl by z toho skandál a v justici by padaly hlavy.
Interakce mezi společenskými organizacemi vyššího řádu jsou však složitější. Pokud dění v Radě bezpečnosti OSN v poslední době, nejen v souvislosti se Sýrií, připomíná kněžský seminář s generálním tajemníkem jako nejvyšším kazatelem míru, pak by se ostatní měli mít na pozoru. Signalizuje to totiž existenci zcela protikladných velmocenských zájmů, odhodlání je hájit, možná i záměr vyvolat vzájemný střet.
Mír? Těžko
Pokud jde o Sýrii, rezoluce může svolávat mezinárodní mírovou konferenci do Ženevy a generální tajemník OSN může nabádat k umlčení všech zbraní. Ale situace v terénu evidentně míří úplně jiným směrem. Utrpení milionů Syřanů nijak nepolevuje, naopak se prohlubuje. V době projednávání rezoluce v New Yorku vydala v Sýrii široká džihádistická fronta organizací odporu prohlášení odmítající legitimitu syrské exilové povstalecké vlády, tedy už nejen režimu prezidenta Asada, ale i části povstaleckých politických sil.
To byl více než jasný vzkaz do New Yorku. Nepomůže-li nám dosáhnout spravedlnosti světové společenství ve spolupráci s exilovou vládou, nastolíme ji sami a po svém. Taková situace by s mírem nesouvisela ani vzdáleně. Toto memento by mělo velmoci nutit k tomu, aby při schvalování příští rezoluce přistupovaly k otázce práva a bezpráví o poznání zodpovědněji.
Autor je publicista
Čtěte také:
Česko nabídlo OSN vojáky pro Golany, mise je ale na léta obsazená
Rada bezpečnosti OSN nalezla shodu. Asad musí zničit chemické zbraně
