Legitimitu režimu, který nastoupil do čela Ukrajiny po únorovém útěku prezidenta Viktora Janukovyče ze země, již nelze díky květnovým prezidentským a nedělním parlamentním volbám zpochybňovat. Uznává ji už i Rusko.
To je základ, z nějž bude možno napříště vycházet. Umožní ledacos včetně náročného obhajování suverenity, o niž politicky i hospodářsky zkoušená Ukrajina bojuje již od svého vzniku na troskách Sovětského svazu v roce 1991.
Perná práce čeká
Otázka legitimity vlády a suverenity země bude klíčová v otázkách územní svrchovanosti nad povstaleckými proruskými územími na východě včetně Krymu. Ale nejen tam, nýbrž také v časově mnohem naléhavějších jednáních s mezinárodními finančními institucemi, dárcovskými zeměmi a také s Ruskem v otázce dodávek plynu. Na Ukrajině se ve volbách stal malý zázrak, když výrazný mandát dostala prakticky zcela nová a takřka jednotně proevropsky a demokraticky smýšlející garnitura politiků. Ovšem skutečná a ještě hodně perná práce na obhajobě svobody svých životů Ukrajince teprve čeká.
Z hospodářského hlediska je situace Ukrajiny jedním slovem zoufalá. Z bezpečnostního hlediska to není o mnoho lepší. Nezbývá tedy mnoho místa na politikaření, což, zdá se, všichni chápou. Alespoň to naznačují první výstupy z koaličních jednání, podle nichž nová vláda bude mít široce inkluzivní a spíše technokratický charakter.
Z problémů, které na ni bezodkladně čekají, vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Pokles hodnoty hřivny oproti dolaru činí od únorového uvolnění kursu již 40 procent. Centrální banka se vzhledem k volbám a obavám obyvatel snažila nákladnými intervencemi zoufale udržet kurz na stanovené hranici do 13 hřiven za dolar, analytici ale po volbách vesměs očekávají další pád. Černý trh jim dává za pravdu. Inflace přitom s pádem měny drží krok a dosahuje téměř 18 procent.
Krůček z propasti
Jistý optimismus sice naznačila varšavská burza, kde ukrajinské cenné papíry stouply den po volbách o více než tři procenta, jde ale stále jen o drobný krůček z hluboké propasti. Ekonomice jako celku se vzhledem k situaci v zemi logicky nemůže vést dobře. Pokles HDP se letos odhaduje na šest procent.
Na západě země jde život víceméně dál svou cestou, jako by se na východě neválčilo. Množící se nevyplácení mezd, zejména na povstaleckém východě, se však brzy začne projevovat v kondici celé země. K tomu připočtěme téměř půl milionu vnitřních uprchlíků a jistě nemalé válečné výdaje, navrch nepřátelská ruská obchodní embarga. Není tedy divu, že i přes obecné sliby dárcovských zemí z počátku roku o celkové pomoci Ukrajině v závratné hodnotě 27 miliard dolarů se této zemi opět jaksi nedostává hotovosti. Potřebu okamžité finanční pomoci Ukrajině tento měsíc uznal MMF i někteří představitelé v EU, která se již dříve zavázala k podpůrnému balíku v hodnotě 11 miliard eur.
Pozor na sliby
Málokdo si ale dělá iluze o tom, jak to se závazky z různých dárcovských konferencí nakonec dopadá. Na to by si měla dát Ukrajina velký pozor. Ostatně naznačila to před pár dny i odpověď šéfa Evropské komise ukrajinské vládě, že z žádané okamžité dvoumiliardové hotovosti lze poskytnout jen něco přes třetinu.
Loni touto dobou se Evropská unie ještě zdráhala účastnit se proti Rusku přetahované o ukrajinského vůdce Janukovyče. Ten lavíroval mezi Západem a Východem oportunisticky podle toho, kdo dá víc. Kyjevský Euromajdan pak ale Evropě připomněl, že za některé hodnoty, které považujeme za podstatné a jež sdílíme, je někdy třeba mnohé obětovat. Teď už bychom před Ukrajinou ztrácet tvář neměli.
Autor je publicista
Čtěte také:
Jednání na Ukrajině se rozjíždějí, Jaceňuk zve do vlády i Tymošenkovou
