V Jemenu jsme svědky situace na arabský svět dost neobvyklé. Desítka zemí tu spojila své síly, aby vyhověla žádosti o vojenskou pomoc mezinárodně uznávané vládě, která se cítí ohrožena povstalci. Tradičně partikulární zájmy vesměs autokratických vládců Arabského poloostrova se zřejmě začínají s šířením chaosu v této části světa sjednocovat. Sliby všichni za jednoho, jeden za všechny, se tu dosud nebraly moc vážně.
Ale Jemen i drobnější jiné ozbrojené zásahy z nedávné doby ukazují, že situace se dramaticky mění.
Klíčová otázka teď zní: Mohli bychom podobný postup očekávat také například v Libyi nebo Sýrii? Takto se ptát je ale zatím předčasné. V Jemenu od minulého týdne zasahují především síly arabské Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC), která svou vůli ke kooperaci bezpečnostních sil otevřeně deklarovala počátkem prosince na svém summitu v katarském Dauhá.
I když se zdá síla stovky bojových letounů při nynějších arabských vzdušných úderech v Jemenu úctyhodná, stejně jako připravených sto tisíc vojáků pozemních sil, jde v podstatě stále jen o lehkou jízdu. Páteří arzenálu sil GCC sice je mocná Saúdská Arábie, která objemem nákupu zbraní loni předstihla i miliardovou Indii. Ale z pohledu dostupnosti lidských zdrojů i s přispěním dalších ropných emirátů musí být vzhledem k možnosti konfliktu s některou z regionálních mocností, především Íránem, nadále velmi opatrná.
Formované vojenské uskupení Arabského poloostrova tedy potřebuje mít na své straně v každém případě ještě nějakou těžkou váhu. Tou dosud byly USA, u ostatních emirátů ještě zčásti Británie a Francie. Působení západních mocností v regionu se však musí zdát vzhledem k nynější situaci Iráku, Sýrie nebo Libye ropným šejkům Zálivu přinejmenším diskutabilní. Proto nastal v posledních letech velký příklon Arabského poloostrova k Egyptu, jak už naznačoval proud desítek miliard dolarů ve prospěch režimu prezidenta Abdala Fattáha Sísího. Právě on by se měl stát onou těžkou vahou, jež by společnému arabskému vojenskému uskupení dodala respektu.
Vrcholný summit Ligy arabských států v egyptském Šarm aš-Šajchu o víkendu tento trend potvrdil stejně jako dva týdny předtím na stejném místě konané ekonomické fórum, jež přislíbilo skutečnou obrodu Egypta. Z jeho popudu se LAS v neděli shodla na vytvoření mechanismů společných vojenských sil pro zásahy v podobných situacích, jaká nastala v Jemenu.
Z evropského hlediska jde celkově o jednoznačně vysokou míru emancipace našich arabských sousedů. Otázkou je, jaké vztahy se do budoucna mezi naší modrou a jejich zelenou aliancí rozvinou. Určujícím faktorem zatím zůstává jejich závislost na našich pokročilých zbrojních technologiích, ale v dnešním geopoliticky stále komplikovanějším a technicky se rozvíjejícím světě to nemusí trvat věčně.
Pokud však tato emancipace povede k uklidnění konfliktů, k řešení stále naléhavějších humanitárních krizí v našem okolí, pak bychom měli být spokojeni a přispívat k ní. Vzájemná výhodnost by měla být zásadou při budování vztahů i nadále. Kde společný zájem hledat lze, tam by se hledat měl.
Čtěte také:
Saúdská arábie intervenuje v Jemenu. Írán operaci odsoudil
Nálety na Jemen otřásly ropou, zlatem i měnami
Jemen se propadá do chaosu, povstalci vtrhli do paláce prezidenta
