Kola světové diplomacie se kvůli občanské válce v Sýrii roztáčejí na plné obrátky. To určitě neznačí nic dobrého. Když se už i Spojené státy a Rusko, které v této již přes dva roky se stupňující krizi dosud zastávaly protikladná stanoviska, dokázaly shodnout na nutnosti přivést bojující strany k jednacímu stolu mírové konference, pak zjevně hrozí velmi vážné nebezpečí.
Gordický uzel otázky vnější intervence totiž přeťal počátkem května Izrael, za což mu nyní síly syrského prezidenta Bašára Asada při opakování takové akce slibují odvetu odpálením svých nejmodernějších raket na Tel Aviv.
Tyto rakety by mohly nést ve svých hlavicích také chemické nebo biologické zbraně. Vzniká tedy situace podobná té válce ze Zálivu z let 1990 až 1991, kdy se ohniskem krize stal místo dnešní Sýrie Irák.
Podobně nebezpečné trendy potvrzují zprávy o fyzickém nasazení cizích sil ve prospěch bojujících stran v Sýrii. V tuhém zápase o strategické západosyrské město al-Kusér ovládající přístup Damašku k pobřeží a povstalců zase do Libanonu se utkali také zástupci libanonských sunnitů a šíitů, kteří vedli mezi sebou občanskou válku už v sedmdesátých letech.
Simultánně propuká také na druhé straně syrských hranic v nevídané míře sektářské násilí v Iráku.
Nebezpečné trendy
Ženeva II
Čím dřív se tedy růst a replikace této válečné stvůry zastaví, tím lépe. Na co nejrychlejší přípravě nové velké mezinárodní mírové konference k Sýrii se během uplynulých dvou týdnů při jednáních v Moskvě s ruskými představiteli shodli americký ministr zahraničí John Kerry, britský premiér David Cameron i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Ústřední role Ruska přitom spočívá ve vlivu na Asadův režim, ale samo Rusko přitom údajně nechce nikomu diktovat.
Podmínky svolání konference přezdívané Ženeva II však sdělil v pátek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov jasně: prostředníkem bude Organizace spojených národů za účasti všech stran konfliktu bez jakékoli vnější intervence, přičemž za vyjednávací stůl by měly zasednout také Írán a Saúdská Arábie. Budou ale ochotni u takového stolu sedět i Američané a hlavně zástupci Asadovy vlády?
Washington zatím svolání konference všemožně podporuje, podle Kerryho posledních kontaktů i syrská opozice. Postoj prezidenta Asada však zůstával skeptický, a tak dává šéf americké diplomacie najevo, že pokud Damašek účast odmítne, přichází na řadu rozšíření podpory jeho oponentům. Zda to bude zahrnovat také dodávky zbraní nebo přímou zahraniční vojenskou intervenci, nebylo bezprostředně zřejmé, ale už v dubnu oznámené posilování americké vojenské přítomnosti v Jordánsku a dříve také protiraketové obrany NATO v Turecku naznačuje přípravy na nejhorší situace.
Riziko mezinárodní krize
Podobně vedle diplomatických snah postupují také Írán a Rusko, které rovněž mimo jiné zájmem svých ropných společností o Libanon a Egypt a úmyslem ponechat ve Středozemním moři stálou bojovou skupinu pěti až šesti plavidel dává jasně najevo, že Středomoří jen tak neopustí. Pokud se tedy myšlenka míru v Ženevě neprosadí, můžeme se připravit na možná vleklou, ale rozhodně se rozšiřující krizi nejen v Sýrii, ale také v mezinárodních vztazích obecně.
Čtěte také:
Američané vytýkají Rusům dodávky zbraní syrskému režimu
Turecko viní Sýrii z výbuchů, podle některých hrozí válka
Autor je publicista
