Více než rok trvající epidemická situace výrazně dopadla na většinu průmyslových odvětví, topenářskou výrobu nevyjímaje. Hlavním problémem je extrémní nárůst komoditních cen ocelového plechu, kdy cena na začátku letošního třetího kvartálu bude téměř dvojnásobná ve srovnání se stejným obdobím roku minulého, upozorňuje ředitel Korad Radiators Pavel Matoušek.
„Při současné redukované nabídce evropských oceláren a absenci dovozu z Asie přestává být otázkou za kolik, ale zda vůbec si firmy vyrábějící radiátory v Evropě dokážou zajistit dostatek ocelového plechu ve svitcích, což je náš základní vstupní materiál,“ říká.
Loni v červenci se ceny plechu pohybovaly na úrovni 500 eur za tunu. Nyní se na třetí kvartál obchodují za ceny převyšující tisíc eur (v přepočtu přibližně 26 tisíc korun).
„Tak vysoký a dlouhotrvající nárůst cen oceli již žádný evropský výrobce nedokáže absorbovat ve svých maržích ani v levně pořízených zásobách a musí jej promítnout do cen radiátorů,“ naznačuje Matoušek, že koncové ceny radiátorů v obchodech porostou.
Kvůli nepřehledné situaci společnost také musela přikročit k pozastavení některých plánovaných investic.
Korad Radiators plánovala loni ve výrobním areálu v Košicích instalovat další svařovací linku na výrobu radiátorů, což by umožnilo navýšit výrobní kapacitu více než dvojnásobně. „Loňský rok bohužel vnesl nejen do našeho podnikatelského prostředí značnou míru nejistoty, kvůli které jsme byli nuceni tyto investiční plány dočasně pozastavit,“ říká Matoušek.
Proto se firma ve složitém loňském roce zaměřila na projekty s nižším nárokem na kapitál, především na úsporu energií, implementaci nového informačního systému a na projekty ke zvýšení produktivity výroby.
Méně novostaveb, více rekonstrukcí
Vedle cen surovin ovlivňuje trh i celková ekonomická situace, která s sebou nese rostoucí ceny nemovitostí nebo třeba změnu sazeb hypotečních úvěrů. „Vzhledem k předpokládanému poklesu kupní síly a očekávanému růstu úrokových sazeb očekáváme přesun přibližně 15 až 20 % poptávky z nové výstavby k rekonstrukcím staveb v oblasti rezidenční výstavby po dobu dvou až tří let. Vliv na pokles trhu bude mít i snížená poptávka po kancelářských prostorách,“ předpovídá ředitel společnosti, jejíž název kdysi vznikl ze slov „Košický radiátor“.
Právě kvůli názvu musela firma, která je na Slovensku dominantním výrobcem radiátorů a v Česku má zhruba pětiprocentní tržní podíl, v loňském roce čelit obchodnímu sporu s konkurenční firmou Korado z České Třebové. Matoušek tvrdí, že jim v souvislosti se sporem vznikly značné škody, a hodlá se domáhat jejich náhrady.
„Vzhledem k načasování předběžného opatření na začátek hlavní sezóny loňského roku a vzhledem k tomu, že napaden byl i jeden z našich obchodních partnerů, je naprosto zřejmé, že se ze strany polostátní společnosti Korado jednalo o součást obchodní taktiky,“ říká.
Vrchní soud v Praze ale návrh předběžné opatření zamítl a rozhodl, že Korad může název používat dál. „V mezidobí vznikla naší společnosti v souvislosti s opatřením značná škoda a Korado ji bude muset uhradit,“ naznačuje Matoušek. „Radiátory Korad vytápěly domy svých zákazníků již dávno předtím, než konkurent z České Třebové byl vůbec založen. K tomu jsme soudu předložili nezpochybnitelné důkazy.“
Značka Korad je na trhu přes půl století. Skupina českých investorů ji získala v roce 2019 spolu s aktivy spojenými s výrobou radiátorů od společnosti U.S. Steel Košice. Od U.S. Steel Korad i nadále odebírá ocelové plechy.
Testování každý týden
Opatření proti pandemii se projevila i v areálu společnosti U.S. Steel, kde Korad Radiators vyrábí. Již od samého začátku pandemie zavedla firma opatření vztahující se k používání ochranných prostředků, a to v předstihu před nařízeními státních orgánů.
Zaměstnanci dostávali k dispozici roušky a později i respirátory. „Na Slovensku není podle aktuální legislativy možné samotestování zaměstnanců, zaměstnanec je způsobilý k práci jedině po absolvování testu v akreditovaném středisku. Takovým testem prochází zaměstnanci firmy každý týden,“ objasňuje šéf firmy.
Matoušek je podle svých slov zastáncem tzv. izraelského scénáře. Míní tím jednoznačně a jasně komunikovaná karanténní opatření, provedená včas a po opravdu nezbytnou dobu, a současně maximálně intenzivní očkovací kampaň i za cenu dražšího nákupu vakcín. Dřívější restart ekonomiky za to podle něj rozhodně stojí.
„Nemyslím si, že je v současné situaci nezbytně nutné úplně zastavovat provoz firem. Vnitřními opatřeními lze velmi účinně toto riziko snížit. Ale pochopitelně to souvisí s charakterem výroby. My vyrábíme na automatizovaných linkách, není tedy složité udržet rozestupy mezi zaměstnanci, větrat prostory a připravit taková schémata pohybu zaměstnanců v areálu, aby se mezi sebou potkávali pokud možno minimálně,“ uzavírá.
