Na opatření vlády nedoplatí sluneční zlatokopové, ale hlavně drobní investoři
Běžte s tím už opravdu někam, komentuje další protisolární balíček Nečasovy vlády majitel menší fotovoltaické elektrárny. „Kabinet se sice snaží s pomocí četných opatření utnout příjem několika zlatokopů, ale současně připravil o živobytí desítky drobných investorů,“ tvrdí. Jméno si zveřejnit nepřál, i kvůli vysoké citlivosti při jednání s bankami.
„S kolegou jsme vydělali každý za dvacet let podnikání deset milionů korun. Všechno jsme to investovali do stavby solární elektrárny, a navíc jsme si půjčili dalších zhruba sto milionů. Teď budeme rádi, když se nám to všechno podaří nějak splatit. Skoro každý den mi volají z banky, musím říci, že jsou dost nervózní, to já ale taky,“ komentuje majitel solární elektrárny další z protifotovoltaických opatření.
Podobných investorů, na které dopadne Nečasův protisolární balíček, jsou stovky. Na celém solárním boomu se však překvapivě podílejí jen několika desítkami procent. Dle informací týdeníku EURO se před pár měsíci Energetický regulační úřad (ERÚ) snažil omezit solární boom, a tím i skokové zdražení elektřiny, když se chtěl dohodnout na regulaci solárního byznysu přímo s majiteli slunečních elektráren. Pracovníci regulačního úřadu nafasovali mapy a vyrazili do terénu, kde se snažili domluvit se s majiteli jednotlivých elektráren na případných podmínkách regulace. Marně.
Cenný je ovšem jeden údaj zjištěný regulátorem. „Zhruba osmdesát procent všech solárních elektráren v Česku ovládá pět šest subjektů,“ tvrdí zdroj z Energetického regulačního úřadu. Pokud jsou jeho údaje správné, a nic opaku nenasvědčuje, potvrzují, že do solárního byznysu investuje několik „zlatokopů“. Ostatně na solární elektrárny bude brzo alergický i předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. Právě jeho úřad stanovuje výši poplatků na podporu obnovitelných zdrojů energie, které tlačí na růst ceny elektrického proudu. A podle kritiků právě ERÚ cenovou blamáž zavinil.
Fiřt se kvůli tomu musí začít bát, že jej energie vyrobená ze slunce připraví o křeslo šéfa úřadu. Jak jinak si vysvětlit větu, kterou prohlásil v rozhovoru pro Hospodářské noviny předseda vlády Petr Nečas: „Až skončí epizoda s fotovoltaikou, jedním z prvních kroků, který čeká vládu, je analýza fungování regulačního úřadu.“ Šéf ERÚ má alespoň pravděpodobně zastánce v ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi, který považuje nátlak na Fiřta za nepřístupný.
Ale vraťme se zpět k fotovoltaickým elektrárnám. „Elektřina pro domácnosti a podniky by příští rok neměla zdražit o více než 5,5 procenta,“ prohlásil v polovině minulého týdne Petr Nečas. Zdražení vláda omezí zavedením daně ve výši 26 procent za výrobu elektřiny ze slunečního záření a uvalením darovací daně na emisní povolenky. Dřívější odhady zdražení elektřiny kvůli rozvoji fotovoltaických elektráren a vyššímu příspěvku na výrobu z těchto zdrojů hovořily o dvanácti procentech pro domácnosti a sedmnácti procentech pro podniky.
Daň za výrobu elektřiny ze slunečního záření by státu příští rok měla podle Nečase přinést asi 4,2 miliardy korun. Výnosy z darovací daně za povolenky přidělené v letech 2011 a 2012 vydělají 4,8 miliardy. Vláda také zvýší poplatek za vynětí půdy ze zemědělského fondu, na níž jsou solární panely umístěny, což přinese další 1,7 miliardy. Zhruba miliarda korun půjde ještě na kompenzaci zdražení elektřiny ze státního rozpočtu. Srážková daň má zvednout návratnost investic do solárních zdrojů ze současných sedmi na patnáct let. Bude se týkat solárních zdrojů připojených v letech 2009 a 2010.
„Zafixovali jsme přípěvek na podporu pro fotovoltaické zdroje ve výši 370 korun na megawatthodinu, což si vyžádá ze státního rozpočtu 11,7 miliardy korun. Za těchto okolností je garantováno, že nárůst cen elektřiny jak pro průmysl, tak pro domácnosti nepřekročí 5,5 procenta,“ upozornil premiér.
Novou darovací daň na emisní povolenky nejvíce „odnese“ elektrárenská společnost ČEZ. Firemní zisk se kvůli této dani sníží zhruba o tři miliardy korun. To těžce nesou manažeři z vedení firmy, kteří v neformálních rozhovorech označují daň za nesmyslnou a likvidační. S vládním protisolárním balíčkem ale ostře nesouhlasí Česká fotovoltaická průmyslová asociace, čemuž se nelze divit. Ta totiž tvrdí, že pokud se zohlední pokles cen elektřiny, zdražení může dosáhnout pouze 3,1 procenta pro domácnosti a 5,2 procenta pro firmy.
„Ke kompenzaci zdražení elektřiny plně postačí výnosy z prodeje emisních povolenek. Radikální kroky vlády jsou založeny výhradně na výpočtech Energetického regulačního úřadu, které vycházejí ze zmanipulovaných dat,“ uvedla Česká fotovoltaická průmyslová asociace. Její šéf František Smolka dokonce pohrozil, že srážkové zdanění pouze poškodí důvěryhodnost České republiky a spustí vlnu arbitráží.
Investoři si takovou zásadní změnu podmínek nenechají líbit. Dle Smolky se totiž nejedná o daň, ale o snížení garantované ceny elektřiny. Advokát asociace Pavel Doucha z advokátní kanceláře Šikola a partneři dokonce prohlašuje: „Srážku daně uskuteční distribuční společnost, která vykupuje elektřinu z fotovoltaických elektráren. Dodatečné snížení garantované ceny formou této takzvané daně povede k úspěšným soudním sporům a arbitrážím proti České republice.“
Zástupci firem komentují opatření přijaté Nečasovou vládou jako pozitivní. Přišlo ale s minimálně dvouletým zpožděním. Manažeři velkých společností jsou přesvědčeni, že se s protislunečními opatřeními čekalo do té doby, než si své elektrárny dostaví někteří významní politici.
