Mluvíte dost smířlivě. Vaše kolegy z branže článek radního Stropnického hodně naštval…
Je 25 let po revoluci a mnozí lidé, kteří neprošli konfrontací s komunismem, z nějakých důvodů tíhnou k levičáctví. Na druhé straně žádná nemoc není nevyléčitelná.
Zveřejnil jste otevřený dopis radní Rejchrtové, kde jste jí poměrně ostře vysvětlil, že by bylo minimálně slušné, pokud by se s vámi jako s největším investorem na Praze 4 alespoň sešla. Sešla se s vámi?
Ano. Myslím, že to bylo smířlivé setkání. Nemá smysl v tuto chvíli hodnotit, jak to bude dál. Čas ukáže. Ti lidé jsou v politice noví. Myslím si, že extremismus megakorupce vychýlil nálady v Praze k zelenému extremismu, který ovšem může být stejně nebezpečný jako korupce. Teď jde o to, nalézt rozumný přístup.
Myslíte si, že se aktivistům, které vynesly volby na radnici, podaří takový přístup nalézt?
Je to případ od případu. Jestli někdo jde do politiky s tím, že už se nic nepostaví, je na úrovni zločince. Jestli tam jdou lidé s tím, aby se stavělo podle pravidel a vkusně, pak je to v pořádku.
Chybí tu vize rozvoje Prahy, město pak nemůže bohatnout a jen živoří.
Myslíte si, že úspěch zelených a těch, kteří bojovali proti developerům v komunální politice, je ještě důsledkem systému Janoušek?
Je absurdní, že zelení jsou v Praze součástí Trojkoalice, jejíž minimálně jedna část byla financována z Janouškových peněz.
Myslíte spolupráci KDU/ČSL a developera Luďka Sekyry?
Ano, ale pro mě jsou politici jednotliví lidé, a ne partaje. V každé ze stran byli slušní lidé a s těmi nemáme problém spolupracovat. V této kanceláři seděli pánové Wolf i Bělobrádek a my jsme jim přispěli malou částkou na celorepublikovou kampaň. Deklarovali, že chtějí stranu očistit. Každý se může rozhodnout, od koho se nechá podpořit. Oni to nemusejí myslet zle, ale patrně si neuvědomují, že je ty věci mohou v budoucnu dobíhat.
Myslíte si, že Roman Janoušek má ještě možnost usilovat o nějaký vliv prostřednictvím lidovců?
Víte, já jsem se nikdy s Janouškem nesetkal.
Tak jak se vám podařilo stavět?
My jsme stavěli jen tady, v Praze 4, nepotřebovali jsme žádnou mimořádnou náklonnost politiků. Dílčí změny územního plánu probíhaly do roku 2004 a tehdy ještě nemělo korupční prostředí tak obrovský rozměr, jaký nabralo po vstupu do EU a mělo až do roku 2010. Pro mě osobně je ta bémovská klika jedna z největších zločineckých band porevoluční historie.
Myslím, že to teď developery dobíhá…
Přesně tak. Jestliže je dnes developer na veřejnosti sprosté slovo, tak první otázka, kterou si musí developer položit, je, zda za to také nemůže. Mnozí z nich neváhali aktivně spolupracovat s pražskou chobotnicí, častokrát vznikají na okrajích Prahy sídelní útvary bez jakékoli infrastruktury. Pokud se developer snaží vytěžit území do posledního halíře, nemůže to ve městě a na veřejnost působit dobře.
Měli se developeři vzepřít, nepřistoupit na daná pravidla hry, a tedy nestavět?
Za bolševika jsem byl antikomunista, dnes jsme striktně antikorupční subjekt. Později jako věřící jsem si uvědomil, že idea komunismu má původ v Bibli. Když to zjednoduším, celá myšlenka komunismu je vytvořit nebe na zemi bez Boha. Komunismus ale nebere v úvahu, že lidé jsou přirozeně sobečtí, pyšní, chamtiví, a předpokládá, že si každý bude brát k životu jen to, co potřebuje.
Komunismu z podstaty nedochází, že je tu ďábel, který každého ponouká, abychom tíhli ke zlému. My jako lidé jsme ale naštěstí svobodní, můžeme se rozhodovat pro zlo, nebo dobro. My jsme se rozhodli před mnoha lety, že se součástí korupčního systému nestaneme. V Roztylech nám běží dílčí změna územního plánu už devátý rok.
Protože jste nechtěl hrát tu hru?
Nabídli jsme oficiální dar městské části, ale na některé zkorumpované politiky nabídka zapůsobila jako červený hadr. Na těch darovaných sto milionů Praze 4 jsme dostávali zpětné vazby, že je chtěli celé pro sebe, i když i z těch sto milionů si nepochybně dokázali nakrást…
Kdybyste se ale setkala s některým z těch megazlodějů, budou na vás působit příjemně a budou mít tisíc důvodů k vlastnímu ospravedlnění. Já jsem slyšel jednoho lobbistu vysvětlovat, že do toho systému musel jít také, protože se už nemohl dívat, jak moc se krade. Krást se má přece s mírou, říkal. Jenom nevím, kterého Míru měl na mysli.
Trochu se obávám, že i slušní lidé začínají mít takové názory. Teď se sice nekrade, ale nic se neděje, nehýbe, chybí motivační motor.
Už za komunismu platilo, že kdo nekrade, okrádá svoji rodinu – to jsou věci, které jsou ve společnosti zakořeněné. Já tvrdím, že kdybyste vzala průměrný vzorek české populace a dosadila jej místo politiků, začne krást ještě víc než oni. Ty podvody začínají opisováním ve škole, pokračují prodáváním bezvýznamných fotbalových zápasů či získáváním neoprávněných výhod ze známosti.
Základním kamenem společnosti je rodina. Jak my dnes vychováváme děti, taková bude příští generace. Co nás opravňuje kromě naivity k tomu, abychom věřili, že ta další generace už bude lepší? Nikdo z těch komunistů si nedovolil ukrást tolik jako porevoluční politici.
Přece jen si myslím, že dnes už je normální nekrást. I v těch změnách územního plánu za Hudečkovy radnice se přestalo tolik loupit...
Pozitivní je, že každý člověk má právo se změnit. Když se jednotlivec bude snažit zlepšit sebe, může tak motivovat ostatní. A pana Hudečka jsem považoval za nejsolidnějšího a nejčestnějšího primátora, který tu po revoluci byl. A byl jediným politikem na pražské i celorepublikové úrovni, který měl nějaké vize. On měl vize městotvorné, o Matěji Stropnickém mnozí říkají, že má také vize, ale destruktivní.
Regulace je zdrojem kreativity, píše například ve svém manifestu urbanismu. Souhlasíte?
Pravidla musejí existovat, to je bez diskuse, ale musejí být motivující. Pokud tu budou platit zákony, že můžete postavit nové Vinohrady, tak je to dobře, ale podle současných norem nic takového už nepostavíte.
Sám jste ale viděl, jaký nastal povyk, když taková pravidla vzešla z Pražských stavebních předpisů…
To je klasická česká malost, zášť a závist, která brání, aby se Praha rozvinula jako světová metropole. Praha je bezesporu krásná, ale na tom nemá zásluhu žádná současná garnitura, ale největší developer všech dob Karel IV., který byl Čech jen napůl. Ten stanovil hranice města na 500 let dopředu.
Pro mě osobně je ta bémovská klika jedna z největších zločineckých band porevoluční historie.
Kdy dokončíte BB Centrum, a co dál?
Až do roku 2022 máme v BB Centru co stavět. Čeká nás ještě sedm etap. Roztyly se posouvají. Devátý rok běží změna územního plánu. Pokud znovu nenastane zlovolný zásek z jakékoli strany, v příštím roce by měla být schválena. Chceme tam zhruba 70 tisíc metrů kanceláří, na polovině našeho území vybudujeme veřejný park. Myslím, že by to mohl být hezký projekt.
V rámci BB Centra jste postavil školku a sportovní centrum. Stavíte si město ve městě?
Postavili jsme i školu. Devítiletku. Koupili jsme budovu starou sto let a kompletně ji opravili. Funguje jako křesťanská a provozuje ji církev. Jsou to projekty za stovky milionů korun a máme z nich radost. My tu máme i byty. S rodinou máme bydlení na venkově, ale třetinu roku trávíme tady a moje manželka je absolutně spokojená, že všechny služby, které k životu potřebuje, objede v BB Centru s kočárkem a nemusí vytáhnout auto.
S rezidencemi jste se trefil do té nejhorší krizové doby. Jak se vám byty prodávaly?
Postavili jsme nějakých 140 bytů za zhruba miliardu. Bylo to v době krize, ale nezlevňovali jsme. Na miliardovém projektu jsme byli schopni realizovat desetiprocentní zisk, takže to nedopadlo špatně. Ještě plánujeme tři rezidenční etapy.
Ale na kancelářích se dá vydělat více, že?
Kanceláře jsou nejvyšší liga. Je u nich složitější otázka financování a dlouhodobá finanční návratnost. Také trvá dlouho, než klienti přijmou finální rozhodnutí. Pak se ale chtějí za šest až devět měsíců stěhovat, takže musíte mít budovu ve výstavbě. Banky ovšem nechtějí financovat žádný spekulativní development, takže musíte do projektu vkládat svoji equitu. Jinými slovy musíte věřit tomu, že máte natolik kvalitní produkt, že uspěje na trhu. Ještě před pár lety bylo nereálné, když developer budovu dokončil a pronajal, aby získal prostřednictvím refinancování svou equitu zpátky. Dnes to už možné je.
Jako jeden z mála jste prodal své budovy, a potom si je koupil zpátky. Jaký to má smysl?
BB Centrum má dnes 17 budov, z toho 12 kancelářských. My jsme jich prodali devět. Jednu už jsme koupili zpátky a o několika dalších jednáme. Důvod je jednoduchý. My chceme, aby si celá oblast BB Centra udržela určitou prémiovost a výjimečnost, a tomu roztříštěné vlastnictví nepřispívá. Pět budov, o kterých jednáme, koupily investiční fondy, jež mají obvykle určitý investiční horizont. Málokterý fond chce držet budovu delší dobu než deset let. A ta doba už u některých uplynula nebo brzy uplyne.
Takže chcete mít svoje městečko zkrátka pod kontrolou?
My jsme připraveni jednou udělat IPO nebo zřídit retailový fond, kam bychom pustili i další investory. V každém případě se ale chceme vždy o BB Centrum starat z hlediska asset managementu. Já počítám s tím, že tu chci mít uloženou velkou část svých podnikatelských financí.
Mnozí lidé, kteří neprošli konfrontací s komunismem, z nějakých důvodů tíhnou k levičáctví. Na druhé straně žádná nemoc není nevyléčitelná.
Velkou část svých osobních peněz dáváte na charitu, ale moc o tom nemluvíte. Na co přesně přispíváte?
V roce 1998, kdy jsem uvěřil, jsem uzavřel s Pánem Bohem ve svém srdci smlouvu, že budu určitou část svých prostředků dávat na evangelizaci. Aby lidé měli v dnešním uspěchaném a materiálním světě možnost poznat Spasitele. Je-li Bible pravdivá, a ona je, pak existuje věčný život, který nabízí Pán Bůh každému. A jestli je věčný život realita dostupná pro každého, pak je to ta největší hodnota. My jako lidé ale děláme všechno pro to, abychom věčný život nezískali.
Zároveň také přispíváte politickým stranám, i když v malém měřítku. Proč?
My jsme apolitický subjekt. Historicky jsme přispěli skoro všem stranám drobnými dary. Velmi často to nemá nic společného se stranami, ale s lidmi, kteří nejdou do politiky krást a chtějí udělat něco dobrého.
Takto vnímáte i pana Babiše, když jste přispěl ANO?
Pořád tohle přesvědčení mám. My jsme se setkali někdy v roce 2010 a i dnes mluví stejně. Vím, že nemají šanci změnit všechno za rok nebo za dva. Zároveň vím, že v Praze, kde ANO získalo hodně hlasů, nebylo nikdy horší podnikatelské prostředí než dnes. Čas ukáže, jaké pohnutky pan Babiš měl.
Vraťme se ještě k developmentu. Mezi developery je snaha spojit se a věci měnit, včetně špatné image. Co si o tom myslíte?
To je dobrá myšlenka, ale v minulosti už tu takové snahy několikrát byly a většinou skončily po první schůzce. Každý má spoustu vlastní práce a pro řadu z nich nakonec bylo jednodušší politikům něco dát než řešit společnou platformu. Věřím, že dnes už by to mohlo být jinak. Ale neměli by to být jen developeři. Ten obor má obrovský multiplikační efekt na řadu profesí – architekty, projektanty, bankéře, výrobce stavebních materiálů – a obrovsky ekonomice prospívá.
Development je klíčový pro bohatství národa. Ať už jsou to byty, nemovitostní fondy. Lidé, kteří investují své úspory do realit, mají větší výnos než u státních dluhopisů. Tahle země má obrovský dluh – nikdo nepochopil, o čem nemovitosti vlastně jsou. Takže pokud by platforma vznikla, neměla by to být jen platforma developerů, ale i třeba svazu podnikatelů ve stavebnictví nebo architektů. Ti jsou nositeli kreativity.
Proč si myslíte, že tu nevznikají žádné výjimečné stavby?
Jeden z důvodů je určitě ekonomický. Nájmy v Praze a ceny bytů i velikost trhu jsou zanedbatelné v porovnání s jinými metropolemi. Při 15eurových nájmech tady těžko můžete očekávat top světové budovy. A za druhé tu chybí vize rozvoje Prahy, město pak nemůže bohatnout a jen živoří. Není tu dobudována infrastruktura, chybí vnější a vnitřní pražský okruh, chybí spojení na letiště. To jsou základní předpoklady.
Napíšete další knihu?
Už mám dokončen rukopis třetího dílu. Trvalo mi to osm let, protože jsem procházel složitým obdobím, kdy se mi rozpadla rodina. Do konce roku, myslím, v omezeném nákladu vyjde. Budu ale muset napsat čtvrtý díl, kde přijde teprve rozuzlení mého života. A tím bych rád skončil.
Radim Passer (52) |
---|
V roce 1991 založil společnost PasserInvest Group a věnoval se především rekonstrukci činžovních domů. V roce 1998 mu zemřel syn a on uvěřil v Boha. Je členem Církve adventistů sedmého dne, které stejně jako ostatní věřící odvádí desátky. Od roku 1996 staví svůj největší projekt BB Centrum na dvaceti hektarech v pražské Michli, který dnes čítá 200 tisíc metrů čtverečních kancelářských a komerčních ploch. Investice do souboru kancelářských budov a bytů zatím dosáhla 14 miliard korun. Passer už napsal dvě knihy o svém životě a nalezení Boha. Rozvedl se a znovu oženil a v současnosti očekává narození druhého potomka. Žebříček Top miliardáři 2014 odhadl Passerův majetek na 2,5 až 2,8 miliardy, mezi českými boháči se umístil na 97. místě. |