Celá politická třída dnes prostě patří do kriminálu, když už je nejde pověsit
Kauza vyšetřování reorganizace policie v posledních dnech nabrala na dramatičnosti a nutno říci, že to nebylo vzhledem k jejím aktérům až tak neočekávatelné.
Skandalizovaný policejní prezident Tuhý měl být podezřelý z brutálního úniku informací, neboť z telefonu někoho jemu blízkého kdosi varoval olomouckého podnikatele Tesaříka před policejní šťárou.
Policejní reorganizace se měla udát právě proto, aby to nevyšetřily naše jediné poctivé a nezkorumpovatelné orgány činné v trestním řízení Ištvan, Šlachta a jeho místní pověřenec Komárek. Nyní se ukázalo, že orgáni si drobet popletli příchozí a odchozí zprávy v inkriminovaném telefonu, a z brutálního úniku informací je najednou brutální blamáž.
Pamětník vzpomene na kdysi slavné odpovědi Rádia Jerevan. Otázka: „Je pravda, že Juriji Gagarinovi na Rudém náměstí někdo daroval automobil?“ Odpověď: „Ano, je to vpodstatě pravda, ale nebyl to Jurij Gagarin, ale Ivan Ivanovic. Nešlo oautomobil, ale o bicykl a nebyl mu darován, ale ukraden.“
Kdysi jsme se tomu smáli, dnes z toho až mrazí, jak blízko jsme se ocitli světu, o němž jsme mysleli, že je nevratně pryč.
Ne, generál Tuhý není Rudolf Slánský.
A Jana Nagyová Nečasová fakt nemá nic společného s Miladou Horákovou. Člověk je bytost hřešící a občas i nemravná. A po hříchu má přijít trest. Ale ten trest musí být podložen spravedlivým procesem a vynesen na základě provedených důvěryhodných důkazů. Nikoli veřejným lynčem provedeným veřejností na základě demonstrativních razií, zatýkání a řízených úniků „informací“ typu té o varovné SMS směrem ke kolaborantským novinářům. To, čeho jsme už několik let každodenními svědky, není žádný boj s korupcí, ale systematické vytváření fiktivního veřejného nepřítele, který prostě krade, a j e úplně jedno, jestli mu to někdo dokázal, nebo ne.
Podstatné je dosáhnout nálady veřejnosti, kdy převládá přesvědčení, že celá politická třída dnes patří do kriminálu, když už je nejde hned bez soudu pověsit.
A ta nálada už opravdu není daleko.
Když ministr financí Babiš označí volebního konkurenta, socanského hejtmana z Ostravy, za zloděje a tuneláře bez jediného důkazu, nikdo se nad tím nepozastaví.
V těch civilizovaných zemích, ke kterým tak rádi vzhlížíme, by z takového politika byli komentátoři zhnuseni a na pokraji zvracení a dotyčný by neměl už nikdy v žádných volbách šanci. Tady to nikomu nepřijde divné a od svých se dočká poplácání po ramenou „Dobře jsi mu to řekl“. Nedochází jim, že totéž může jednou říkat o nich, a zničit jim tak život. Revoluce prostě požírají své děti.
Nyní bude nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman prověřovat skandální chování svého podřízeného Ištvana ajeho kompliců. Předem je jasné, že to dopadne ve stylu „vyšetřování skončilo, zapomeňte“.
Proto by měl raději na svou funkci sám rezignovat. Roky Ištvana kryje, přestože je zřejmé, že jeho zásah na Úřadu vlády nebyl žádným bojem s kriminálními živly, ale státním převratem. Přikryl i roky trvající neústavní postupy při získávání povolení k odposlechům policisty a při uvalování vazby na sprosté podezřelé a aktivně participuje na snaze posunout tuto zemi od standardní demokracie k prokurátorskopolicejnímu systému, v němž bude u moci ten jediný, „kto nekradne“, a ostatní uvidí, zač je toho loket. Pak bude úplně jedno, jestli je nějaká SMS odeslaná nebo přijatá. Vždyť je všem jasné, kdo je lotr. Nebo snad ne? Snad si budeme alespoň moci vyprávět vtipy o rádiu Holomóc. •
Není to žádný boj s korupcí, ale systematické vytváření fiktivního veřejného nepřítele.
O autorovi| Pavel Páral, paralp@mf.cz
