Je možné vyvézt nebezpečný jaderný odpad? V Německu řeší problém jaderných koulí, které se využívaly jako palivo pro výzkumné účely. Co teď s nimi? V úvahu připadalo úložiště ve Spojených státech, vláda ale chce vývoz jaderného odpadu zakázat.
Jaderný odpad? Není problém, vyvezeme ho. Pokud se mohlo v Německu o této variantě alespoň uvažovat, nyní se to má změnit. Vláda Angely Merkelové se rozhodla odstoupit od jádra a do roku 2022 uzavřít veškeré jaderné reaktory v zemi. Nyní jich je v provozu stále osm. S tím ale souvisí problém, co s jaderným vyhořelým palivem?
„Komise vyzývá k legislativnímu zákazu exportu vysoce radioaktivního materiálu,“ uvedla komise k ukládání jaderného odpadu už loni. Jde o to, že Německo nemá konečné úložiště pro jaderný odpad. Co dál s jaderným odpadem, bude řešit německý Spolkový sněm.
Aktuálně se jedná o jaderný odpad z reaktoru Jülich, řekl pro Süddeutsche Zeitung Steffen Kanitz z poslanecké frakce CDU/CSU. Podle deníku Süddeutsche Zeitung je Jülich poslední otevřenou ránou německého jaderného programu.
Jaká je budoucnost jaderné energetiky? Čtěte:
Studna energie. Výzkumníci z Řeže chtějí uspět s vlastním reaktorem IV. generace
Reaktor pro výzkumné účely byl v provozu od roku 1969 do roku 1988. V něm se zkoušelo jaderné palivo ve tvaru koulí namísto palivových tyčí. Ve své době platil za přelomový a měl dát Německu technologický náskok. Nyní se řeší co s koulemi. Je jich 288 tisíc kusů ve 152 kontejnerech Castor.
Měly naplánovánu dalekou cestu. Do amerického jaderného komplexu v Savannah River Site v Jižní Karolíně. Palivo přitom ze Spojených států pochází. Americká strana už o převozu a likvidaci rozhodla a schválila ji.
Nyní může převoz narazit na všeobecný zákaz exportu paliva. Samotní politici vládní CDU/CSU nemají jednotný názor, jak postupovat.
Jasno už mají němečtí zelení politici. „Politici CDU/CSU chtějí zabránit zákazu vývozu jaderného paliva a blokují tím celý zákon,“ zlobí se zelená politička Sylvia Kotting-Uhlová. Také levicová strana Die Linke je proti jakémukoliv exportu jaderného paliva. „Doporučení komise se musí stůj co stůj dodržet,“ řekl Hubertus Zdebel z Die Linke.
| Finové jsou první |
|---|
| První trvalé úložiště jaderného odpadu se staví ve Finsku. Má být v hloubce 400 metrů pod ostrovem Olkiluoto. Do provozu by mělo být uvedeno v roce 2023. Doba bezpečného uložení paliva je odhadována na sto tisíc let. Vybudování úložiště má stát miliardu eur (27 miliard korun), provoz na sto let další 3,5 miliardy eur (94,5 miliardy korun). |
Kompromisní návrh by mohl obsahovat povolení vývozu jaderného materiálu pro výzkumné a medicínské účely. To ale radioaktivní koule nesplňují. Zřejmě se stanou opět tématem v regionálních volbách do sněmu v Severním Porýní -Vestfálsku, které se uskuteční v polovině května.
Kritici se obávají toho, že jaderné palivo uložené v meziskladu není dostatečně odolné proti případnému zemětřesení. V úvahu připadá výstavba nového meziskladu, případně převoz do meziskladu u Münsteru v městě Ahaus. Přitom ani tam lidé odpad z Jülichu nechtějí.
Jak se hledá lokalita pro hlubinné úložiště v ČR. Čtěte:
Jaderný odpad má být uložen v lokalitě Horka, nebo Kraví hora
Kdo bude stavět nové reaktory v ČR? Čtěte:
