Na jistém ministerstvu si nikdo deset let nevšiml, že mu chybí dům
Začnu pořekadlem, které zná každý: „Pekař peče housky, uždibuje kousky.“ Pravdivé je sotva. Kdyby pekař uždiboval, špatně by se housky prodávaly. Pekař by s tím musel přestat, nebo by zkrachoval. Myslím, že základ té říkanky je jinde. Že si pekař tu a tam pomůže, tu a tam něco ošidí a vydělá na tom (A nemusí to být jen pekař). Přesto se může najít dotyčný, který něco trošku uždibuje. Třeba daně. Jede koupit kmín, pak sůl. A vše musí pečlivě zapisovat do knihy jízd, která byla zavedena již „moudrými“ soudruhy. V této pitomosti bohužel pokračujeme.V knize jízd by měl pekař pečlivě zapisovat všechny možné nesmysly. Evidence knihy jízd by měla obsahovat minimálně datum, cíl, délku a účel jízdy. Musí v ní být uvedeno k jakému vozu se vztahuje. Jakou má značku. Evidence musí být vedena tak, aby poplatník byl schopen zdůvodnit i případnou nadspotřebu pohonných hmot.
Zpátky k pekařovi. Je to třeba vykuk, takže si do knihy jízd napíše, že jede pro rohlíčky a místo toho juchá za milenkou. Přijde daňová kontrola. Přijde na to. A přijde trest. Penále, ostuda; stane se tím, kdo nás okrádá. I ústavní soud jasně řekl, že daňové řízení se vyznačuje zvláštním charakterem, jemuž je vlastní důraz na veřejný zájem spočívající v získání příjmů pro úhradu celospolečenských potřeb. To zní srozumitelně a je to spravedlivé. Pekař se má podělit o část zisku s námi. Neučiní-li tak, bude pykat. Má z ostudy kabát. Erár od něj přestane brát, dokud nedoplatí daně. A tak dále. Kam by stát přišel, kdyby si každý jenom housky uždiboval. To by za chvilku byl vyjedený krám, že ano. Ale vše má svůj háček.
Koukám na svůj psací stůl. Leží na něm rozsudek soudu prvého stupně. Na tom by nebylo nic divného, kde jinde by měl rozsudek ležet než na stole. Ale v rozsudku je uvedeno, že na jistém ministerstvu si nikdo deset let nevšiml, že mu chybí dům za desítky milionů. Pan ministr to možná ještě neví, ale myslím si, že se bude (a měl by) zlobit. Prostě někdo na nějakém odboru vymýšlel všelijaká estetična, co se třeba týče knihy jízd. Pak není divu, že zde chybí baráček. A s ním oněch pár desítek milionů. Zatímco pekaře jsme vyřešili, v tomto případě jsem na rozpacích. Za ztracený dům by housek byly plné kamiony. Dalo by se říci, že to není okousaná houska, ale s mlaskáním sežraný chleba. Nás všech. A dívali se na to ti, které si platíme z pekařových (a našich) vybraných daní.
Nevím, zda to bude motivovat pekaře i nás všechny ke slušnému chování, které spočívá i v řádném placení daní. Myslím, že ne. Zejména proto, že na rozdíl od pekaře žádný trestní špektákl nebude. Nějaký ten majetkový odbor s pusou plnou drobků upustí větičku o systémové chybě. Televize upozorní na to, že díky ztracenému domu budou chybět peníze kupříkladu na operaci nějakého dítěte. Divák zamáčkne slzu nebo se naštve. Úředník, který místo aby úřadoval, vymýšlel blbosti (v lepším případě), si půjde na tu ztracenou housku namazat máslo nejvyšší jakosti (v tom horším případě). Obojí je špatně. Nechám mentorování. Včera jsem se díval na kovbojku. Někoho tam vláčeli za koněm. Na chvilku jsem se zasnil… Hádejte proč.
