Nový zákon o obchodních korporacích výrazně zvyšuje odpovědnost statutárních orgánů
Je pravda, že povinnost výkonu funkce statutárního orgánu s péčí řádného hospodáře není žádnou novinkou. Nový zákon o obchodních korporacích (dále jen ZOK), který po Novém roce nahradil obchodní zákoník, ale akcentuje odpovědnost statutárního orgánu a zavádí nové postupy (či zpřesňuje stávající), kterými lze činnost statutárního orgánu lépe kontrolovat a dále hmotně postihnout v případě zaviněného porušení.
Výkon funkce s péčí řádného hospodáře byl charakterizován jako činnost osoby dostatečně rozumné, vzdělané, zkušené a pečlivé, která nemusí nutně obsáhnout všechny profesionální či odborné znalosti týkající se konkrétního zaměření podniku, nicméně musí být schopna rozpoznat, ve kterých případech a v jaké fázi rozhodovacího procesu je nutné oslovit odborníky na danou problematiku. ZOK řádný výkon funkce podmínil dvěma hlavními faktory – nezbytnou loajalitou (jako je např. povinnost mlčenlivosti, vymezený střet zájmů) a potřebnými znalostmi a pečlivostí.
nové pojmy Zákon o obchodních korporacích nově zavádí tzv. podnikatelský úsudek – povinnost jednat za obchodní korporaci loajálně, pečlivě a informovaně. Ovšem s možností vyvinit se z odpovědnosti za jednání v případě, že s ohledem na všechny okolnosti vzniku nechtěného stavu nebylo možné se mu vyhnout nebo se újma nedala předpokládat.
Novinkou je i domněnka nedbalosti čili nedbalost osoby, která přijala funkci statutárního orgánu, ačkoli věděla (nebo měla vědět), že samotného výkonu této funkce s péčí řádného hospodáře není nebo v budoucnu nebude schopna. Riziko spočívá v možnosti ručení celým svým majetkem.
Novým pojmem je také odpovědnost statutárních orgánů v případě insolvence právnické osoby. Insolvenční správce je nově oprávněn požadovat po statutárním orgánu (a to i bývalém) za období přecházejících dvou let vydání prospěchu získaného na základě smlouvy o výkonu funkce či jiného titulu (pokud statutární orgán, vědom si kritického stavu společnosti, neučiní vše potřebné a rozumně předpokládané k odvrácení insolvence). Trestněprávní rovina a odpovědnost za újmu věřitelům zůstává nedotčena.
Nová je rovněž přímá odpovědnost statutárních orgánů ve vztahu k třetím osobám.
Tuto odpovědnost není možné smluvně omezit či zrušit. Současná právní úprava upravuje odpovědnost statutárních orgánů ve vztahu ke společnosti s následujícími podmínkami: statutární orgán je povinen nahradit škodu společnosti, třetí osoba se náhrady nedomůže přímo na společnosti a statutární orgán společnosti škodu nenahradil.
Přestože se zdá, že ZOK vypustil nebo omezil část nadbytečných opatření (např. povinnost doložit v některých případech převodů v rámci koncernu cenu majetku posudkem znalce), došlo tím fakticky k navýšení odpovědnosti statutárního orgánu. Přitom uvedené nedává bez dalšího příliš velkou míru právní jistoty pro dotčenou osobu. Je tedy logickou otázkou, jaké jsou od 1. 1. 2014 možnosti reakce na zvýšenou odpovědnost statutárního orgánu.
UŽITEČnÝ ZnALECKÝ poSUDEK V řadě případů není (i s ohledem na okolnosti konkrétní situace) statutární orgán schopen sám posoudit, jakou hodnotu mají prodávaná nebo kupovaná aktiva. Konkrétním případem může být prodej majetku pod tlakem – třeba v situaci, kdy firma nemá dostatek peněžních prostředků a chce je získat prodejem nepotřebného nebo nepoužívaného majetku. Prodej pak má zájem udělat rychle a zrealizovat inkaso v krátkém termínu. Znalecký posudek má v takové situaci pro statutární orgán dvě hlavní výhody – vybavuje ho informací pro vlastní jednání a současně jím může doložit, v jakém pásmu se pohybuje na trhu přiměřená cena.
Znalecký posudek lze využít i k doložení správného postupu např. při prodeji majetku, kdy je jeho účelem nezávislé odborné posouzení jednotlivých kroků v prodejním procesu.
Znalecký posudek je pak v řadě řízení (soudním, daňovém, správním, trestním) důkazním prostředkem (dostatečně spolehlivým samozřejmě jen v případě, že je zpracován na vysoké odborné úrovni a kvalitně).
TRAnSFERové CEny Jednu z nejrizikovějších oblastí představují pro členy statutárních orgánů transferové ceny. Daňové zákony v České republice sice zatím nestanovují povinnost vypracovat pro doložení cen uplatňovaných v rámci skupin firem transferpricingovou dokumentaci podle metodiky OECD, je to ale nanejvýš vhodné (zejména pokud jsou vztahy ve skupině intenzivní nebo ve velkých objemech).
Důkazní břemeno má v daňovém řízení společnost (tj. fakticky statutární orgán), a nikoli správce daně. Daňové zákony stanoví, že ceny v rámci skupin firem musejí odpovídat cenám, které by byly za stejných nebo obdobných podmínek sjednány mezi nezávislými subjekty.
Uplatňované ceny v rámci koncernů nemají ale jen výše popsaný daňový rozměr, mohou způsobit újmu věřitelům či některým společníkům. Například pokud je u úvěru, který čerpá mateřská společnost od své dceřiné společnosti, sjednán nižší než obvyklý úrok.
pojIŠTĚnÍ oDpovĚDnoSTI ZA ŠKoDU Snížení rizikové expozice je možné i uzavřením pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou členy statutárních a dozorčích orgánů společnosti, které kryje případné uplatněné nároky na náhradu za způsobenou újmu. Obvykle je z pojistného plnění možné hradit rovněž náklady na právní zastoupení, jež také nejsou podle mých zkušeností zanedbatelné.
Domnívám se, že se vyplatí zaplatit pojistné ve výši desetitisíců korun za ochranu řádově v desítkách milionů korun.
Uspořádání statutárních orgánů umožňuje rozložení odpovědnosti na více osob (např. podle jejich odborného zaměření) nebo stanovení pravidel společného, případně i kolektivního rozhodování. Nově je to umožněno i u společnosti s ručením omezeným, kdy více jednatelů může fungovat jako tzv. kolektivní orgán. Toho lze využít jako obrany proti neuváženým rozhodnutím nebo rozhodnutím činěným pod tlakem. Pokud musíte své rozhodnutí s někým prodiskutovat, často si sami uvědomíte i další aspekty s tím spojené. oDEjDĚTE vČAS Pokud je na vás vyvíjen enormní tlak nebo pokud nemáte dostatečnou podporu vlastníka, pak se snáze můžete dostat do situace, kdy se projeví v plné šíři dopady vyplývající z odpovědnosti statutárního orgánu. Jestliže se vám nepodaří tento stav změnit, je potřebné včas odejít. Statutární orgán totiž nesmí podle nové právní úpravy odstoupit ze své funkce v době, která je pro společnost nevhodná. ?
Statutární orgán nesmí podle nové právní úpravy odstoupit ze své funkce v době, která je pro společnost nevhodná.
O autorovi| Jiří Hlaváč • partner TPA Horwath
